|
|
|

|
|
:: Na SASPI.cz je právě 29011 příspěvků, 4550 autorů a 303546 komentářů :: on-line: 12 ::
|
 |
|
:: Nina I. nebo II. (absolutně mimo sérii) ::
| Tohle je přímý pokus o násilné vniknutí do příběhu. Autoři jistě prominou, ale bylo to silnější než já. Berte to třeba jako ocenění autorům a poklonu jejich super práci. (A nebo ne a ukamenujte mě ;-) |
| |
|
|
Hurá! Zbavila jsem se jich. Konečně jsem volná!
Nina to ze všeho nejvíc chtěla oslavit. Měla v plánu zpít se do němoty a možná v té záplavě euforie udělat i tu největší chybu svého života. Vyspat se s rohlícem. Koneckonců to byl konečně jen její život a měla právo si ho zkazit po svém. Tak moc toužila dělat jen to co chce ona. Ne to, co někdo napíše. Jenže jak do toho? A pak ji to napadlo.
Volnost je nicota.
Co teď? Naprosto irelevantní otázka s jedinou možnou odpovědí - Teď nic.
Nina si konečně uvědomila všechny důsledky a začala panikařit. Teď právě nebyla nikdy, nikde a nikým. Po pravdě už moc nechybělo a svět by o Ninu, jako takovou přišel úplně.
„Autoři, kde jste? Jodide? Dudditsi? Dobří autoři se přece vracejí. Lepší pisálek v hrsti než Shakespeare na střeše. Království za řádku textu!“
Plom! Z ničehož nic se tu objevil Rohlíc, tvrdší než obvykle.
„Nazdar Nino, co tu tak křičíš!“
„Sláva, alespoň že Rohlíc.“
„No to je najednou radosti.“ (tváří se kysele)
„Kde se tu bereš?“ vrhne se na něj Nina.
„Sám nevím. Asi jako vždycky. KI mě sem hodil. Počítám, že tu řeknu dvě tři věty, párkrát se hloupě zatvářím a pak mě semele do strouhanky. Už kvůli lidem, dav si to žádá, prostě klasika.“
„Pochybuju! Tohle nebude KI.“
Hlas shůry (tiše zašeptá): -Do prdele! Poznala to!
N: -Jodid? Ne, není to jeho styl.
Hlas shůry: (tentokrát nahlas): -Ale je!
R: -Kdepak. Ty nebudeš Jodid!
N: -Kdepak. To se jen někdo snaží psát jako on.
R: -Myslíš Nino, že se sem někdo naboural?
Plom! Objeví černý mlýnek na strouhanku s kápí na hlavě, ostrý jak břitva.
R: -Chápu. Mě stačí naznačit. (pohlédne vyčítavě vzhůru) Ale snad jsem tak moc neřek.
N: -Na to se nechci koukat!
Plom! Rohlíc zmizí i se struhadlem.
N: - No to jsem si pomohla! (vzdychne) A jsem zase sama.
Hlas shůry: -Tomu říkáš vděčnost? S tebou jsou jen problémy!
N: -Dudditsi?
Hlas shůry: -Kdepak! Samá voda!
N: -Takže někdo nový? Nový autor? No dobrá, ale přestaň si už hrát na Jodida!
„Omlouvám se. Chtěl jsem jen pomoct.“
Nina neodpovídá. Všimla si právě příšerných krajkových šatů, které má na sobě.
„Tohle je taky tvoje práce?!“
„Jistě. Když autor něco nenapíše, musí si to čtenář domyslet.“
„Takže ty jsi čtenář?“ podiví se. “A dej ze mě tu šílenost pryč!“
Plom! A Nina zůstane stát nahá.
„Ty prase! Ihned mě oblékni!“ rozčílí se.
„Promiň, ale říkala jsi přece...“
Plom!
„Je to lepší?“
„No, ne o moc, ale pořád lepší než nic. Už se radši do ničeho nepouštěj!“
„Já nechtěl, ale co není psáno…“
„Co není psáno, tak co?“
„To si musí domyslet čtenář. Tak jako ty šaty.“
„Čtenář, říkals?“
„Jasně.“
„Čtenář jako ty? A kdo jsi? Něco jako autor?“
„Ne, to ne. Čtenáři trpělivě čekají ve frontě. Jejich chvíle přichází, když je autor hotov.“
„Takže čtenáři? Proboha Vás je tam víc?“
„No jistě! Autor bývá zpravidla jeden, i když u tebe je to Nino trošku jinak, ale čtenářů, těch jsou mraky.“
„A to mi sem teď všichni polezou a budou si představovat co mám na sobě?“
„Přesně tak. Ale musím tě varovat. Spousta jich nezůstane jen u těch šatů. Mají mnohem bujnější fantasii než já.“
Plom! Opodál se náhle objeví nahý východoněmecký pornoherec, zdatný padesátník, trošku při těle s pletí barvy vyzrálého hermelínu. Svůdně si pohladí knírek.
„Komm zu mir, meine kleine…“
„Okamžitě toho nech, nebo budu zvracet.“
„To já jen tak pro ukázku, Nino, abys věděla do čeho jdeš.“
„Musíš to zarazit!“
„To nejde. To nedokáže ani autor.“
„Musí to jít. Přece mi sem nemůže jen tak někdo vlézt a dělat si se mnou co bude chtít.“
„Bojím se, že ano. Kdokoli, kdo umí číst.“
„Ale to je šílené. Nejsem žádná prodejná děvka.“
„Tak to tě můžu uklidnit. Prodejná nejsi, tvoji autoři tě totiž…“
Hlas zmlkne, když si uvědomí co chtěl Nině říct.
„Co mě autoři?“
Nic. (nepřítomně si píská)
„Slyšíš! Hej ty tam! Nedělej, že tu nejsi, ještě si nedočetl!“
„Ale že je dnes krásně. Patnáct stupňů uprostřed ledna, kdo by to byl čekal?“
„Nesnaž se to zamluvit! Řekni, že nejsem prodejná děvka, prosím.“
„Nejsi prodejná,“ řekl hlas, ale neznělo to příliš uspokojivě.
„Je to ještě horší? Nemůže to být horší!“
„Ale může. Oni tě totiž nabízejí na netu a… zdarma.“
„Cože? Bože! A nešlo by to nějak zastavit?“
„Možná ano. Právě se o to pokouším.“
„Moc hodný čtenář… Ale jak to chceš udělat?“
„Jednoduše. Napíšu pokračování Niny tak špatné, že už tuhle sérii nebude nikdo číst.“
„A budeš mít od nás pokoj.“
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
98.0 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 10 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.3 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 16 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 48 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|