obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Většina lidí se domnívá, že láska znamená být milován. Avšak pravda je opakem: láska znamená milovat."
Erich Fromm
obr
obr počet přístupů: 2915176 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39177 příspěvků, 5711 autorů a 388647 komentářů :: on-line: 2 ::
obr

:: HLEDÁ SE SKY WAYDERSOVÁ ::

 autor Danny Jé publikováno: 08.06.2017, 22:12  
Kapitola 24-25
 

Kapitola 24



[…U Katedrály Svaté Anny bylo nalezeno tělo muže, podle informací policie se zjistilo, že se jedná novináře Davida McCullena. Někteří jeho kolegové se domnívají, že byl zavražděn. Jako důvod udávají spojitost s jeho článkem o Invazi spojeneckých vojsk do muslimských zemí. Dále se domnívají, že i smrt jejich kolegy Eddieho Swaddona, nebyla náhodná. Eddie byl zadržen policii pro používání a přechovávání drog a následně vzat do vazby. Tam ho druhý den našli oběšeného. Jeho nejlepší přítel Timothy Prawer řekl, že by si Eddie na život nikdy nesáhnul. A obvinění z přechovávání drog bylo nahrané, aby ho někdo odstranil.

Pravda je však taková, že když se objevil článek o Invazi spojeneckých vojsk do muslimských zemí, nadzvedlo to mnoho křesel ve sněmovně Lordů a tento neklid se přenesl i do Downing Street číslo 10.

Ve zprávách se pak dozvídáme, že za výbuchem na Manchesterském nádraží stojí teroristická skupina SIN. I když své obvinění odmítá, britská tajná služba odhalila spojení na Londýnskou buňku, kde dva z pěti zadržených prozradili, že zatím jsou oni. Při převozu do věznice je eskorta přepadena neznámými útočníky. Oba obvinění byli zastřeleni, řidič a strážník vyvázli jen s lehkým zraněním. Tento incident tak vrhl na celou kauzu ohledně výbuchu trochu jiný úhel pohledu. Někteří vyšetřovatele došli k jedinému závěru: Pomsta za lži. To znamená, že…]







Kapitola 25



Týden poté, co se objevil v novinách článek o připravovaném napadení muslimských zemí se Sky Waydersová objevila v restauraci londýnského hotelu The Langham.


„Něco k pití?“ zeptal se mladý číšník.
„Minerálku, prosím,“ odvětila.
„Hned to bude,“ pousmál se a odešel.

Sky se dívala z okna ven, když vedle jejího stolu objevil postarší pán ve společenském obleku.

„Krásný výhled, že?“ spustil.
„V celku normální,“ odvětila a podívala se na muže, který ji oslovil.
„Jsem Anthony Straight,“ představil se.
„Známe se?“
„Určitě ne, ale přece jenom…“
„…nemám zájem,“ přerušila ho.
„Já nejsem opilý,“ poznamenal a zapotácel se.
„Ano, to vidím,“ Sky ukázala směrem na volnou židli.

Nechápavě pozvedl oči. Otočil se a nadechl se. Chtěl něco říct, ale přerušil ho příchozí číšník. „Dovolíte, pane?!“
„Ou, jistě mladíku,“ pousmál se a ukročil stranou.
„Tamhle je volné místo,“ ukázal mu číšník stejnou židli, na kterou jsem ukazovala i Sky.

Muž něco zamumlal a odešel.

„Tady nesu vaše pití, slečno,“ pronesl číšník.
„Děkuji,“ usmála se na něho.

Už byl skoro na odchodu, když se Sky znovu ozvala. „Proč myslíte, že jsem slečna?“

Číšník se zastavil a otočil se.

„Jste mladá a krásná,“ odpověděl.
„Vážně hezký kompliment,“ poznamenala a sáhla po sklenici s minerálkou.

Číšník se jen usmál a vrátil se zpátky na plac.


* * *

Když se Sky napila, pozorovala z okna kolemjdoucí. Seděla přímo u okna, a i když restaurace byla v prvním patře, dobře viděla ven. Lidé kráčeli všemi směry. Někteří se usmívali, někteří mračili. Někteří pro změnu ve svém výrazu nezanechávali vůbec nic. Nestranný pohled nevyjadřující nic, žádné emoce.

„Víte, slečno,“ ozval se povědomý hlas.
„Zase vy?“ udivila se Sky.
„Prostě mi to nedá,“ usmál se.
„Tak se posaďte,“ ukázala před sebe.
„Nechci vás obtěžovat,“ podotkl.
„Posaďte se. Třeba mi vysvětlíte, proč jste mě oslovil.“
„Víte…,“ pousmál se. „…připomínáte mi mou dceru.“
„Je mrtvá?“ zeptala se.
„Ano.“
„Jak se to stalo?“
„To ten teroristický útok na Manchesterské nádraží.“
„Ano, vím. Slyšela jsem o tom.“
„Je to hrozné, co se v tomhle světě děje.“
„Svět je v neustálém pohybu, kde dobré skutky se střídají s těmi zlými. Bohužel těch zlých a hrůzných je stále víc a víc.“
„To máte pravdu, slečno.“

Sky se zadívala na jeho smutný výraz a poté se natáhla ke své sklenici s minerálkou.

„Zase vy?!“ ozval se číšník, který se po chvíli objevil u stolu. Podíval se nejdříve na neznámého muže a pak na Sky.
„Je to v pořádku,“ ozvala se Sky.
„Dobře,“ pousmál se a odešel.
„Jak jste se dostal do Londýna?“ spustila Sky.“
„V Bloomsbury bydlí rodiče její matky,“ odvětil Anthony Straight.
„Jak se jmenovala?“
„Její matka, Sam.“
„Myslela jsem vaší dceru.“
„Kaya.“
„Nezvyklé jméno.“
„To byl nápad mé ženy.“
„Pane Straighte, je mi to líto, ale nejsem si jistá, jestli vám pomohu se s tím vyrovnat, i když jsem vaší dceři podobná.“
„Promiňte, vím, že s tím se musím poprat sám.“
„A vaše žena?“

Sky se zeptala, i když měla takový ten pocit, že je také mrtvá.

„Bohužel, na tom zatraceným nádraží se loučila s Kayou. Ta jela k mé sestře do Coventry.“
„Ve špatnou dobu na špatném místě,“ dodala Sky.
„Četl jsem v tisku, že je chytli, ale při převozu do věznice byla eskorta přepadena a oba obvinění byli zastřeleni. Myslíte si, že to byla náhoda? Já myslím, že ne. Bůh ví, kdo za tím stojí. Hajzlové.“
„Já myslím, že je potřeba, aby se lidi dozvěděli o všech těch nepravostech, které vlády dělají a které chystají.“
„Jenom že, když vyjde nějaký zajímavý článek odhalující intriky naší vlády anebo nepravosti našich politiků, lidé se tomu zasmějí. Ti, co se rozzlobí, s tím stejně nic nenadělají. V tom horším je článek stažen, vysvětlen jako konspirace a redaktor pak náhle zmizí. Tak jako kauza kolem novináře Davida McCullena a jeho článek o Invazi spojeneckých vojsk do muslimských zemí.“
„Byl zavražděn?“ udivila se.
„Ano,“ pokynul hlavou. „Znala jste ho?“
„Znala jsem ho.“

Její pohled zesmutněl.

„Myslíte, že se to stane?“
„Ano, stane se to, jestli…“

Další její slova přerušil výstřel. Okamžitě se ohlédla směrem k místu, odkud zazněl výstřel. Chtěla se zvednout, ale zastavila jí ruka a hlas Anthony Straighta. „Zůstaňte sedět a vše dobře dopadne.“
„Kdo doopravdy jste?“
Její pohled směřoval k němu. Pochopila, že Anthony Straight si ji nevyhlédl náhodou.
„Anthony Straight,“ odvětil.
„To ani náhodou!“ odsekla a odrazila mu ruku.

Pan Straight se však nenechal odbít. Druhou rukou vytáhl pistoli.
„Zůstaňte na místě, Waydersová!“ vykřikl.
„Tak mrtvá dcera? Pěkně hnusnej trik,“ odsekla a ve dvou vteřinách použila svou sklenici jako zbraň. Odrazila mu ruku stranou. Zazněl výstřel. „Au!“ sykl.
O hranu stolu se pak zbavila hladkého vršku sklenice a zarazila mu ji do ruky. Pan Straight zaúpěl a chytl se druhou ruku za zranění.
„Jsi mrtvá!“ vyštěkl.
„Zatím ještě ne,“ odsekla a strčila do stolu. Straight upadl na zem. Sama Sky skočila také pod stůl.

Bylo to téměř načasované. Dva ozbrojenci, kteří se před chvílí objevili v restauraci, si to namířili k místu, kde Sky seděla se svým (ne)známým přísedícím. Bez ohledu na to, jestli tam jsou i jiní lidé, zahájili palbu. Jejich úkol byl jasný. Zlikvidovat Sky Waydersovou.


* * *

Sky se mezitím proplazila mezi ostatní stoly na druhou stranu až k proskleným dveřím vedoucí na květinovou terasu. Byly pootevřené. Bez povšimnutí se jimi dostala ven. Na terase se však zastavila a opatrně nakoukla do místnosti, kde neznámí ozbrojenci měli krvavé hody. Udělali z luxusní restaurace kůlničku na dříví a ze všech přítomných hostů fašírku.

[Venku se už shromažďovali lidé a křičeli. „Zavolejte policii. Teroristi znovu udeřili!“]

Sky uhnula pohledem dolů, ale pak se vrátila pohledem zpět do místnosti. Musím zasáhnout, pomyslela si. Přikrčila se a sklouzla k zemi. Znovu se chtěla protáhnout dveřmi, když se najednou zavřely. Průvan? Zarazila se. Ve stejný okamžik, kdy strnula za zavřenými dveřmi, objevil se u sloupu mladý číšník. V ruce držel pistoli. Co ten tam chce? Udivila se, ale zůstala na místě. Mladík s pistolí nezaváhal ani na vteřinu a oba ozbrojence sejmul. Pak se otočil směrem k proskleným dveřím vedoucí na terasu. Směrem ke ní. Vystřelil a skleněná výplň praskla. Sakra! To nebude obyčejný číšník, šeptla. Vstala a vylezla na okraj okenní římsy. Jenom tři metry, to zvládnu, sykla a skočila do trávy. Lidé, co to sledovali, se jí snažili pomoci zvednout. V tu dobu přijížděla i policie.

[Číšník se objevil na terase. Když však viděl, že Sky Waydersová je pryč, vrátil se zpátky dovnitř.]

Lidé se z obav z dalšího útoku přesunuli na druhou stranu ulice. Dva policejní vozy, které zrovna přijeli zastavili rovnou u hlavního vchodu do restaurace.


* * *

Sky stála s ostatními lidmi a pozorovala policii, jak se snažila obklíčit celou budovu.

„Měla jste štěstí,“ pronesl něžný hlas.

Sky se otočila. Okamžitě si všimla hezkého dívčího úsměvu.

„Ano, to měla,“ odvětila Sky.

Dívka se protlačila davem, až ke Sky a ukázala na semafor.
„Nerozumím,“ zakroutila Sky hlavou.
„Za tím semaforem mám auto,“ odvětila.
„Proč tě tak zajímám?“ zeptala se Sky.
„Jsem Leona, sestra Davida McCullena,“ odvětila.
„Už rozumím,“ Sky se pousmála a vyrazila s Leonou k jejímu autu.

Když se prodrali davem, Sky se zastavila a ještě jednou se ohlédla směrem k budově hotelu The Langham.

„Co se děje?“ otočila se Leona.
„Měla jsem pocit, že jsem uviděla někoho známého,“ odvětila Sky.
„Pojď se mnou. Schovám tě u sebe. Věřím, že lidé, se kterými tě seznámím, tě ohromí,“ pousmála se Leona.
„Hm.“
„Všichni jsou to přátelé mého bratra a věří, že za jeho smrt může britská vláda.“
„A co když ano? Co uděláte?“
„Jsme novináři, umělci. Někteří jen anarchisti, ale společně bychom mohli probudit lidi na ostrově, aby si uvědomili, co se tady děje…“
„…víš, Leono,“ přerušila jsem ji. „Nemohu se setkat s tvými přáteli, ohrozila bych vás.“
„Vím, kdo jsi, Sky.“
„Opravdu?“
„Moje sestřenice Nelly získala nějaké informace o mentálních agentech,“ řekla Leona a pokynula hlavou dopředu.

Sky to zaujalo.

„Vážně, povídej?!“
„Jistý doktor Darby Tailor jí pomohl v nouzi, a když se jednou probudila v noci, zaslechla svého ochránce, který s někým hovořil o mentálních agentech. Mluvili o nějakém Gregorym a Sky. Podle toho článku, který získal můj bratr od nějaké podivné vizionářky, jsem pochopila, že to jsi ty, ta Sky.“
„Nemohla jsi vědět, že budu tady,“ pronesla Sky.
„Ne, to jsem nevěděla. Šla jsem jen kolem, když jsem si všimla davu. Byla jsem zvědavá, co se tam stalo. V poslední době se toho totiž v Anglii děje, až moc…“
„…jak jsi mě poznala?“
„Můj bratr měl v autě minikameru, kterou má napevno zabudovanou na horním zrcátku.“
„Ještě lepší než FBI.“
„Jsme opatrní, nemusíš mít strach,“ pobídla ji Leona rukou k autu.
„Uvidíme,“ podotkla Sky a nastoupila do jejího vozu.

Nastoupily do vozu a opustili Regent Street.


* * *

[ Dvě hodiny poté v Londýnském ústředí Mi5 ]


„Vidíte ty záběry, pane?“
„Ano, známe ji?“
„To je Sky Waydersová.“
„Jste si jistí?“
„Ano, to jsme.“
„Kde jste získaly její fotky, Franku?“
„U doktora Bakcmoorse.“
„Myslel jsem, že je mrtvý.“
„Ano, to je. Ale v jeho záznamech z kamer, (které používal, když ji testoval) jsme konečně získaly její fotku.“
„Doktor Backmoorse byl tajnůstkář.“
„Zřejmě ano.“
„Víte, pane Claystone…“

Jeho další slova přerušil zvuk telefonu.

„Prosím,“ ozval se muž stojící u stolu.
„Dejte mi k telefonu, Claystonea.“
„Ano, pane.“
„Kdo to je Terry?“ zeptal se Frank.
„To je pro pana Claystoneho,“ odvětil a předával sluchátko muži, který seděl v křesle. „Pane?!“
„Díky, Terry,“ poděkoval a zvedl se z křesla.

Chytl sluchátko do ruky a promluvil. „Claystone.“
„Přijďte o dvě patra výše, máme uzavřenou společnost,“ promluvil hrubý hlas muže na druhé straně sluchátka.
„Dobře, do deseti minut tam jsem,“ odvětil Claystone a položil sluchátko.
„Co se děje, pane?“ ozval se Frank.
„Musím jít,“ odpověděl a ukázal prsten nahoru.
„Chápu,“ pokynul hlavou.
„Franku?!“ otočil se Claystone na něho.
„Ano, pane?!“
„Zkuste najít tu Waydersovou,“ pronesl a odešel z místnosti.


Výtahem se dostal do druhého patra. Přede dveřmi stáli dva muži s naslouchátkem v uchu. Když se objevil na chodbě, jeden z nich nahlásil, že poslední do klubu „Uzavřená společnost“ se právě dostavil…


* * *

„Phile, jsem rád, že tě opět vidím,“ ozval se muž sedící uprostřed stolu.
„Díky, Johne,“ usmál se Claystone.
„Zde je místo,“ ukázal rukou muž v šedivém saku.

Claystone se posadil.

„Můžeme tedy pokračovat?!“ ozval se John.
„Ovšem,“ kývl Claystone.
„Jsem rád, že jsme se tu dnes sešli,“ pousmál se John. „Phile, Colei, Deane, Berry.“
„Víme něco bližšího k těm agentům, co nám stále unikají?“ zeptal se Dean Stroke, šéf inspektor Scotland Yardu.
„Získali jsme podobu Sky Waydersové a moji muži vyrazí do Londýna, aby ji našli,“ odvětil Phil Claystone.
„Chcete pomoci?“ nabídl se Cole Tucker ředitel Mi6.
„Věřím, že to Mi5 zvládne,“ pousmál se Claystone.
„Zatím jste neměli moc úspěch,“ poznamenal škodolibě Cole Tucker.
„Myslím, že kdyby se nám do toho nikdo nepletl, tak bychom to dotáhli do konce,“ nedal se Claystone.
„Myslíte Whitemana?“ zeptal se Berry Loneway.

Tento pátý člen Seventh Thorns má velmi dlouhé prsty. Dokonce až v Buckinghamském paláci.

„Ten už je mrtvý,“ dodal Cole Tucker.
„Ano, to víme,“ šeptl Claystone.
„A Eric Chester, také, že?“ podotkl Dean.
„Ovšem,“ pokynul hlavou Berry.
„Kolik lidí ještě musí zemřít, abychom se dostali k těm svitkům?“ zeptal se Claystone.
„Tolik, kolik bude potřeba,“ dodal Berry. „Ale nejdříve musíte najít ty agenty, jinak se nebude moc uskutečnit nic z toho, co připravuje naše vláda s Američany.“
„Pánové s vyšších míst, by nebyli rádi, kdyby se takové zprávy o připravovaných akcí dostávali mezi lidi,“ poznamenal John Hasterling, ředitel Mi5.
„Mě by spíše zajímalo, kdo je tím mužem v pozadí, který takovéto akce domlouvá…,“ promluvil Claystone.
„…Anebo, kdo se také domlouvá s bankéři celé Anglie a svým způsobem řídí ekonomiku celé země, že?“ přerušil ho Berry Loneway.
„Dobrý nápad,“ pousmál se Cole Tucker.
„Říkají mu pan B(é),“ pronesl Hasterling.
„Je to tak?“ podíval se Claystone na Berryho Lonewaye.

Ten se jen usmál a ukázal na prázdnou skleničku.

„Nečekáte, že vám budu dělat číšníka,“ ohradil se Claystone.
„Mohl byste,“ zaksychtil se Berry.
„Asi ne, pane Lonewayi,“ zdůraznil Claystone svůj vzdor.
„Ale pánové, nechme té dětinské rozepře a vraťme se k tématu,“ promluvil John Hasterling.
„Souhlasím tady s Johnem,“ ozval se Dean Stroke. „Co Gregory Fosley, našlo se už jeho tělo?“
„Nic,“ sykl Cole Tucker.
„Když jeho tělo převezli do nejbližší márnice, vydrželo tam pár hodin, pak zmizelo,“ ozval se Claystone.
„A byl opravdu mrtvý?“ zeptal se Berry.
„Byl,“ sykl Claystone.
„Tak ho najděte, Claystone. A pak i tu holku,“ pronesl důrazně Berry Loneway.
„Snažíme se,“ odsekl Claystone a vstal.
„Už odcházíte, Phile?“ udivil se Cole Tucker.
„Práce volá, Cole,“ odvětil Claystone.


Claystone byl první, který se zvedl a opustil uzavřenou společnost. Společnost, která řídila a ovládala bezpečnost této země…


 celkové hodnocení autora: 93.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 1 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 2 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 6 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Šíma 08.06.2017, 22:11:40 Odpovědět 
   Zdravím.

Intriky a zase intriky. Člověk si není ničím jistý, ani Sky Waydersova. Nepohodlní svědci jsou odklízeni, myslím, že bude mít Sky co dělat, aby ze všeho vyvázla bez zranění. Opět čtivý a napínavý dí.

Hezký den a múzám zdar.
 ze dne 11.06.2017, 10:20:06  
   Danny Jé: Zdravím,

děkuji za komentář :)

přeji hezký den
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Andělské příběhy
(24.5.2019, 21:10)
kukuřice Tichý Kopec
(24.5.2019, 14:10)
Nikorost Niedermayer
(19.5.2019, 12:02)
SANDRA51
(16.5.2019, 02:59)
obr
obr obr obr
obr
Tábor - Tábor
Rebejah
Tak jde čas
helen
Zabití Lártena ...
Vlčka
obr
obr obr obr
obr

Kocour
Tobi
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr