obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Láska je odvaha, která se nebojí ničeho na světě."
Buddha
obr
obr počet přístupů: 2915108 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39051 příspěvků, 5696 autorů a 387929 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Bestie z údolí ::

 autor zd.hledač publikováno: 31.03.2018, 21:38  
 

„Už zítra,“ zaznělo ten den po několikáté. Podle typu šumu se nedalo poznat, zda od čičorky, nebo od hořečka. Hořeček by snad mohl být poměrně v klidu, pro svou hořkost téměř nežratelný, ale ta jejich kopyta… a výkaly… Takhle blbě se zakořenit!
„Já se nebojím,“ šeptnul ještě nerozkvetlý bojínek. Jenže bojínek… je prostě bojínek, a nikdo ho nebere vážně. Bojínek má obzvlášť ráda, aspoň v těch prvních jarních dnech, kdy si ještě může vybírat. Po pár týdnech každoroční slavnosti zeleného obžerství přestane pršet, a stohlavá obluda se změní v mašinu, která nepřehlédne jediný lístek…
„Zítra sotva,“ namítl hladýš. „U lesa je sníh. Dokud bude sníh, nepřijde. Zítra určitě ne. Ani pozítří.“ Měl pravdu. S tím sněhem. V zastíněném zářezu cesty, těsně u kraje tmavého lesu, tálo několik posledních hromádek. Několik směšných hromádek, o kterých by se snad ani nediskutovalo, kdyby jejich velikost, či spíše jejich téměř neexistence, nesignalizovala rok co rok počátek jarní tragédie.
„Zítra, přátelé.“ Ano, byla to čičorka, která neznělým, rezignovaným tónem připomínala nastávající katastrofu.
„Možná už dnes,“ vyostřil paniku hořeček. Kdyby měl ještě měsíc času navíc, zahořkly by jeho šťávy tak nechutně, že by do něj obluda asi fakt nekousla. Ale takhle brzy z jara… A ta kopyta… A moč…
„Až zítra,“ trvala si na svém nijak dramaticky čičorka. „Odpoledne už nechodí. Chodí brzy z rána.“
„Já se nebojím,“ zašeptal znovu bojínek, a byl skoro k politování. Jenže -jak litovat někoho, koho neberete vážně?
„Neboj,“ našel se přece jen někdo z lučního zelenění, ale neznělo to nijak povzbudivě, spíš jen dutě a prázdně, jako když praskne vyschlé dřevnaté stéblo.
„Jste v háji,“ prohodil nezúčastněně vstavač kukačka. Doslova nezúčastněně, zakořenil z druhé strany ohradníku, a situace uvnitř oplocení se ho netýkala. Taky s ním nikdo nemluvil, ne snad přímo ze závisti, ale co s takovým cizákem, a o čem vlastně… Cizinec zpoza plotu. Hajzl. Ať do toho nekecá!
Jetel neříkal nic. Jetel nic neřešil, už v koříncích měl vštípenou informaci o svém poslání – potrava. Držel se sice u země, příliš se neukazoval, ale to nic neznamenalo. Brzy bude zastřižen do roviny s vlahou hlínou, tak čerstvě vonící, tak čerstvě probuzenou…
„Sníh nesníh, zítra je tady.“ Opět čičorka. „Už dlouho žere jen suché.“
„A budete v pytli,“ znovu se ozval vstavač. Ne že by je snad neměl rád, ale štvalo ho, že ho neberou jako svého. I když jejich nebyl. Plot ho spolehlivě chránil od bestie, ale také dělil od společenství.
Stmívalo se. Z kopců stékala voda, vzduch byl jiskřivý a čistý, ochladilo se. Stébla se klonila k zemi, kvítky se uzavíraly. Zvedající se větřík kolébal louku ke spánku. Louku? Už dávno ne. Kdysi to bývala louka, obyčejná louka ve svahu podél lesa. Než se z ní stala pastvina. Výkrmna pro nenasytnou obludu.

+++

Nejdřív byla jen slyšet. Hodinu po svítání se z nížiny ozvaly první vzdálené zvuky. Cinkání zvonců. Občasný výkřik honáka. Štěkot psů. Přichází…
A později (i když čas už nehrál žádnou roli, protože cinkání prostě znamenalo, že jde) se zrůda objevila ve spodní části úvozu, těsně pod lesem. Šla, a posledních zbytků sněhu si vůbec nevšímala. Šla, a řvala touhou po zeleni, po volnosti, po páření. Běžela.
„No tak jo,“ vzdychl si hořeček, vědom si své hořko-sladce-šťavnaté chuti.
„Já se nebojím“, řekl bojínek až tak tiše, jakoby téměř neřekl nic. A taky že na tom už nezáleželo. Protože šla…
Stohlavá obluda se blížila. Bíložlutý, vlnící se chundelatý mrak stoupal neúprosně vzhůru. Páchl navlhlou vlnou, a neodbytností. Už se nemohlo stát nic, co by ho zastavilo. Už se nemohlo stát nic.
„Sbohem,“ zašeptal jetel, aniž by tušil, co to znamená. Bůh se, ještě mnohem víc než vstavač kukačka, neúčastnil. Bůh již dlouho zůstával na své straně plotu.
Hladové stádo ovcí vtrhlo na pastvinu…


 celkové hodnocení autora: 99.0 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 2 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 6 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 11 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 maja52 01.04.2018, 12:34:39 Odpovědět 
   Na Saspi čtu prózu dost málo, ale tato povídka mě zaujala, líbí se mi. Pocity z rostlinné říše - bravo. Zdravím tě.
 ze dne 02.04.2018, 15:24:32  
   zd.hledač: ahoj, děkuju moc :-)
 Otakárek 01.04.2018, 2:09:03 Odpovědět 
   Faun-poetická próza. Snad přirovnání. Máš odvahu se pustit se Žluťáskem do takového experimentu. Máš můj obdiv, nad vcelku vydařeným dílkem. Uznale pokyvuji hlavou.
 ze dne 02.04.2018, 15:23:57  
   zd.hledač: moc děkuju!
 Šíma 31.03.2018, 21:37:44 Odpovědět 
   Zdravím.

Líbilo, čekal jsem však stádo krav a ono ne, ono přišly ovečky, což na pointě nic nemění...

Hezký den a múzám zdar.
 ze dne 02.04.2018, 15:23:32  
   zd.hledač: také zdravím, s děkuju za uveřejnění a hezký komentář.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Danny Rain
(13.3.2019, 14:09)
Moni mini
(10.3.2019, 15:31)
Jan Zindulka
(9.3.2019, 17:09)
SarahT.Tarkins
(9.3.2019, 15:37)
obr
obr obr obr
obr
Bajka: Co vše s...
Pinocchio
Závěrečná
Viale
2.kapitola
Mon
obr
obr obr obr
obr

Leknínová koupel
Marie Bernadeta
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr