obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Když osud otvírá jednu bránu, druhou zároveň zavírá."
Victor Hugo
obr
obr počet přístupů: 2915205 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39232 příspěvků, 5717 autorů a 388991 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: O trudném údělu polobohů ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Mršiny hyen
 autor Bajaja publikováno: 11.06.2017, 22:41  
 

Jedna věc je ta, jak člověk vidí sám sebe, druhá, jak o něm soudí ostatní, a konečně třetí, jaký člověk skutečně je.

Pan říšský vůdce SS, velký šéf dokonale sofistikovaného systému koncentračních táborů, byl ve svých očích nanejvýš vznešeným germánským polobohem (přinejmenším!), a co o něm soudili jiní či jaký ve skutečnosti byl, to bylo naprosto irelevantní právě z důvodu jeho výlučné funkce ve světových dějinách. Jeho práce byla velmi náročná, maximálně zodpovědná a nehodna jen tak někoho. (V popisech reality, neřkuli sžíravého skutečna se stále jedná a bude jednat o subjektivní reflexe a sebereflexe pana říšského ministra vnitra.)

Po náročném pracovním dni trávil rád večer s knihou. Nejraději měl germánskou mytologii, do níž se začítal tak, že přestával vnímat vše okolo sebe. Některé večery však byly krušné. Jeho druhé (špatné) já mu nechtělo dovolit v klidu trávit večeři a nutilo ho intenzivně myslet na to, jak přes den nechal trávit v moderních plynových komorách všemožné podlidi, ten plevel, dusící vznešený germánský, respektive árijský vzrůst.

Jeden takový politováníhodný večer to došlo tak daleko, že jeho horší já nabylo vrchu a prosadilo svou. Důsledek byl takový, že hned v následujícím týdnu byly v několika největších a „nejprestižnějších“ táborech zřízeny jakési improvizované veřejné domy čili bordely k obveselení vězňů, ovšem jen těch s těmi nejlepšími pracovními výsledky!

Když se to veme kolem a kolem, nápad to nebyl špatný, avšak „záludná realita zase jednou přechcala upřímné krysí srdce šéfa gestapa,“ jak říkali vězni, kteří ještě byli schopni mluvit. Když totiž postavili do fronty deset největších trhačů norem daného týdne, zjistili nakonec, neboť akt se měl odehrávat za otcovského dozoru stráží, že nikdo z oněch stachanovců není schopen provozovat něco tak bizarního jako je pohlavní styk se ženou, nehledě k tomu, že dva šťastlivci ve frontě zemřeli.

Byla to pak dlouhá řada večerů, kdy se pan velitel Waffen-SS nemohl začíst, neřkuli ponořit do četby starogermánských mýtů a bájí, až nakonec byl přece jen osvícen jako vždy geniálním nápadem. Bylo mu ze srdce líto těch stále ještě relativně šťavnatých, nově přišlých vězeňkyň, které čekaly, coby bordeldámy, až je trestanecké pinďoury vystřelí do sedmého nebe.

V sobotu večer se tedy osprchoval, oholil, oblékl se do „vycházkového“ mundúru největšího pracanta koncentráku a vyrazil do zšeřelých ulic a uliček mezi strohými baráky tábora. Byl vlahý letní večer a Heinrich byl zas jednou mladým nevinným studentíkem. Z plných plic nasál svěží letní vzduch... ale hned toho zase nechal a probral se ze studentského snu, neboť ten závan nebyl jen letní, a on zatraceně věděl proč.

Pan říšský vůdce SS byl drobné (podle zlých jazyků neduživé) postavy, a tak ani nedošlo k žádnému zásadnímu nedorozumění po jeho příchodu do „domu slasti“. A přijal vlastně s povděkem – i když trošku rozpačitým – hlášku usměvavého strážného: „Zas to jde jeden chudák zkusit!“ a taky odpověď jeho kolegy: „Ať to jen zkusí, stejně to zas zkurví. Jen se na něj podívej!“

Hned následujícího rána však opět nabylo vrchu dobré a ušlechtilé já pana říšského ministra vnitra a bordeláky byly s definitivní platností zrušeny. A jen ony rozverné stráže a truchlé bordeldámy věděli proč, ale ti všichni si své hořce sladké tajemství vzali do plynových komor.


 celkové hodnocení autora: 97.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 2 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 6 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Šíma 11.06.2017, 22:40:51 Odpovědět 
   Zdravím.

Netuším do jaké míry je tento text fikcí a do jaké míry se zakládá na pravdě, každopádně vypráví o smutných událostech našich dějin, kdy si jeden národ myslel, že je nadřazený nad všemi ostatními.

Hezký den a múzám zdar.
 ze dne 12.06.2017, 15:22:09  
   Bajaja: Zdravíčko.

Ten šílený nápad je skutečně od Himmlera:

https://www.novinky.cz/zahranicni/439915-sex-v-pekle-himmler-zalozil-v-koncentracnich-taborech-nevestince.html

Detaily jsem už dodělal sám.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Bob bobb
(12.6.2019, 12:18)
Jakub Žák
(11.6.2019, 15:22)
Tatyana
(6.6.2019, 22:39)
Tvořitelka
(4.6.2019, 10:28)
obr
obr obr obr
obr
Chaos nebo uspo...
Misha01
Smrt v Aréně
Sidonie Kermack
Cyklus kadění j...
Amarantine
obr
obr obr obr
obr

Ve znamení kordu III
Zirvith Snicket
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr