obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Mnohem lepší je žít bez štěstí než bez lásky."
William Shakespeare
obr
obr počet přístupů: 2915206 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39233 příspěvků, 5717 autorů a 388996 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Petr a Semjon ::

 autor Carlos73 publikováno: 25.11.2018, 22:01  
 

Už nechci nic slyšet, Semjone Semjonoviči. Vaše názory ve mně urážejí všechno, co je mi drahé. Jak jste mohl přijít na takové věci, kdo vám ty řeči nakukal do hlavy. Říkáte, že máte cíl, ale dojít k smrti není cíl, to je neodvratitelná nutnost. Cíl musí být záměr vykonaný za našeho života a vy jste si stanovil příliš lehký cíl. K tomuto cíli dojdete tak, jako tak. Všichni k němu dojdeme, to není žádný záměr tenhle váš cíl. Záměr musí být něco ušlechtilého, něco co je hodno ducha lidství, něco povznášejícího a ne to vaše umírání. Jestli si chcete umřít, jděte raději někam jinam, zde se žije, zde se rozvíjí lidský duch a svět se dělá lepším.

Ale nerozčilujte se Petře Petroviči, copak smrt není součástí vašeho vysněného světa, vy s ní nepočítáte jako s dovršením mohutného díla? Smrt je něco víc, než pouhý zmar. Smrt je naplněním života, bez ní, by váš život byl pouhým trváním, pouze smrt mu dává smysl.

Dovolte mi, abych se zasmál. Nechcete mi snad tvrdit, že smyslem mého života je smrt. Já, který neustále usiluji o lepší život, ano, slyšíte dobře, o život, ne o smrt. A co ta vaše smrt? Najednou se objeví, když už je člověk vyzrálý, když už sahá, jak se říká, po zlatém grálu.

Ale Petře Petroviči, přece mi nechcete tvrdit, že vy jste posledním článkem vývoje, že po vás už nic nového přijít nemůže. Pokud byste neuvolnil místo mladším, tak by se život přestal vyvíjet. Vždyť co může být krásnějšího, než když na vaše myšlenky naváže někdo mladší a dál je rozvíjí. Tomu já říkám nesmrtelnost. Stejně jako rostlina, která uhyne, dodá živiny dalším rostlinám, tak i na vašich myšlenkách vyrostou nové idey. Pokud, ale budete myslet pouze sám na sebe, tak vše svojí váhou udusíte, ve vašem stínu se nic nového neurodí.

Krasořečníte zde velice obratně, Semjone semjonoviči, ale uniká vám podstata poznání. Vždyť základním kamenem veškerého poznání je osobní zkušenost. Já už vidím věci jasně, už neopakuji stejné chyby stále dokola, nechovám se ztřeštěně, vím jak pracovat a žít v souladu sám se sebou. Jaká nová idea může vzejít bez osobních zkušeností? Od dob starověku stále usilujeme o totéž, jak udělat společnost lepší, jak v člověku zažehnout dobro. A kam jsme se posunuli. Stále začínáme od začátku. V tomhle jsme jako Sysifos. Smrt před sebou tlačíme jako kámen, který nás vždy znovu převálcuje.

Copak vy víte, jak má vypadat ideální svět, Petře Petroviči? Co je dobro pro jednoho, je pro druhého zlo. Ideální svět je pouhá iluze. A co se týká Sysifa, tak nikdy konec své cesty neviděl, ani ho nezahlédl. Přes ten velký kámen ani nemohl. Věřil, že jednou svůj kámen vytlačí a zkoušel to stále znovu a znovu. Ne jeho svaly, ale jeho víra byla veliká, ale občas zhřešil, podlehl pocitu marnosti, stejně jako vy a v ten moment svůj kámen upustil. Já věřím ve smrt, stejně tak jako věřím v život. Věřím ve smrt jako v cíl své cesty. Věřím, že jinak než smrtí, nemůžu dojít naplnění. Stejně jako narození, tak i smrt, jsou si rovny. Nevyhýbám se smrti, ale směřuji k ní, aby můj život dovršila a dala mu smysl. Kdežto vy, Petře Petroviči, jednáte, jako byste byl posledním člověkem, který bude žít navždy. Váš život nenalezne vnitřní klid.

Já nepotřebuji klid. Klid je smrt a já ještě umírat nechci. Možná, že až ta chvíle nastane, tak budu vyrovnaný stejně jako vy, příroda si mě připraví, ale do té doby chci žít. Naplno pracovat, polemizovat a prosazovat svojí myšlenku, a hlavně bojovat proti klidu a stagnaci. Můj čas ještě nepřišel, cítím to. Lidé jako vy, jsou mi z celého srdce protivní. Teď žiju a smrt je někde daleko.

Petr a Semjon se rozloučili, potřásli si rukama a každý se vydal svou vlastní cestou.


 celkové hodnocení autora: 95.8 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 1 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 2 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 3 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Apolenka 26.11.2018, 19:48:41 Odpovědět 
   V polemice tvých dvou mužů o životě a smrti jsem jednoznačně na straně Petra Petroviče. Jak jinak!
Zajímavý styl - vlastně až na závěrečnou větu je to jen přímá řeč, což není jednoduché, ale rozhovor je veden živě a uvěřitelně. Téma smrti nemám ráda, ale toto jsem si přečetla se zájmem.
 Šíma 25.11.2018, 22:00:33 Odpovědět 
   Zdravím.

Rozhovor o smrti a umírání... A také o životě a touze vykonat velké činy. Není sám život smrtelnou chorobou? Nikdo z něj nevyjde živý... Uvidíme, co řeknou na text další čtenáři. Trochu jsem měl pocit, že jde o takovou "ruskou klasiku", ale kdo ví, která múza Tě políbila...

Hezký večer a mnoho zdaru v další tvorbě.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Bob bobb
(12.6.2019, 12:18)
Jakub Žák
(11.6.2019, 15:22)
Tatyana
(6.6.2019, 22:39)
Tvořitelka
(4.6.2019, 10:28)
obr
obr obr obr
obr
Francouzská rev...
markus
Radost je boles...
Centurio
Žertovná
Sojta
obr
obr obr obr
obr

Na nádraží v Bubenči
Jeňýk
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr