obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Pít bez žízně a milovat se kdykoli, tím se člověk liší od jiných zvířat."
Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais
obr
obr počet přístupů: 2915373 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39509 příspěvků, 5743 autorů a 390406 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Červená podprsenka. ::

 autor aegitalos publikováno: 11.12.2016, 19:57  
Krehký príbeh o jednej prasačinke.
 

ČERVENÁ PODPRSENKA


Boli traja a mali jednu. Mali jednu slečnu v kolektíve. Výjazdová skupina zložená z troch odborníkov na poľnohospodárske plodiny a jedna sekretárka. Traja ženáči, ktorí zväčša mlčali. Rozprávala ona. Nie o produktoch na trhu so zemiakmi, ale o jedle na jedálnom lístku.
„Ja by som si dala...“
Dala si halušky so slaninou – veľa slaniny – kolu a kávu so šľahačkou. Poriadna bomba na to, že iba sedí na sedadle vedľa šoféra. V práci vedľa šéfa. Doma sama vedľa mačky Lízy.
„Dajte si aj rum,“ prehodil šéf akoby nič. „Tu majú pravý kubánsky.“
Začala tárať o svojom vzťahu k alkoholu. Také tie bežné táraniny. Neustále sa hniezdila, akoby tá stolička mala tŕne. Oblečené mala tesné elasťáky – tmavé, s veľkými bielymi bodkami. Také nosia malé dievčence. Ona už bola veľká. Najviac veľká bola v oblasti pŕs. Tam nebolo pochýb, že osemnásť už mala.
Tričko pásikavé. Vodorovné čierne a biele pásiky. To nešlo dokopy s nohavicami, tak sa vedia vyfintiť malé dievky. Jej tričko však malo holý chrbát – tak sa vedia obliecť sekretárky. Cez holý chrbát, krížom cez tú plochu, zapínanie podprsenky. Červenej. Tam bol mechanizmus, ktorý držal tie veľké prsia vpredu, aby sa jej nehompáľali, keď sa v jednom kuse hniezdi.
Jej chlapi mlčali a nechali to decko tárať o jedle a alkohole. O tom, čo má rada. A čo nemá. Ich saká, kravaty a košele nestáli za reč.
„Som rada, že ste ma zobrali, ja som ešte nebola na takejto služobke.“
Išla na záchod. Ich pohľady ju odprevádzali. Červený pásik cez chrbát bol ako semafor. Nemohli z neho odtrhnúť oči. Zmizla za dverami.
Boli ticho. Každý hľadel do svojho taniera a prežúval. Nemohli hovoriť o poľnohospodárskych plodinách. Ani o ničom.
„Dáte si ešte jeden?“ spýtal sa šéf, keď sa vrátila.
„Čo ja viem, už by som nemala, veď som v práci.“
Rozrehotala sa ako koza. Prsia sa jej natriasali v červenej podprsenke, ktorá presvitala cez to tričko. Hojdali sa. Ako takí malí červení zajkovia.
„Aj ja si dám,“ ponúkol sa s humanizmom nečakane šéf. Oči spočinuli na šoférovi. Obvyklé uťahovačky z chudáka šoféra, že si nemôže dať.
Keď bola napitá, naložili ju do auta. Nešli ďaleko, motorest bol v poli a len po jednom kilometri začínal les. Tam zabočili. Vyčúrať sa.
V aute ostal iba šofér, on nepil, ostatní pili. Kubánsky rum pili. Museli sa teraz vycikať. Šéf spravil len tri kroky od auta a cikal. Sekretárka sa postavila pred neho, lebo všade bola žihľava a stiahla elasťáky. Pod nimi mala tangáče. Tiež červené. S podprsenkou tvorili isto súpravu. Takú lacnú, možno z lidla. Drepla si.
Spod zadku sa jej spustil bohatý prúd. Dívala sa pritom na šéfa, ako mu to strieka.
„Vám chlapom je dobre. Môžete si to namieriť, kam chcete.“
Padalo to len meter od nej. Možno ju to aj trocha oprskalo.
„Tak. Ja už som,“ povedala hlasno a naťahovala si tie tangáče, aby aj ostatní videli. Že už je. Potom elasťáky. Len to tak pľaslo.
„Ideme?“ spýtala sa. Akoby tam mali ešte nejakú prácu. Nohu mala už v aute. Šéf prikývol.
Nasadli a vycúvali na cestu. Vyrazili. Po kilometri šofér niečo utrúsil o počasí. Inak boli ticho. Všetci. Aj červená podprsenka.


 celkové hodnocení autora: 97.2 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 2 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 6 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 10 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Tilda 12.12.2016, 15:55:55 Odpovědět 
   Taky se mi líbilo, jen ten vyměšovací konec mne moc nepotěšil. Přece jen se přimlouvám za trochu taktu... T.
 ze dne 13.12.2016, 11:56:55  
   aegitalos: Viem. Áno, koniec je nechutný, ale prepáč mi ho, ja som tam práve niečo také hnusné chcel mať. Perverzita ten príbeh rázne ukončuje. Priznám sa, dosť ma ovplyvnil Bukowski, a to je ešte iná perverzita! Ale práve on ju často používal práve preto - aby urýchlil dej. V duchu: jedna po papuli je viac hodná, ako hodiny kecania.
 phaint 12.12.2016, 8:00:11 Odpovědět 
   Tohle se tak krásně četlo! Popisy oné sekretářky jsou naprosto dokonalé, viděla jsem celou tu situaci před očima! Vadnoucí krasavice napěchovaná v nemožných hadrech, zachraňující prchající mládí v kolotoči trapnosti.... Přišlo mi to jako scéna z nějakého Formanova filmu, i s tím "nijakým" koncem. Řekla bych, že když zahlásila "ja už som", tak chlapi byli taky a pokračovat nebylo kam. 1
 ze dne 13.12.2016, 11:53:02  
   aegitalos: Ako som už napísal Šímovi, tá príhoda je okrem scény v lese úplne skutočná. Popravde, sám som do poslednej chvíle nevedel, ako ju ukončím. Mohla by pokračovať - na druhý deň v práci, keď o nej bude klebetiť celá firma. Ten trapas, tá hanba, tá hrôza...
 Šíma 11.12.2016, 19:55:55 Odpovědět 
   Zdravím.

A potom, že ženy nevládnou mužům. Je zajímavé, že i taková červená podprsenka dokáže muže pěkně rozžhavit (červená je červená), ještěže muži nejsou býci. Ale i tak jim ta mladá žena dokázala pěkně zamotat hlavu. Nevyšuměla pointa trochu do ztracena? Ale možná už nebylo už o čem mluvit...

Hezký den a múzám zdar.
 ze dne 13.12.2016, 11:49:56  
   aegitalos: Pointa možno trocha šumí, to je pravda, ale nechcel som to príliš rozmazávať. Inak tá situácia až po odchod z podniku je skutočná! Úplne do detailu, naozaj mali so sebou sekretárku, ktorá bola práve tak oblečená. Nedalo mi príbeh si potom podľa seba dokončiť.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Livinginthedream
(7.12.2019, 22:31)
Antonio
(25.11.2019, 23:53)
Albína Alba
(25.11.2019, 01:02)
Amy
(23.11.2019, 22:43)
obr
obr obr obr
obr
*****
Lord Mordvig
Kalich života -...
Trenz
Plačící anděl
Haisenberg
obr
obr obr obr
obr

PREDATOR IN HOLOCAUST (Predáto...
Michal Chocholatý
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr