obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Láska neotáčí světem."
F. Jones
obr
obr počet přístupů: 2915290 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39393 příspěvků, 5727 autorů a 389825 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: FABIEL - Anděl ochránce ::

 autor Danny Jé publikováno: 18.12.2018, 11:12  
Kapitola 7
 

Kapitola 7



Svítání.


Jakmile se objevily první sluneční paprsky, v této chvíli ještě načervenalé, vyrazil jsem s farářem Dalgadem do vesnice Cordobilla de Lácara. Měl jsem nutkání všechny osoby posedlé démony zachránit, nebo zabít? Mé myšlenky. Co se to děje? Jak to uvažuji? Jestli neporozumím tomu, co se děje, budu muset požádat archanděla Michaela, aby mi pomohl.

„Anděli, co uděláš, až je najdeme?“ zeptal se farář.

Požádám je, aby opustili lidská těla.

„Co když tě neposlechnou?“

Hned určitě ne, ale později, ano, řekl jsem a byl jsem si tím, tak jistý.

„Rozumím,“ kývl farář a své kroky nasměroval k prvnímu domu, o kterém byl přesvědčený, že patří ďáblovi.


* * *

Když farář zastavil u domu s velkou bránou a s kamennými portály podél, ukázal rukou před sebe.

„Tady bydlí, Hermán Jimenéz, který podnikl cestu do Sevilly, aby se spojil s místním posvěceným knězem, který při jednom kázání zmínil, že Tabula rasa je ukrytá v Adarménských jeskyních.“

Opravdu?

„Já nevím, jestli takové jeskyně existují, ale vím, že Hermán se vrátil ze Sevilly, jako proměněný. Jeho překvapivě přátelská povaha. Přitom v minulosti se stranil lidí, nikomu nepomáhal a najednou ta změna?“

Třeba jim Sevillský kněz požehnal.

„Chtěl bych tomu věřit, ale zaslechl jsem jeho rozhovor s Armánem Santarem, který při zpovědi prozradil, že viděl démona.“

Co jsi udělal?

„Navrhl jsem mu, že k němu přijdu a vysvětím jeho dům. Odmítl. Tak jsem mu poradil, aby se před ulehnutím ke spánku pomodlil a požádal o boží ochranu.“

Kdy to bylo?

„Asi před měsícem. Od té doby u zpovědi nebyl. Obávám se, že ho Hermán Jimenéz dostal na svou stranu.“

Byl u zpovědi?

„Od té doby, co se Hermán vrátil ze Sevilly se Armán Santaro a Pedro Palmáno změnili. Možná, že každý jejich změnu chápe, jako že dostali rozhřešení. Ta změna však má jiný důvod a tou je vize toho, že najdou tu tabulku.“

Démon ovlivnil jejich vědomí.

„Myslím, že Španělsko je už od 14. století pod vládou démonů, jinak si nedovedu vysvětlit vraždění při dobývání Nového světa a nástup inkvizice. Jsem kněz, ale tohle neschvaluji. Tohle je černý stín, kterého se Katolická církev nezbaví.

Říká černý stín, podivil jsem se a vzpomněl si tu černou substanci.

Odkud se vzala?


* * *

S jasným úmyslem zachránit lidské duše ze spáru démonů jsem vstoupil do domu Hermána Jimenéze. Zaznamenal jsem čtyři lidské energetické body, které měly žlutou barvu. Páté tělo mělo černo oranžovou barru. Byl to Prenten – démon, který se vtělil do Hermánova těla.

Jakmile jsem se přiblížil k jeho tělu, muž se probudil a vstal ze své postele.

„Svatí vyslali anděla, aby nás zastavil!“ zaburácel hlas místností.

Lidé spali a neslyšeli vůbec nic.

Vystup z těla Prentene a tvá duše odejde v pokoji, pronesl jsem.

„To je tvá nabídka?“ rozesmál se hlas uvnitř spícího těla.

Opusť tělo!

„Nemám z tebe strach!“

V tom případě tvá duše shoří.

V mžiku jsem vytvořil kolem sebe stříbrný kruh se čtyřmi symboly uvnitř. Zlatě zářící symboly se propojily a vytvořily klec, ze které vystřelily dva stříbrné řetězy. Omotaly jeho tělo. Jeden řetěz horní část těla a ten druhý, spodní část.

„Neee!“ zařval démon.

Snažil se přetrhnout stříbrné řetězy a vysvobodit se. Aura kolem jeho těla začala zářit silně oranžovou barvou.

Jsem mnohem silnější, pronesl jsem a rozpažil.

Řetězy se daly do pohybu. Horní řetězy se roztočily doleva a spodní do opačného směru. Doprava. Začaly se zařezávat do oranžové aury. Jakmile se objevily symboly, které poletovaly kolem, lidské tělo ulehlo zpět do postele. Démon se oprostil od lidského těla, aby byl silnější, ale stejně zůstal uvězněný v řetězech. Skučel, kvílel. Snažil se zabránit nevyhnutelnému.

„Aáárrrggghhh!“

Démon řval. Tlak sílil.

Plask!

Jeho oranžová aura praskla jako bublina a zlatý plamen ve vteřině démona sežehl.

Kžšt!

Tisíce jisker poletovalo v místě útoku ještě chvilku poté. Jakmile vyprchaly, místnost se ponořila opět do tmy. Kruh se zlatými zářící symboly uvnitř zmizel.


* * *

Krátce potom jsem se objevil vedle faráře Dalgada. Ještě o mně nevěděl, než jsem promluvil a seznámil ho s výsledkem.

Hermán Jimenéz je zbaven démona, řekl jsem a čekal, až farář ukáže na další dům.

Naše myšlenky se okamžitě spojily.

„To jsem rád. Jen doufám, že jeho mysl se znovu nebude pokoušet najít tu tabulku a nebude se chtít spojit s jiným démonem,“ vzdychl si řeholník v naději, že si Hermán uvědomí, že jakékoliv spojení se stranou zla mu přinese jen dočasné výhody.

Jdeme dál?

„Ano, půjdeme k domu Armána Santara a pokusíme se zbavit démona i jeho,“ navrhl farář.

Svítání už začalo. Musíme být rychlejší.

„Dobře,“ kývl a rukou ukázal směr.

* * *

Dům Armána Santara se nacházel hned u dalšího telefonního sloupu.

„Tady!“ ukázal řeholník rukou na vchod.

Počkej tady, cítím velmi silnou negativní energii.

Vznesl jsem se a vstoupil do domu Armána Santara. Podle silné energie jsem našel místnost, kde jeho tělo leželo a spalo. Zaznamenal jsem jen dva energetické body. Opět měly žlutou barvu, ale jeden z nich byl velmi slabý. Byl to otec Armána Santara. Starý a nemocný muž.

Jakmile jsem se přiblížil k posteli, démon už na mě čekal.

Věděl o mně, anebo jsem přišel pozdě, pomyslel jsem si.

Byl to Prenten.

„Roztrhám tě na kusy, anděli!“ pohrozil démon.

Nikdy nedostanete, pro co jste přišli, pronesl jsem a rozpažil.

V ten moment se kolem mě vytvořil opět stříbrný kruh. Démon byl však rychlý a vyslal několik černých šípů s červeným hrotem směrem ke mně. Podařilo se mi většinu odrazit andělským větrem, který vypadal jako sněhová vánice.

Vššt! Vššt!

Tři šípy prolétly kolem mě. Nárazem do zdi zmizely. Další dva z nich se však zabodly do mého těla.

Oh!

Vydechl jsem a stříbrný kruh se přerušil.

„A teď tě roztrhám!“ zakřičel démon a vyrazil proti mně.

Lux Angelii!

Pronesl jsem a znovu rozpažil své ruce. Má křídla vytvořila obří zlatý kruh, který mě ochránil proti dalšímu úderu.

Lux Silverio!

Modlitba, která uzdravovala mé tělo. Rány kolem šípu zčernaly, ale andělské světlo je během chvilky vyléčilo.

„Zemři!“ vylétlo z otevřené tlamy.

Démonovy paže se pokusily proniknout skrze zlatý kruh, ale paže shořely sotva se kruhu dotkly.

„Aáárrrggghhh!“

Preten vykřikl a uskočil stranou. Prskal, vrčel. Rozhodně ho to muselo bolet. Ale nevzdal se.

„Daemonus krypteria!“ zopakoval několikrát.

Snažíš se zachránit?

„Exorior! Exorior!“

Koho vzýváš?

Jeho paže vzápětí dorostly a kolem těla se vytvořil obal připomínající krystal červené barvy. Nebylo vidět dovnitř, ale dalo se předpokládat, že znovu zaútočí. Proto jsem proti němu vyslal tisíce zlatých šípů. Ty se zabodaly do tvrdého obalu a během krátkého okamžiku narušily celistvost červeného krystalu.

Bum!


Démonův obal vybouchl. Krystaly se rozlétly do všech stran.

„Vrrr,“ Preten zavrčel a rozeběhl se proti mně.

Musel vědět, že nemá sebemenší šanci, ale vzdát se nechtěl. Zlatý kruh nepovolil a jeho pokus projít skrze něj selhal. V mžiku shořel jako papír.

Kžšt!

Tisíce jisker v tu chvíli poletovalo kolem.


* * *

Bylo hotovo. Démon byl zničen. Zlatý kruh kolem mě zmizel a křídla pomalu klesala, když jsem najednou ucítil pálivou bolest. Otočil jsem hlavu za sebe a spatřil jiného démona. Svíral meč, který pronikal do mého těla.

Využil si mé nepozornosti, zbabělče!

„Zhyneš, anděli!“ pronesl a zatlačil meč do mého těla, až po rukověť.

Klesl jsem na kolena a modlil se, aby mé tělo odolalo ohnivému meči.

„Nikdo ti nepomůže!“ zařval a trhl mečem do strany.

O!

Ohnivý meč vytrhl kus mého těla. Vzápětí sebou démon trhl a ustoupil stranou. Choval se jako by se bál. Podíval jsem se na svou ránu. Krvácel jsem. Nebyla to však světlé modrá energie, ale vypadalo to jako černý opar.

O!

Postavil jsem se a černý opar se najednou vrátil zpět a rána se zacelila.

S tímhle nemám žádné zkušenosti, pomyslel jsem si a otočil se směrem k démonovi.

Zvedl svůj meč.

Švunk!

Vůbec se nepohnul z místa. Překvapilo mě to, ale nezaváhal jsem a zabil ho.

„Argh!“

Hlesnul a dopadl na zem. Ohnivý meč dopadl na zem. Ztratil svou sílu. Plameny uhasly a kov během krátké chvíle zrezivěl. Oxidace proběhla tak rychle, že po meči zůstala jenom hromádka rzi, kterou vzápětí odvál vítr.


* * *

Farář Dalgado stál venku a nervózně přešlapoval, když jsem se objevil vedle něho.

Zničil jsem dva démony. Ten třetí mně zaskočil, ale zvládl jsem to, pronesl jsem. O tom podivném incidentu s mým zraněním a démonem, který dostal strach, jsem mu nepověděl. Své pochybnosti jsem si nechal pro sebe.

„Musel to být démon Pedra Palmána, jeho tělo leží před domem,“ ukázal řeholník rukou za plot.

Viděl jsem tělo muže, který zemřel.

„Stihli jsme to včas,“ dodal Dalgado.

Vskutku.

„Vrátím se do kostela a poděkuji bohu za to, že mi poslal tebe,“ řekl a odešel tím směrem.

Já se vrátil do domu Juana Lorcy. Slunce se vyhouplo přes horizont a slečna Arieta se právě probouzela.


 celkové hodnocení autora: 93.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 2 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 3 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Šíma 18.12.2018, 11:12:10 Odpovědět 
   Zdravím.

Hezky popsaný boj s démony. Myslím, že bude mít Fabiel ještě hodně práce. Boj dobra a zla je nekonečný a zlo touží po tomto světě. Dobře se četlo.

Príma den a múzám zdar.
 ze dne 29.12.2018, 9:35:20  
   Danny Jé: Zdravím,

děkuji za komentář.

Rád píši.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Luboš Kemrň
(8.9.2019, 16:38)
Asinějakávadná
(5.9.2019, 22:42)
Straba
(15.8.2019, 14:44)
Biskup z Bath&Wells
(9.8.2019, 10:09)
obr
obr obr obr
obr
Ztracené dědict...
Eljan
Posel smrti VI:...
Lukaskon
Sexy mrcha a ch...
Beduín
obr
obr obr obr
obr

Smrtelná
Polly
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr