obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Dobré dílo poslouží jako potrava pro duši, špatné i jako podložka nohy stolu."
Pavel Sečkář
obr
obr počet přístupů: 2915294 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39398 příspěvků, 5729 autorů a 389843 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: VŮNĚ VANILKY ::

 autor Najla publikováno: 25.10.2017, 12:38  
 

Vůně vanilkového čaje... Nad námi nebe z růžových, fialových a temně červených baldachýnů. A nad tím nebem se rozprostírá další nebe, věčné, nikde nekončící a nikde nezačínající. Vypadá jako černý šátek tanečnice zdobený tisíci zlatými penízky. A my letíme vstříc té tanečnici, protože čas v její říši měří jinak anebo vůbec neexistuje.Třpytivé penízky na jejím šatu jsou najednou rozmazané, protože se nám do očí vhrnou slzy. Slzy štěstí, něhy a lásky. Slzy smutku, bolesti a bezmoci. Mystická orientální hudba se mísí s vůní čaje, hrají si spolu a navzájem se laskají jako dva milenci. Všechno kolem se rozplývá, barvy se míchají, hlasy a zvuky přechází v šumění, okolní svět se mění, rozmazává, tiší, až nakonec vše zmizí.
Jsme jen my dva. Lásko! Tvé oči jsou tmavé, tajemné a hluboké jako vesmír. Jsou smutné. Ale pořád v nich blikají hvězdy naděje. I když oba cítíme, že naděje už umřela... Díváš se na dno mé duše. My se známe dávno. Ze svých vzpomínek. Tvé dlouhé prsty, trochu ztvrdlé od strun kytary, mě hladí po tváři. Políbíš mě, chutnáš sladce vanilkou. Chceme utéct času, ale tikání hodin pořád nemilosrdně doráží a naše sladké polibky hořknou. Schoulím se ve Tvé náruči. Poslouchám tlukot Tvého srdce. Děsí mě představa, že jednou přestane bít! Že jednou nebudeme my dva a ani naše láska... Strašně mě trápí, že život nemůžu prožívat s Tebou, že jsi tak daleko... Ale přitom pořád se mnou... Možná budeme moct být spolu aspoň na druhém břehu, když ne na tomto. Možná... Kdo ví? Tisknu se na Tvou hruď. Hladíš mě a líbáš do vlasů. Chvějeme se. Hodiny času na chvíli utichnou, zastaví se. Není nic. Není trápení, starost, bolest. Není štěstí, radost, klid. Jsi jen Ty. Já. My. Jsme vytrženi z běžného světa, z běžného života, ze shonu a povinností, není vítr, není slunce, není čas... Je jen tento okamžik. Chci ať trvá navěky, schováme se v něm a nikdo nás nenajde. Souznění duší i těl v prázdnotě. Teď opravdu žiju! To je chvíle, pro kterou jsem se narodila! Navždy si ji uchovám...
Opět začíná znít hudba a vrací se barvy, všechno nabývá tvarů. Opět začíná tikat neúprosný čas a tiká hlasitěji a hlasitěji. Ne! Nesmí nás rozdělit čas, vzdálenost, lidé ani smrt... Líbáme se jako poprvé a jako naposled. Vůně vanilky slábne a magická hudba se ztrácí v šumění větru. Ale už ne kvůli naší lásce. Kvůli času... Stříbřité vločky nám padají do tváří a roztápí se jejich horkostí. Pláčeme. Pláčeme, protože se tolik milujeme. Vločky se mění v chladný déšť. Smáčí nám vlasy a naše slzy v něm zanikají, jakoby ani nikdy nebyly. Kolem se hemží spousty deštníků, zdá se mi, že jsou všechny černé. Černé jako úzkost, která zachvátila moji duši. Lásko! Už slyším píšťalku! Držíš mou dlaň ve své, cítím Tvé teplo, ale vytrháváš se mi, až se dotýkáme jen konečky prstů. Miluju Tě!!! Zmizíš ve tmě. Začínám vnímat promočené šaty a otřesu se zimou. Ale ještě víc vnímám tu hroznou prázdnotu, která mě chce pohltit a spolknout. Miláčku, bez Tebe nejsem! Chci být aspoň na půl než nebýt vůbec, slyšíš?!


 celkové hodnocení autora: 93.8 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 3 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 7 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 aegitalos 01.11.2017, 9:02:25 Odpovědět 
   Láska je pekná vec, ale písať o nej je dosť ťažké, lebo o nej každý už čosi čítal. Skús to bez tej romantiky.
 Filip Vávra 26.10.2017, 14:24:22 Odpovědět 
   Omlouvám se, ale nedokázal jsem dočíst. Text mi přijde až příliš exaltovaný. Na jedničku bych to asi neviděl, jelikož jsem však nedočetl, nemohu hodnotit.
 Šíma 25.10.2017, 12:37:50 Odpovědět 
   Zdravím.

Milostné vyznání nebo vzpomínky na čas strávený s přítelem. Text plný obrazů a pocitů. Hezky se četlo.

Príma den a múzám zdar.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
tester2
(18.9.2019, 20:40)
tester
(18.9.2019, 20:37)
Luboš Kemrň
(8.9.2019, 16:38)
Asinějakávadná
(5.9.2019, 22:42)
obr
obr obr obr
obr
Tarois quer - V...
Nix Raven
Kouřová
yacht boy
Ateismem k trva...
Gustav Imbecil
obr
obr obr obr
obr

Jedna z věcí
Francis Black
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr