obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Bojíš-li se smrti, kde nalézáš odvahu žít?"
estel
obr
obr počet přístupů: 2914627 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 38139 příspěvků, 5579 autorů a 382179 komentářů :: on-line: 3 ::
obr

:: Jsem naživu? ::

 autor Nikis nepublikováno  
V povídce nehledejte nějak velkou pointu. Je to psáno formou snu a sny ve většině případů smysl dávat nemají.
 

Sním? Nebo opět blázním?

Z pravé strany ke mně doléhá líbivá pomalá melodie. Zaposlouchám se. Hudba sílí. Najednou zní ze všech stran. Utápím se v ní.

Pomalu otevírám oči. Obklopuje mne tma. Zrak sklopím dolů a uvidím, že stojím na bílém čtverci o rozloze asi metr čtvereční. Co je dál, netuším.

Pokouším se zaostřit, zahlédnout něco dalšího. Marně. Jen černočerná tma. Prázdnota. Nicota. Samota.

Hudba slábne. Nechci, aby zmizela. Je to jediná věc, na kterou se mohu soustředit. Jediná věc, která mě drží nad vodou.

Slábne.

Až najednou nastává ticho.

Co bude dál? Bude něco?

Ozývají se další tóny. Nejsou tak líbivé. Hluboké, nepříjemné. Jakoby kočka škrábala drápky o plech.

Tvář se mi křiví. Rve mi to uši. Chci, aby to přestalo. Zakrývám si rukama uši a hlavu klopím dolů. Do očí mě udeří ta ostrá bílá barva. Je to skutečně podlaha? Co když stojím na něčem průsvitném a to bílé neznámé je někde hluboko pode mnou?

Tóny jsou tak hlasité, že se divím, že stále slyším. Jsou skutečné, nebo je to jen v mé hlavě?

Naráz vše opět utichne. Napřímím se a pozorně se rozhlížím okolo sebe. Stále ta stejná nicota.

Kolena se mi začínají chvět. Prsty na rukou od konečků pomalu začíná pohlcovat nepříjemný chlad. Žádný vítr necítím. Hlava mi těžkne.

Udělám mikroskopický krok dozadu a opět se zastavuji.

Něco na mne tlačí. Není to vítr. Nějaká neviditelná síla. Chce, abych upadla?

V hlavě se mi honí spousta myšlenek. Mozek na mne křičí v mnoha jazycích – česky, anglicky, německy. Nepoznávám, který z těch hlasů je nejsilnější.

Ohlížím se za sebe a vidím stále tu prázdnotu. Co se stane, když spadnu? Existuje i dál něco, co mě zachytí, nebo se jen propadnu do neznáma?

Neviditelná síla je větší a větší. Vzpouzím se. Bojuju. Svaly mám napjaté a nechci ustoupit ani o krok. Nemám kam utéct. Nevím, kde jsem, kam bych se mohla dostat.

Nothing.

Der Tod.

Sen.

Die Phantasie.

Emptiness.

Svaly mi ochabují. Jsem vyčerpaná. Chci to vzdát.

Co je za mnou? Setká se mé tělo s tvrdou zemí, či měkkým polštářem? Nebo budu jen padat volným pádem? Kde skončím?

Hilflosigkeit.

Am I dying?

Kde to jsem?

Hlasy v mé hlavě sílí. Blázním z toho. Chci, aby to přestalo.

Dělám malý krůček dozadu. Podvoluji se. Vzdávám to.

Další krok.

Pravým chodidlem našlapuji na ostrou hranu. Má „záchranná plošina" skutečně končí. Čeká mne pád. Do neznáma.

Budu padat dlouho? Bude to bolet? Jsem připravená?

Levé chodidlo se ocitá také na hraně. Stačily by milimetry. Mé svaly stále trochu bojují.

A pak ochabují úplně. Neviditelná síla mě tlačí.

Zavrávorám a padám.

Padám.

Padám.

Můj pád nebere konce. Má vůbec nějaký konec?

Bílé místo zmizelo. Obklopuje mě už jen čistá černota. Vlasy se mi ani nepohnou. Necítím žádný tlak.

Padám vůbec? Nebo je už po všem?

Necítila jsem náraz. Nevím, kde jsem. Ztrácím povědomí o tom, kdo jsem.

Ležím na něčem, nebo se jen vznáším v prázdnotě? Ve vakuu?

Létám?

Zemřela jsem, nebo stále žiji?


 celkové hodnocení autora: 88.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 2 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 10 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Ariadne 30.07.2017, 16:31:54 Odpovědět 
   je to jak pasáž z nějakého románu... takhle samostatně je to jen "pocitovka" bez hlubšího významu...
 Šíma 25.07.2017, 22:14:22 Odpovědět 
   Zdravím.

Působivý až strašidelný sen, ze kterého se hrdinka nemohla probudit. Nic příjemného. Hezky se četlo. Pointa ve snech skutečně být nemusí, protože sny občas postrádají logiku a zdají se nám mnohdy docela absurdní sny...

Príma den a múzám zdar.
obr
Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox.
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Ian Stepheson
(15.8.2017, 16:24)
Ian Stephenson
(15.8.2017, 16:19)
Hromdopolice
(3.8.2017, 21:45)
Petronela1991
(26.7.2017, 18:57)
obr
obr obr obr
obr
Kdy odejit?
Kostka
Řada domů
Leeter
Strýček Věrek V...
Oskar
obr
obr obr obr
obr

PADESÁTNÍCI
Nina Máčová
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr