obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Rozumný muž může být zamilován jako blázen, ale ne jako hlupák."
Rochefoucauld
obr
obr počet přístupů: 2915295 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39398 příspěvků, 5729 autorů a 389845 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: TERMINÁLY ::

 autor Danny Jé publikováno: 08.07.2018, 19:55  
Kapitola 39-41
 

Kapitola 39



[ Vejle, Parkoviště na Danmarksgade, 21. září ]


Na parkovišti u Danmarksgade, na druhé straně železniční tratě se setkal Kyrsten s Ninou. Kyrsten už byl na místě. Nina zaparkovala a přesedla si do jeho vozu.


„Co se děje, Kyrstene?“ zeptala se Nina, když se objevila na smluveném místě.

Byla velmi překvapená, že jí zavolal a potřeboval se s ní sejít.

„Dostal jsem zprávu,“ spustil Kyrsten.
„Co v ní bylo?“
„Víme, že jste zastřelili Garda Vessena.“
„Kdo je Gard Vessen?“
„To je…Sakra!“ praštil do volantu.
„Klid. Řekni mi, kdo jde Gard Vessen.“
„Pamatuješ, jak jsem ti říkal, že můj bratránek Renny přišel s nabídkou jednoho kšeftu?“
„Jo, matně.“
„Mněl zabít nějakého Garda Vessena.“
„A řekneš mi už konečně, kdo je Gard Vessen?“
„Copak já vím, já jsem jenom řídil,“ ohradil se.
„A tvůj bratránek?“
„Je mrtvej.“
„Myslím, že bys měl zmizet.“
„Promiň, že jsem tě do toho zatáhl.“
„Proč mě?“
„No, víš…“
„…Kyrstene, co jsi udělal?“

Kyrsten už neodpověděl. Jedna dobře cílená střela prolétla zadním sklem jeho vozu a zasáhla ho přesně do hlavy. Nina vyjekla a okamžitě se přikrčila. Vše bylo od krve. Kyrstenova hlava vypadala jako rozkopnutý meloun. Střelec nenechal nic náhodě.

„A teď půjdou po mě,“ šeptla Nina a snažila se otevřít dveře spolujezdce.

Využila projíždějícího vlaku, který se zrovna blížil. Uvědomila si, že téhle výhody může využít i neznámý střelec, ale riskla to. Vyběhla rychle ke svému autu a schovala se za něj. Střela minula svůj cíl. Náboj se zavrtal do zdi. Další výstřel vyšel několik vteřin poté, co střelec minul. Byl to záměr nebo s ní jenom hrál? Nina zůstala přikrčená za svým autem a doufala, že to někdo slyšel, a zavolal policii. I když neměla poldy ráda, teď by jejich společnost uvítala.


* * *

Během dvaceti minut Danmarksgade opravdu projížděl vůz policie. Jako by jí někdo vyslyšel. Měla chuť vyběhnout a zamávat, ale měla strach, že by střelec mohl dokončit svůj úkol. A byla jeho cílem i ona nebo jen Kyrsten?

„Halo, je tady někdo?!“ ozval se mužský hlas.

Auto zastavilo u jejího auta.

„Támhle do toho auta se střílelo,“ ozval se stejný hlas.
„Jsem tady!“ vykřikla Nina, ale ukázala jen ruce.
„Vidím, nějaké ruce,“ pronesl stejný hlas a ohlásil vysílačkou polohu vozidla. „Ano, střílelo se tady. Někdo se stále schovává za autem. Střelec neaktivní,“ pokračoval v hlášení.
„Jsem tady!“ vykřikla znovu Nina a vykoukla.
„Je to žena…ano, rozumím,“ odvětil policista.

Auto couvlo a zajelo mezi obě auta, kde se schovávala Nina. (mezi Kyrstenovo auto a Niny auto). Policisté chvíli vyčkali. Když se ujistili, že střelec je stále neaktivní, policista, který řídil, otevřel dveře, vyběhl k Nině.

„Jste v pořádku?“ zeptal se.
„Ano, ano,“ vykoktala vystrašeně.
„Pojďte se mnou, odvezeme vás,“ nabídl ruku.

Nina se jí však nedotkla, ale vyrazila za policistou, který jí navedl do policejního vozu. Nasedla. Policista také. Střelec byl stále neaktivní. Policista to nahlásil. A když dostal rozkaz odvést ženu, která nebyla zraněná na oddělení, vyrazili z místa činu.

Na místo přijel během deseti minut jiný vůz a označil místo činu žlutou páskou.


* * *

V kanceláři zastupujícího kapitána Kjelssona seděla vystresovaná brunetka s kávou v ruce.


„Jak se jmenujete, slečno?“ zeptal se Kjelsson
„Nina,“ odvětila.
„A dál?!“
„Louchier.“
„Jste Francouzka?“
„Ne.“
„Hm.“
„Moji předci jsou Francouzi,“ doplnila.
„Chápu, přece jenom Dánsko bylo v 17. století ve spojení s Francií.“
„Napoleon.“
„Bitva o Kodaň,“ přitakal.

Nina se napila teplé kávy.

„A víte, kdo je ten mrtvý?“ pokračoval ve výslechu.
„Kyrsten Maeling.“
„Znala jste ho osobně?“
„Ano.“
„Přítel, milenec?“
„Jenom kamarád.“
„Co se stalo, že někdo ustřelil vašemu kamarádovi kus hlavy?“ přidal se Mikaelsen.
„Mluvil o nějakém kšeftu, nevím, o co šlo,“ zalhala.

Mikaelsen se na ní tak podíval a pak se zeptal. „Byl jste někdy ve Vicci baru?“
„Možná, je tu hodně barů,“ odvětila
„Myslím, že byste měla začít mluvit pravdu. Jinak vás nebudeme moci ochránit,“ pronesl Kjelsson.

Nina mlčela.

„Šéfe, zajedu pro toho barmana,“ vyhrkl Mikaelsen a vyrazil ke dveřím.
„Dobře, nikam nejezděte,“ ozvala se Nina.
„Takže jste tam byla?“
„Ano.“
„A nepotkala jste tam náhodou tohoto muže,“ ukázal jí Kjelsson fotku doktora Sammy Richtera.
„Ano, seděl vedle mě.“
„Co říkal?“
„Všechno možný. Já tam byla pít.“
„A on?“
„Taky si dal pivo.“
„Co bylo pak?“
„Pak nic, odešel.“
„A vy?
„No, já jsem tam seděla ještě deset minut a pak jsem šla do jiného baru. Tenhle bar o půlnoci zavírali.“ Přece ti nebudu vyprávět, že jsem dala signál Kyrstenovi, aby zpracoval řidiče, a ten svým autem vjel do auta toho vašeho doktora, pomyslela si.

„Chodila jste tam často?“
„Ne, byla jsem tam poprvé.“
„Nepřipadá vám to jako náhoda?“
„Já na náhody nevěřím.“
„Dobře, říkejme tomu plán…,“ pozvedl Mikaelsen prst a pokračoval. „…váš plán byl sbalit doktora a když to nevyšlo, nabourala jste do něho autem.“
„To není pravda!“
„Nevěřím vám!“
„Odešla jsem do jiného baru,“ trvala na svém.

Kjelsson se odmlčel a díval se na fotku ženy, co mu nechal Gard Vessen. „Není to ona,“ pronesl.
„Kdo?“ zeptal se Mikaelsen.
„Ta žena na té fotce, co máme od Vessena,“ odvětil Kjelsson.
„Aha.“
„Jaká dívka?“ zeptala se Nina.
„Tahle,“ odvětil Kjelsson a fotku jí ukázal.

Nina se naklonila a pak se podívala na Kjelssona. „Tu neznám.“
„Opravdu jí neznáte?“
„Ne,“ opět zalhala.
Samozřejmě, že jsem věděla, kdo je to. Trochu make-upu. Jiný účes, ale byla to ona. Thala Hansen.

„Dobře, tak můžete jít,“ ukázal Kjelsson směrem ke dveřím.
„Vážně?“
„Nic jste neudělala. Svého kamaráda jste nezastřelila.“
„Ne. To bych nikdy neudělala,“ dodala se smutkem v očích.
„Měla jste štěstí, že jsme tam přijeli,“ dodal Mikaelsen.
„děkuji,“ poděkovala a zvedla se ze židle.

Prázdný kelímek hodila do koše a vyrazila ven. Když prošla kolem Mikaelsen, docela smyslně se na něho podívala. Jako by jí ten žal okamžitě přešel.

„Všiml jste si?“ zeptal se Mikaelsen s pohledem na Kjelssona.
„Co myslíš?“
„Jak se na mě podívala?“
„Zlostně?“
„Vy jste se nedíval.“
„Ne.“
„Její pohled znamenal, že se mi chce podívat do kalhot.“
„Tak na ní pošli Torsena…,“ pousmál se a pokusil se to vysvětit. Vzápětí si totiž uvědomil, že to řekl dost neobratně. „…ať jí sleduje. Kalhoty ať nechá v klidu,“ dodal s úsměvem.
„Jasný, šéfe,“ kývl Mikaelsen a šel sehnat Torsena.

Kjelsson se posadil za svůj stůl a vzal do ruky znovu fotku ženy, co mu nechal Gard Vessen. Proč mám pocit, že tu ženu určitě znáš, Nino Louchier, pomyslel si.


* * *

[ Norsko, Effaert Group, 21. září ]


V kanceláři Felixe Hannara zazvonil telefon.


*

„Prosím?“
„Našel jsem našeho člověka,“ pronesl Sven Aengardt.
„Jaké jsou možnosti, že ho odstraníte, i když je pod neustálým dohledem policie?“
„Brzy se uskuteční převoz do věznice.“
„A doktor Boll?“
„Nezvěstný.“
„Zkuste se zbavit Dahla, potom najděte Bolla. Nikdo nebude ohrožovat farmaceutický průmysl nějakými experimenty. Nesmí existovat žádné podezření, které by vedlo, až sem. Rozumíte?“
„Samozřejmě.“
„Dobře,“ pronesl spokojeně Hannar a zavěsil.


*


Sven Aengardt uložil telefon zpátky do kapsy, rozhlédl se do stran a pak nastoupil do bílého Volva XC60.












Kapitola 40



[ Klinika Lykkelig Rejse, 22. září 2016 ]


Druhý den vyrazil detektiv Kjelsson za doktorkou Bakstrumovou na kliniku Lykkelig Rejse. Ta ho přivítala ve své pracovně.

„Jsem rád, že jste mi na mě udělala čas, doktorko,“ spustil Kjelsson.
„Máme společné téma,“ podotkla s úsměvem.
„Díky za váš telefonát ohledně té střelby na parkovišti.“
„Takže se to opravdu stalo?!“
„Ano.“
„Neuvěřitelné.“
„Ano. Musím uznat, že je to neuvěřitelné. Nejdříve ta jeho předpověď o muži přecházející silnici a pak parkoviště.“
„Podařilo se někoho zachránit?“
„Ten muž to nepřežil. Byl střelen do hlavy a žena, která s ním měla schůzku, přežila.“
„Jsem ráda, že to pomohlo.“
„A co bude dál?“
„Jak jste říkal, musíme to tajit, aby na to nikdo nepřišel.“
„To stále platí.“
„Přesto mám jeden návrh.“
„Jaký?“
„Co kdybychom jeho schopnosti využili a pomohli lidem, kteří budou v nouzi?“
„Zajímavá myšlenka.“
„A co jí říkáte?“
„Jste doktorka, vidíte to ze svého pohledu a ten je rozhodně chvályhodný. Já to však vidím z pohledu detektiva, možného nebezpečí zneužití jeho schopností, když na to někdo přijde.“
„Nechci každý den vyvolávat jeho vize, říkám tomu příchozí vzpomínky…“
„…a jak si to teda představujete?“
„Ještě nevím. Musím zjistit, jaký to má vliv na jeho psychiku. Kdyby mu to ubližovalo nebo nějakým způsobem škodilo, ustoupila bych od toho.“
„Dobře, zjistěte při dalším PV (tak bychom to mohli nazvat, aby nikdo nezjistil, o čem se bavíme), jaký to má na něj vliv. Pak uvidíme,“ navrhl.
„Souhlasím,“ pousmála se Bakstrumová.

V duchu věřila, že její myšlenka bude realizovatelná. Moc si to přála. Podle jejího výrazu ve tváři.

„Mohl bych vás pozvat na kávu, po práci?“ zeptal se vzápětí Kjelsson.
„Zvete mě na rande?“
„Ou, no, je to na mě poznat?“
„Tak trochu,“ pousmála se.
„Takže?“
„Dneska v 7 hodin, vyhovuje?“
„Ano.“
„Dobře, jsme domluveni.“
„A co kdybych pro váš přijel?“
„Budu čekat před vstupní bránou, přesně v sedm,“ odvětila a zvedla se.
„Už musíte jít?!“
„Ano. Pacienti čekají.“
„Dobře. Už vás nebudu rušit. Těším se na večer,“ dodal Kjelsson a opustil pracovnu doktorky Basktrumové, která ho doprovodila, až ke vchodu.

Tam se rozloučili.


* * *

[ Norsko, Effaer Group, stejného času ]




Zrovna probíhalo zasedání Effaer Group, když prezident společnosti Rieker oznámil, že z plánované fúze sešlo.

„Možná jste si všimli, že dnes tu s námi nesedí Thala Hansen a ředitel DNF Solberg. Paní Hansenová mi poslala mail, že z této fůze nemá dobrý pocit, a že se vrací do Dánska,“ pronesl Rieker s mírným zklamáním.
„Nesouhlasil jsem s touto fúzí, ani jsem nehlasoval pro. Nicméně bych chtěl spojit některé naše aktivity s Farmacy Coon,“ ozval se Felix Hannar a ukázal na muže sedícího na druhé židli. „Ředitel společnosti Gustav Olavsson.“
„Další pobočka?“ zeptala se ředitelka pobočky v Oslo, Emma Litz.
„Ano, paní Litzová. Přesně tak,“ odpověděl Hannar .“
„Ve kterém městě?“ zeptal se pro změnu ředitel pobočky ve Stavangeru, Bryn Varg.
„Bergen,“ ozval se Markus Gryte.
„Souhlasíte?“ zeptal se Felix Hannar s pohledem na Gustava Olavssona.
„Ovšem,“ kývl bez přípravy.

Jako by to bylo předem domluvené, pomyslel si Bryn Varg, ale svůj pocit z této fúze si nechal pro sebe.

„Budeme tedy hlasovat,“ pronesl Arse Rieker, prezident Effaer Group.
„Prosím zvedněte ruce všichni, kteří souhlasíte,“ vyzval přítomné Hannar.

Všichni hlasovali pro. Rieker pokynul hlavou a požádal Felixe Hannara, aby zajistil novou smlouvu. Hannar s úsměvem na tváři souhlasil. Všichni, až na Bryna Varga neskrývali své nadšení. Felix Hannar byl velmi prozíravý muž a nechal poslat pro šampaňské, které donesly dvě sexy hostesky. Muži se začali usmívat a sledovat jejich hubené nohy, jen Emma Litzová zakroutila hlavou s dovětkem. „Ach, ti chlapi.“

„Rád bych na to připil,“ pronesl Hannar.

Překvapivě se aktivně zapojil do rozlívání šampaňského. Možná to bylo jen proto, že chtěl být v blízkosti těch mladých děvčat, anebo to byl jen proto, že měl opravdovou radost ze sjednané fúze. Jen on sám věděl, co tomu všemu předcházelo a co musel udělat, aby přiměl viceprezidenta dobrovolně zrušit fůzi předchozí. Povedlo se. Měl radost a evidentně to neskrýval.


* * *

Všichni si přiťukli a vypili šumivý sekt, až na dno. Další skleničku odmítla jen Emma Litzová a nový člen Effaer Group, Gustav Olavsson.

„Rád bych s vámi mluvil, pane Olavssone,“ šeptl Hannar a ukázal na zadní místnost, kam oba odešli.

Bryn Varg se tím směrem podíval dost nedůvěřivě, až si toho všiml Markus Gryte.

„To byl ale nedůvěřivý pohled.“
„Nevím, mám z toho jen takový divný pocit,“ dodal Varg.
„To nemusíte Bryne. Felix je v obchodu velmi dobrý, i když tvrdý. Společnost z toho profituje a to je nejdůležitější.“
„Asi ano, přesto se nemohu odpustit otázku. Co ta náhlá změna s Farmacy Coon? A co to, že Thala Hansen z předchozí fúze najednou vycouvala? Není vám to podezřelé?“
„Mělo by?“
„Nevím.“
„Pro Effaer Group to bude přínos a nebude muset sponzorovat nějaký nový lék, o kterém jsme nic nevěděli.“
„Asi máte pravdu, Markusi. Na zdraví!“ pozvedl sklenku a připili si.

Markus Gryte se pousmál a vyrazil k ostatním. Bryn Varg ho následoval, ale přece jenom se po dvojici mužů znovu ohlédl…


 celkové hodnocení autora: 93.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 1 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 2 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Šíma 08.07.2018, 19:54:49 Odpovědět 
   Zdravím.

Další porce čtivého textu. Nepohodlné osoby to nemají lehké, lehce mohou skončit na krchově. Jak dlouho to bude oné firmě procházet? Ovšem, pokud nejsou svědci, není co řešit a vše bude zameteno "pod kobereček", pokud nebudou mít naši detektivové štěstí...

Hezký den a múzám zdar.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
tester2
(18.9.2019, 20:40)
tester
(18.9.2019, 20:37)
Luboš Kemrň
(8.9.2019, 16:38)
Asinějakávadná
(5.9.2019, 22:42)
obr
obr obr obr
obr
Mám psa
Pan Petr
Příkrá cesta na...
Radher
Orchidej - Kapi...
Jason W. LeClare
obr
obr obr obr
obr

Jedna z věcí
Francis Black
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr