obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Nic nezničí lásku tak jako ženin smysl pro humor."
Oscar Wilde
obr
obr počet přístupů: 2914952 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 38820 příspěvků, 5664 autorů a 385779 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Verbování tajné organizace ::

 autor Sheizou publikováno: 15.05.2018, 21:41  
Trochu ostřejší vyprávění v ich formě o tom, jak se neúspěšně nechat naverbovat do stovky let utajené války. Hovorové výrazy jsou ponechány schválně pro podtrhnutí osobnosti hlavní postavy. Sepsáno na požádání podle snu mojí kámošky.
 

Všude bylo tak vlhko a chladno, ale bylo tu čisto. Aspoň o něco se tu postarali i když způsobem, že podlaha byla kluzká jak na plovárně a vzduch byl natolik nasáklý dezinfekcí, že po každých pár minutách jsem si musel odkašlat.

Nevím kde to jsem, ale podle toho, co vidím z okna, zřejmě hodně vysoko. Zavřený v podivné místnosti, s postelí přivázanou ke zdi a kbelíkem stojícím vedle ní. Chvíli jsem nad kbelíkem znuděně přemýšlel, jestli slouží jako nočník, nebo na zvratky, protože se mi ze zápachu té dezinfekce už hodně točila hlava. Nakonec jsem se sám se sebou shodl na názoru, že je tu pro jediný účel - abych si ho omlátil o hlavu.

Naštěstí jsem to neudělal a sundal povlak z peřiny a na matraci, svázal je k sobě a připevnil ke kbelíku. U okna jsem zkoumal, jestli se mi takto podaří slézt dolů a i když jsem byl názoru, že je to sebevražda, tak jsem začal mlátit kbelíkem do zamčeného okna až jsem ho rozbil.
Pak mě obklopila tma.

Nevim, jak dlouho jsem byl omráčený, ale probral jsem se v jiném pokoji. Naštěstí tolik nepáchl lacinými prostředky proti plísni. Na zemi bylo připravené jídlo na jakémsi ošmudlaném tácu. Kuřecí nugetky. Asi nechtěli abych se pokusil udávit kuřecími kostmi. Sakra, jsou chytřejší než jsem si myslel.

Když jsem snědl kuře, co mimochodem chutnalo jako bota, tak jsem chtěl udělat to samé jako předtím. Teď by místo kyblíku měl hlavní roli tác. Než jsem si stačil přichystat povlečení, tak někdo odemkl dveře. Vyděšeně jsem couvl a čekal, co se bude dít. Zabije mě? Dá mi další kuřecí nugetky s příchutí boty?

“Pojď se mnou,” řekl muž a zachrastil klíči.

Neměl jsem co nazbyt, tak jsem se vypravil za ním s tácem v jedné a prostěradlem v druhé ruce.

Posadili jsme se v jiné místnosti se stolem na kterém bylo tetovací náčiní, dvěma židlemi a lampičkou. Pár sekund jsme jen tak seděli proti sobě. Asi čekal, že se začnu vyptávat. Tak dobře řekl jsem si…

“Proč mě tu držíte!?” vyhrkl jsem.

“Začneme od začátku,” Chlápek si vzal z náprsní kapsy krabičku cigaret a zapalovač, kterým si jedno z tabákových potěšeníček zapálil. Taky bych si rád dal.

“Vítej v organizaci Sodoma. Jsi jedním z nových rekrutů války, která již pokračuje více jak 400 let,” popotáhl z cigarety a poté vypustil z úst popelavě šedý dým. Probouzel ve mne příznaky silné abstinence.

“400 let? To je nějak hodně ne?” zamyslel jsem se.

“Více nepotřebuješ pro začátek vědět. Rekruti, které posíláme jako pěšáky obvykle moc dlouho nevydrží…”

Zhrozil jsem se. Mám bojovat ani nevím proč a navíc brzo umřu!? No to snad ne. To nemůžu dovolit.

“Každý voják dostává své specifické tetování, abychom vás pak mohli rozlišit. Na jakou ruku ho chceš?”

“Um….třeba na levou…”

“Dobře,” vzal si jehlu a začal mne tetovat.

Začal od konečků prstů, kterým zabílil konečky a po jejich hřbetech vykreslil táhnoucí se skvostné čáry končící u kloubů kořenu každého prstu.

“To jsou čáry pěti smyslů. Zrak, sluch, čich, hmat a chuť. Posílí je,” řekl během toho co dokončoval své dílo.

Dále se vrhl na hřbet ruky na kterém zobrazil vážku, přesahující hlavičkou do prostředníčku.

“Vážky jsou jedny z nejnebezpečnějších predátorů hmyzí říše. Avšak jsou stále velmi dobře zlikvidovatelný hmyz," dodal při dokončování detailů na křídlech.

Dalším tetováním byla dvě na lokti. První se táhlo od hřbetu zápěstí k polovině lokte, znázorňovalo jakýsi nedokončený trojúhelník ověnčený ze dvou stran rozkvetlými liánami táhnoucími se po stranách lokte.

"Nejvyšší tě budou mít stále pod dohledem."

Druhé tetování bylo od ¾ lokte do začátku paže. Byla to podivně se klikatící šipka, na jejímž začátku byla tečka, zasahující do předloktí.

“Nenech se táhnout pocity a vždy najdi cestu jak vyváznout z každé situace,” doplnil chlápek a začal se věnovat poslednímu tetování, které bylo největší ze všech.

Bylo to od předloktí po rameno. Přes paži se jednalo o jakousi abstrakci a na rameni bylo zakončeno spirálou čtvercovitého tvaru.

“Nikdy nenech utéct své nepřátele a zabij je,” dokončil tetování a já byl rád, že už ty šoky z bolesti sloučené s lechtáním přestaly.

Ve finále mi ještě vytetoval cosi na krk, ale nestačil mi říct co a nač to bylo, protože jsem zase omdlel.

Opět jsem se probral na tom pitomém vydezinfikovaném pokoji. První co mi problesklo hlavou, bylo to, jak mi nechají umřít někde na frontě. To jsem nechtěl. Rychle jsem se zvedl a odkopl nohou kýbl, jehož hmota se rozlila po celé podlaze. Nedbal jsem na to, že šlapu po svých výplodech a namířil si to ke dveřím. Když to nešlo oknem, tak to jistě půjde tudy.

Někdo si asi myslel, že zas utíkam oknem. Odemkl a otevřel dveře. Neváhal jsem, ihned do něj vrazil a rozběhl se pryč. Běžel jsem co to jen šlo, že jsem si málem nevšiml, jak jsem prosvištěl kolem dveří jakési místnosti, ve které stál vyjevený tater, se kterým jsem se předtím setkal. Za mnou již vyběhla odchytka, aby mne zase chytila. No to zrovna.

Doběhl jsem ke zvláštně postavenému schodišti a začal po něm pálit přímo dolů. Po chvíli jsem si uvědomil možnost skákání z mezipatra do dalšího mezipatra a ihned tak uskutečnil. Trvalo mi snad 20 pater než jsem se dostal dolů na jakýsi betonový blok na místě výtahu.

Celkem jsem se lekl, když jsem si vteřinu na to uvědomil, že v patře ve kterém právě jsem, stojí na schodišti malá bílá Lombaxí holčička s rudými vlasy a modrýma smutnýma očima. Chtěla mi něco říct, ale ta kamenná deska se náhle pohnula a začala svištět velkou rychlostí dolů. V přízemí se zastavila, já nadskočil a tvrdě zase spadl zpátky na desku. Nyní jsem měl volnou cestu utéct ven z budovy, ze které jsem taky velmi rychle vyběhl.

Při mém explozivním útěku co nejdál od budovy s odchytkou v patách, jsem měl stále před očima tu holku. Co tam dělala!? Měla být taky voják? To asi ne, na to byla moc mladá…

Pak do mne náhle něco velkého a rychlého narazilo z boku. Těsně před tím než jsem byl opět nedobrovolně omráčen, jsem si vybavil výraz toho tatera, když jsem kolem něj proběhl. Jeho vykulené oči a ústa v podivné grimase. On se usmíval.


 celkové hodnocení autora: [ - ]

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 6 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 6 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 aegitalos 22.05.2018, 9:20:13 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: aegitalos ze dne 20.05.2018, 8:25:13

   Že je to opis snu, to som zistil trocha neskoro, takže chápem... Ale inak: Práveže teraz sa pokús pokračovať! To je to veľké umenie pisateľa, zladiť zdanlivo nezladiteľné. Lebo podať príbeh vieš, všetka časť!
 ze dne 04.07.2018, 9:05:15  
   Sheizou: Děkuji za povzbuzení, snad se do toho někdy dám až dostanu nějaké nápady XD
 aegitalos 20.05.2018, 8:25:13 Odpovědět 
   V každom prípade je to časť príbehu. Ak by mal pokračovať, tak si si poriadne zavarila: to dievča v base, 400-ročná vojna, ale aj úsmev tetovača - to všetko ťažko zladiť. Dobre vieš rozprávať, ale asi by to chcelo menej fantázie a viac reality. Viaceré konce odstavcov svedčia, že autorkou je žena, napr.: "No, to zrovna" alebo "Když to nešlo oknem..." - také odfrflávanie typicky ženské. V skutočnosti by hrdina musel zažívať paniku.
 ze dne 21.05.2018, 13:14:45  
   Sheizou: Děkuji za zajímavé připomínky - je bezva že se našel někdo další s odlišným názorem a upozornil na věci které mi unikly. :D

Ano, rozumím tomu že se tenhle příběh může zdát možná i utažený za vlasy, ale vzhledem k tomu že byl sepsán podle snu, tak jsem toho z něj chtěla co nejvíce zanechat - např. tetování, neznámá dívka a seskok na podivný výtah.

Ale na druhou stranu souhlasím s tim, že zakomponovat do toho 400 let probíhající válku a tatera, který již něco tuší dopředu, může dělat problémy s chronologií příběhu která by zároveň chytla čtenáře. (pravděpodobně nějaké to "young adult") Což vlastně byla jedna z dalších věcí proč jsem od pokračování upustila a nechala toto takové, jaké to je.
 Šíma 15.05.2018, 21:40:07 Odpovědět 
   Zdravím.

Napsat povídku na motivy čísiho snu není určitě lehké. Náš hrdina si prožil své, dokonce se pokusil o opravdový útěk, který byl také zmařen. Pointa vyšuměla do prázdna, škoda, že se čtenáři nemohou dozvědět, jak to s hrdinou dopadlo a co jej to vlastně porazilo (sen je však sen). Myslím, že je text svým způsobem napínavý.

Všiml jsem si jedné chybky v přímé řeči a také minimálně jedné chybějící čárky. Při druhém pročítání jsem jich objevil víc (chybějících čárek). Jsou to maličkosti, ale pozorný čtenář si všimne.

Hezký den a múzám zdar.
 ze dne 16.05.2018, 8:07:22  
   Sheizou: Po dopsání povídky jsem měla pocit, že je nějaká nedokončená. Chtěla jsem ji rozvést dál jako příběh na pár kapitol, ale nakonec od toho upustila, protože se mi příběh nezdál tolik zajímavý jako "první kapitola", tak jsem to již nechala být.

Děkuji za upozornění, chybky si najdu. :)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Dominika Veselá
(7.10.2018, 17:55)
Pišta Pištovič
(7.10.2018, 01:01)
Dír
(4.10.2018, 21:20)
Díra
(4.10.2018, 21:15)
obr
obr obr obr
obr
Zrada - část 8.
ivanka.suhinka
S.T.A.L.K.E.R.s...
Thorpe
Kapitán Smrt - ...
Siggi
obr
obr obr obr
obr

Bambulka a dráček Fráček 10
Dani
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr