| Báseň |
| |
|
|
Noha která vkročila do šedého balastu
nejistý krok a dech cítit po chlastu.
Starý ošuntělý kabát v něm zbytky cigaret
nepřítomný pohled a popraskaný ret.
Vešel do města, které už městem není
blíží se konec a všichni zbilí žádají
odpuštění. Co to prolezlo shnilého do
našich domovů. Ptají se ti, co zbyli.
On se dívá na tu zkázu, bahna, černého
deště s krví smíchaného. Přišel z horšího
místa, napospas zanechaného. Kde lid
už lidským není. Že by trest...zadostiučinění!
Spálené vše na popel a obrazy starého světa
jen v pamětích žijou svým životem. On
pokračuje ve své pouti bezútěšné a další špaček cigarety do kapsy ukládá.
Vypadá že neštěstí přinesl on, však bylo tu
už dávno před ním. Co krok to závan zoufalství. Naděje na uzdravení, tady již
dlouho žádná není.
Blíží se konec, sotva vzpomenout na začátek. Všude ponurý a podivný klid,
jen na ostnatém drátě se třepetá rudý,
dětský kabátek.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
90.0 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 0 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 0.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.5 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 1 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 7 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
