| Pokus o poetický pohled z okna panelového domu. |
| |
|
|
To u mne na sídlišti
proud světla vane oknem
na černý stůl - jak býk rozkročený
rohy v toulci ubrusu.
Zde spočívá má odlehlost otevřené sklenice
z ní čnící okurkám oblé hřbety
na dně třepina kopru
pod kyslým lákem sklíčenosti.
To u mne na sídlišti
v okně záclona mi něco tají.
Svírá světlo po okraji
a myšlenky jako ptáci
smirkují nebe do modro čista?
To u mne na sídlišti
větrných náručí slyším tóny
šelestu baletem posedlých chomáčků bavlníku
dálných lánů Kyrgyze
a těch sivých od Mississippi
kde v portu má navždy zakotvenou
jachtu Janis Joplin
s plachtou zářící
jako její bílé blues.
To u mne na sídlišti
jednou Krušný vítr sytil
igelitový břich hladového sáčku
ten jak plachý pes
pod přemnožená kola aut zabíhal
po chvíli vynořil se, štěkem zašustil
a opět zmizel.
Život krátký vyměřen mu
tomu psanci!
Tiše v křoví anonymně
z bezvětří (na kost) vyhublý
hladem skonal.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
97.4 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 6 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.7 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
2.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 12 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 21 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
