obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Láska je svátost, kterou je potřeba přijímat na kolenou."
Oscar Wilde
obr
obr počet přístupů: 2915923 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39806 příspěvků, 5841 autorů a 393365 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Návštěva banky a mozkové pochody ::

 autor Lollo publikováno: 27.07.2017, 22:17  
"Asifejeton", nebo "asivyprávění". :-D
 

Dnes je přesně jeden z těch letních dní, kdy mám volno, syna u babičky a venku je (podle neměnného zákona schválnosti), jak jinak, než ošklivo. Po ranní kávě a dlouhém zírání do deštivého dne, kdy se mi ani silou vůle nepodařilo změnit počasí, se rozhodnu vyřídit resty. Můj plán je jednoduchý. Dopoledne zajdu do banky, kam už se chystám dobrých čtrnáct dní a odpoledne s kamarádkou na kafe. A mezitím se prostě budu krásně flákat. To pomyšlení mi trochu zlepšilo náladu.

Jsem v bance, beru si pořadové číslo, deset lidí přede mnou, ale to nic, nějak to přežiji. V duchu se už vidím u kávičky a dortíku. Jak to říkali v těch "sluníčkových" knihách? Mysli pozitivně! Usmívám se jak pako, ale to mi vydrží přibližně deset minut. Když mi dojdou pozitivní afirmace, docházím k názoru, že jsem se ocitla na jiném místě v pustém vesmíru, na místě, kde se úplně zastavil čas a já se začínám nebezpečně nudit. Můj pohled se stočí na jedinou pokladní, která má na můj vkus příliš pomalé pohyby.
"Má krásně nalakované nehty," rozplývá se moje pravá polovina mozku.
Mrknu se na svoje zubožené nehty a už vím, co budu dělat v té flákací pauze.
"Ale hrozné vlasy," kontruje levá půlka mozku. "To ty rozhodně nemáš..."
Trochu mě to uklidnilo. Co mě ale neuklidňuje, je klientka u pokladny, která se za poslední půlhodinu zjevně ani nepohnula.
"Není to socha?" Ptá se levá hemisféra.
Vypadni už! Postrkuji ji v duchu a u toho podupávám nervózně nohou.
"Ale to jsou silná slova, jak to mluvíš?" kárají mě obě moje hemisféry současně.
Trochu se leknu, že jsem to řekla nahlas. Ale ne, všichni kolem mě vypadají naprosto netečně.
"Asi jsou zakletí v čase a čekají, až je osvobodíš," doufá moje romantická pravá půlka mozku.
"Kdepák, tamten se hejbe, podívej!" levá půlka má holt na všechno jiný názor.

To mi moc nepomáháte! Přemýšlím, co budu dělat. Kolem mě samí nudní lidé, nudné letáky, nabízející pojištění, které nepotřebuji, spoření, které nechci a účty, na které nemám co dát...
Hm, myslím, že bych mohla třeba vytáhnout tablet a pokračovat v psaní své knihy.
"Jsi ty ale hlavička!" Chválí mě pravá hemisféra.
"Jen si to otevři! Vidíš tu stranu 48? No tak se podívej na ten Velký Zásek!"
Levá hemisféra je opravdu protivná, začínám uvažovat o lobotomii. Má ale bohužel pravdu, straně 48 se vyhýbám už měsíc, za tu dobu jsem stihla celých 47 stran zkontrolovat a přepsat pětkrát, ale neposunula jsem se ani o píď.
"Jen to dopiš, budeš slavná a bohatá," povzbuzuje mě nečekaně levá hemisféra.
Hm, jestli to bude vůbec někdo číst, pochybuji stále v duchu.
"Vždyť nemusíš být slavná a bohatá, píšeš to přeci pro rozvoj svého ducha," protestuje pravá hemisféra.
"Hahaha, tak se tu všichni uklidněme...,"
A ty jsi kdo? Už jsem opravdu zmatená, nemám si raději dojít po obědě k psychiatrovi?

Pak si vzpomenu, jak jsem včera četla v jedné facebookové skupině začínajících spisovatelů, že zásek má skoro každý. Ano, kupříkladu jedna dívka tam dokonce psala, že její hlavní postava v knize zestárla a zemřela dřív, než se stihla účastnit klíčového okamžiku. Svého klíčového okamžiku! To mě skutečně rozesmálo. Přistihla jsem se, že i teď mám pusu od ucha k uchu a přemáhám se, abych se nerozchechtala na celé kolo.
"Jo, cizí neštěstí vždycky potěší." Slyším levou stranu mozku.
Zvednu oči od tabletu a rozhlédnu se kolem sebe. Pán naproti si mě divně prohlíží.
"Nemůže číst myšlenky?" ptá se zvědavá pravá hemisféra.
"Jistě, byly tu různé pokusy s lidskou myslí, například, jak se to jmenovalo ... projekt MK-ULTRA?" poučuje přechytralá levá hemisféra.
Nechte toho! Podívám se na pána a usměju se. Ten se ale zakaboní.
Už se opravdu hodně moc nudím a navíc jsem už opravdu hodně moc naštvaná. Pracuje tu vůbec někdo? Chce se mi křičet. V tom okamžiku zapípá další číslo na displeji na stěně. 325? Co to je za obskurní číslo? Nechcete mi snad říct, že zatímco jsem se tu hádala s vlastním mozkem, všichni mě předběhli?
"Ale ne, ten pán naproti tu stále je." chlácholí mě mozek.

Po další čtvrthodině upadám do letargie. Pomalu se smiřuji s tím, že tu strávím i odpoledne. Moje hlava má ale prostor jen pro ty nejhorší vize. Představuji si, jak tu ležím a stárnu a stárnu.... až nakonec mě sežerou místní potkani a mé ohlodané kosti tu najdou další generace archeologů, kteří nikdy neuhodnou, co se tu vlastně seběhlo za tragédii.

"287? Haló, kdo má 287?" Z tíživých myšlenek mě vyruší hlas pokladní.
Konečně! Nakráčím si to rázně směrem k přepážce a vysvětlím svůj požadavek.
"Občanský průkaz, prosím," žádá mě ta paní s krásnými nehty.
Hrabu se neúměrně dlouho v kabelce a najednou mi to dojde. "Ale, já jsem si vzala jinou kabelku, občanku mám v té druhé," říkám omluvně.
"No tak to musíte přijít ještě jednou."
"Ale ... já jsem opravdu já, určitě si mě pamatujete, už jsem tu byla," slyším se. Jsem už opravdu hodně zoufalý klient.
Její pohled mě rychle vypakoval.

Trhni si! Říkám si v duchu, zatímco jdu ke dveřím. Pak se ale ještě jednou otočím. Vidím pána, který seděl naproti, stále na svém místě. Teď se démonicky směje.
"Stoprocentně čte myšlenky!" Uzavřela levá hemisféra.


 celkové hodnocení autora: 98.0 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 4 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 7 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 aegitalos 28.07.2017, 5:34:19 Odpovědět 
   Dlho som čakal, až som sa dočkal tej pointy, čože je tam stále s tým mozgom. Tieto námety zbožňujem, je to fajn napísané, len by som skrátil tie pasáže o hemisférach. Predsa len sa dej v tom mieste neposúva. Páčia sa mi tie detaily o nechtoch, vlasoch, reklamy...
Pre porovnanie moja bývalá zakladala účet v prestížnej tatra banke, musel som tam byť aj ja a trvalo hodinu, než došlo ku podpisom. Tých papierov bolo, neklamem, na výšku asi 20cm.
Už moja mama hromžila v 70-tych rokoch na zavádzanie počítačov, že tieto ťažkopádne stroje zabíjajú nesmierne veľa času. A paradoxne, hoc kapacita ich pamäte od tej doby postúpila o 6 - 7 rádov, práca s nimi je stále ťažkopádnejšia. Sme doslova ich otrokmi. Slúžia v podstate iba pre totálnu kontrolu občana.
Najlepší príbeh z banky, to je "Moje finanční kariéra" od S.Leacocka. Ale vtedy trvalo všetko o 6 - 7 rádov kratšie.
 ze dne 28.07.2017, 12:34:03  
   Lollo: Tak, uvažovala jsem o zkrácení, ale to bych prostě nebyl já, jsem vždy ukecaná, děkuji za koment.
 Šíma 27.07.2017, 22:16:36 Odpovědět 
   Zdravím.

Hezky napsaný příběh (povídání, skoro fejeton). Líbí se mi dialog levé a pravé hemisféry (nebo šlo o samomluvu?). Každopádně pobavilo. Pozor na pravidla psaní přímé řeči, tady je link: http://www.mojecestina.cz/article/2014071301-jak-psat-primou-rec

Hezký večer a múzám zdar.
 ze dne 28.07.2017, 12:33:00  
   Lollo: Děkuji, špatná zpráva je, že tu přímou řeč budu muset přepsat na těch mých 47 stranách knihy. 😀
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Novalie
(12.12.2021, 23:06)
stromeček
(7.12.2021, 21:05)
jeník
(7.12.2021, 01:25)
lucy11
(26.11.2021, 18:28)
obr
obr obr obr
obr
Na ceste za sno...
Mon
Nejsi Romeo a j...
triste.franceska
Marnivá
Domčuška@liasPoppy
obr
obr obr obr
obr

Hrdinka bez písmene
RastoO
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr