obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Charakter člověka je jeho osudem."
Hérakleitos
obr
obr počet přístupů: 2914650 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 38182 příspěvků, 5579 autorů a 382423 komentářů :: on-line: 2 ::
obr

:: Cigarety půl ::

 autor Centurio publikováno: 06.12.2017, 10:53  
Z nevydané sbírky Život běží, utíká (©2014)
 

Lid miluje své vůdce,
silná slova a tajemné symboly.

Lid miluje své svůdce,
sladké lži, co slíbí ti cokoli.

Lid miluje své škůdce,
květy zla a z pravdy jen výmoly.

Lid miluje zla strůjce,
střepy padělků, bláboly, sugesce.

Hoří hora plamenem zrady.
Žili jsme pod tou horou právě tady.
Neznáme lepšího místa, kam jít,
za tuhle horu my chtěli se bít.

V údolí černých vdov,
kde duní temný kov,
tam budu popraven,
proklet a pohaněn.

Na hoře andělů,
zpívají „hallelu“,
tam budu vyzdvižen,
chválen a vyvýšen.

Až půjdeš, kate můj, ptát se mě na přání,
které se odsouzenci plní, co poslední,
vrány nad šibenicí zapláčou vzdorně,
až se ti sevře tvé hrdlo tak bolně,

že slova zadrhnou jak v zrádném bahně,
takovou trému´s už neměl let drahně:
V té chvíli se naše oči potkají
a vláknem nekonečna své okraje protkají.

Teď nejsi už kat krutý a já odsouzený rebel,
za minulostí utkal pavouk času předěl,
zas´ jsme dva malí kluci, co po horách dovádí,
syn faráře a syn starosty, spolu mají svůj kraj rádi.

To osud zamával křídly a změnil vše v prokletí,
dávné mezníky země zůstaly v zapomenutí.
To armády mocností tvrdé a kruté,
za nimi vše zůstalo jak ochrnuté.
 
Já s důvěrou hledím do očí tvých za maskou,
když ty znovu přicházíš s tou samou otázkou,
poslední přání, řekni, co splnit bys tady chtěl,
co splnit by tady šlo, abys mi rozuměl.

Já nikdy nechtěl jsem pro sebe víc,
než ostatní měli, to raději nic,
tak přijde mi divné teď něco si přát,
vždyť za chvíli nastoupí zde smrti řád,

já nebudu znát už nic, ani co měl jsem rád,
pryč bude chuť žít, chuť riskovat,
budu už jen bezvládné tělo bez duše,
tahle trapná hra a gesta už mi zní hluše.

Slyším tvůj hlas, jakoby z dálky zněl,
a jakýmsi divným dojetím se chvěl,
Není v mé moci darovat ti víc,
tak tomu velí starodávný zvyk,

to naši předkové určili řád,
podle kterého i viník má právo něco mít rád.
To jejich slova mají tě teď uhostit,
v poslední chvíle života tvého vnést klid.

Já přece vím, kde mé místo je,
každý z nás dělá jen, co musí nutně,
Škoda jen, že oba příběhy končí smutně:
jeden bude popraven, druhý popravuje.

Pojď ke mně, kámo, a vytáhni krabičku,
co v kapse na hrudi nosíš v obvyklém balíčku,
cigaretu podej, jen jednu však, prosím,
své poslední přání já teď už vím:
 
Cigarety půl já vykouřím, ne však sám,
druhou půlku já, kate můj, tobě dám,
my spojeni zůstanem´ v kouři nad námi
tak budem´před Bohem vyrovnáni.

To dílo je náhody, že ty a já jsme proti sobě,
to osud nás rozdělil, moloch války, nenávist jiných lidí,
ty mi nic nedlužíš, ani já nedlužím tobě,
za mou popravu ne ty, ať jiní se stydí.

Mé děti ztratí dnes tátu, žena muže,
nikoho nemají, nikdo jim nepomůže,
postav se na místo mé, dokonči, co já započal,
ať vítězí naděje a ne zhouby žal.

Já zapřísahám tě dnes tajným posláním,
nemůžu po tobě nic chtít, to jasně vím,
o téhle chvíli ať nikdo se nedoví,
když dílo se nezdaří, osud nevyhoví,
 
Podstatné je pracovat ve víře,
v láce a naději být k sobě blíže,
tam pak Bůh vyslyší,
i prosby nejtišší.
 
Moje prosba je diskrétně zaseta,
svědkem nám je cigareta,
Kde ty půl a já půl jsme vykouřili,
Konej teď práci svou, kate ...


 celkové hodnocení autora: 90.2 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 2 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 7 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Poustevník 06.12.2017, 19:34:26 Odpovědět 
   Je to příliš vodnaté. Mnoho zbytečných slov. Ale jsou tam místa, která mne zaujala. Je dobré, že máš široký dech, ale: má-li to být báseň, má mít jen tolik slov, kolik je nezbytně třeba. Divil by ses, jak by to šlo zkrátit.
 čuk 06.12.2017, 10:53:29 Odpovědět 
   Nejprve pocit znechucení nad lidu omylné tuposti. Tedy ostrá kritika, za kterou, zdá se být, je kritik souzen. Dva extrémy, dvě tváře: kat a popravovaný jsou spolu spojeni cigaretou. Vyostřování protikladů, které by vlastně byly jedním skryté ve skutečnosti: tady se už dostáváme do podtextu. Na první dojem mi báseň připomíná zmodernizovaný Máchův Máj, jaksi pokažený moderní dobou a složitostí. Vlastně Máchův styl je dost sám pokažen, jeho určité okouzlení a naivita mizí, třeba ta "zem milovaná". Tvoje snaha po určité vznešenosti až archaičnosti občas skřípe, zodpovědná je i snaha po rýmu za každou cenu. Velmi zajímavý nápad. Stálo by za to ještě si s jeho realizací trochu pohrát.
obr
Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox.
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Ian Stepheson
(15.8.2017, 16:24)
Ian Stephenson
(15.8.2017, 16:19)
Hromdopolice
(3.8.2017, 21:45)
Petronela1991
(26.7.2017, 18:57)
obr
obr obr obr
obr
Proč?
lumpyjaw
Arn Dresko IV. ...
jindra
Zakázaná láska ...
Petra Vávrová
obr
obr obr obr
obr

Partner, nebo syn?
Aliwien
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr