| Jedna láskyplná, snová... |
| |
|
|
V jejích očích života jiskření,
v rukách mnohotvorné jitření,
já znám svou lásku,
jehnědových vlasů krásku.
Zahrádka všech ročních období,
čím vším mě ještě ohromí,
klid pro mě, až ji k sobě přivinu,
když na jejích fialkách okem spočinu.
Zurčící potok hrnoucí se hor,
Fénix zas a znova povstávající z popela,
budiž pro všechny ona, láska moje, vzor,
harmonie mysli a těla.
Skládat jí písně, ódy, symfonie,
toho hodna má milovaná, má bohyně,
vůkol jemné flétny, houslí tóny, melodie,
miluj jí smrtelníku a chraň její svatyně.
Pohleď na sloupy jejích ctností,
nerozvrátí je černá bouře a vichr podlostí,
po schodech z mramoru,
rád k ní budu stoupat zas a znovu.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
100.0 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 0 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 0.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.5 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 1 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 5 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
