obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Láska je svátost, kterou je potřeba přijímat na kolenou."
Oscar Wilde
obr
obr počet přístupů: 2141744 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 29010 příspěvků, 4550 autorů a 303546 komentářů :: on-line: 4 ::
obr

:: Never more ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Brány iluzí
 autor AňA Morgan publikováno: 13.01.2007, 5:57  
Něco nezařaditelného s nádechu hororu na způsob fikce...
 

Včera jsem umřela. Vidím, jak mne sypou po lukách a jak se mého popela chápe vítr. Vítr, ten mefisto všehomíra pějící ódy na iluzorní nestálosti všech paralelních věků; persona grata všech milenců, když jim šeptá: navždy tvá, navždy tvůj...

Mimoděk mi hlavou, tou hrstkou šedavého popela, prolétné vzpomínka. Vzpomínka na setkání se Smrtí... Stále vidím jeho mrtvolně bledý šat a sinavý úšklebek, jak mi stahuje zkrvavenou smyčku kolem krku. V bezbřehé agónii na něj mlčíce křičím, svíjím se ve svém posledním souboji a vím, že nemohu zvítězit. Jeho sarkastický smích se rozléhá mou myslí, zahalenou rubášem předsmrtné extáze. Vzdávám tento nerovný souboj. Rozhostí se ve mě trýznivé prázdno. Pomalu kráčím po mrtvolně bledé cestičce mezi temným suknem mého života, tou zpustlou pavučinou lživých podvrhů a sobecké sebelásky. Zasloužím si to inferno klamů a mylných zdání. Ale cítím, že mi bude odpuštěno, projdu-li Boží ordálií...

Je mi teskno. Jak mne vítr unáší tou scenérií života, naslouchám letmým záchvěvům stromů a šelestu tisícerýcch motýlích křídel. Jako bych slyšela plynutí času, do kterého už nepatřím... Chce se mi křičet Živote! Vrať se!
Never more...


 celkové hodnocení autora: 95.8 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 12 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.3 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 18 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 63 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Te Bi 25.10.2007, 20:47:02 Odpovědět 
   Témata 'posmrtnosti' mám ráda a tohle je pojatý tak trochu...jinak. Jsem nadšená z tvojí slovní zásoby, kterou mistrně využíváš. Klobouk dolů. :)
Ale trochu mě děsí tvoje vize, chápeš, pořád mám v hlavě 'směšnou' představu dokonalýho souznění se světem, pocit blaha, že to horší máme za sebou, lety do Kdesi spolu vánkem a motýlí polibky, který v noci nosíme našim milovanejm, co jsme TU nechali napospas. Pardon, radši the end. - A ty mi tu vyrukuješ s ideou zcela opačnou - mrtvá touží po životě - HRŮZA! :)
Ne, když se oprostím od svýho optimismu v náhledu na Věci Příští, vcelku se mi to líbí.
 ze dne 26.10.2007, 10:05:55  
   AňA Morgan: Své vize si určitě chraň a nenech si je vzít... Já sem je měla taky, ale o dost z nich sem přišla... Ikdyž dětskou naivitu mám prý v sobě pořád...
Jinak se snažím nepsat tak depresivně, ale holt když mám dobrou náladu, píšu chmurně a naopak... Ale pokouším se z toho vyléčit;-))
A taky sem zapřísáhlý optimista;-))

Děkuji za hezký komentář a povzbuzení...
 Alan de la Pont 03.10.2007, 17:10:06 Odpovědět 
   Vskutku originální námět. Musím pochválit velkou slovní zásobu (hlavně těch méně častých a obvyklých slov, která mám tak rád). Celkově velice zdařilý ponor do podvědomí a fantazie aurorčiny. Dávám 1.
 ze dne 03.10.2007, 17:21:40  
   AňA Morgan: Děkuji za milý komentář...
bylo by krásné, kdyby se po světě procházelo více tak chápavých čtenářů ;-))
 Weichtier 15.08.2007, 11:52:20 Odpovědět 
   Jé, hele, tohle jsem ještě nečetl :-)
Zajímavé. Nejlepší ovšem úvahy o větru.
 ze dne 15.08.2007, 11:58:10  
   AňA Morgan: Jé, díky ti, tati;-))
Oh, vítr, ten já ráda...
 kity 14.08.2007, 13:52:42 Odpovědět 
   Mě se to líbilo jako stručné sepsání všech těch pocitů po smrti... Téma je to zajímavé... Já mám taky jistou zálibu psát o smrti, ale úplně jiným způsobem. Je vidět, že to jde i s poetičností... :o)
 ze dne 15.08.2007, 11:50:47  
   AňA Morgan: Mno, ráda bych se podobných témat aspoň pro chvíli zřekla, ale... jde to ztuha...
Díky za příjemnou kritiku...
 Mathew 29.03.2007, 21:08:19 Odpovědět 
   Ujišťuju se v tom, že máš opravdu originální a čtivý styl. Škoda, že je ho použito pouze na tak krátké útvary.
 ze dne 29.03.2007, 21:22:01  
   AňA Morgan: Děkuji za poklonu ,-))
S délkou mých útvarů je to těžké; ty dlouhé jsou tak dlouhé, že nestihly být dopsány, ty krátké jsou čas od času tak krátké, že napsány ani nebyly...
Nicméně, pokusím se o delší útvar, bude-li to tvým přáním ,-))...
 leafe 09.03.2007, 15:45:56 Odpovědět 
   Na takovou malou miniaturu, to docela dost vyzařuje. Není to špatné, ale taky to není podle mě úplné tvé maximum.
 ze dne 09.03.2007, 15:50:15  
   AňA Morgan: Díky ;-) Nejni, vím...
 Nancy Lottinger 24.01.2007, 17:52:18 Odpovědět 
   Je to zajímavě popsaný obraz smrti, ale nějak mi tam nesedí to nepopsání... Možná bych to zakončila tím vrať se, ale to už je na autorovi.
 Snílek 21.01.2007, 20:57:44 Odpovědět 
   Hezké. Moc se mi líbila věta: .. Mimoděk mi hlavou, tou hrstkou šedavého popela, prolétné vzpomínka
 Snáporaz 13.01.2007, 13:50:43 Odpovědět 
   Expresivní, depkoidní, černé, beznadějné... a v těchto souvislostech také kýčovité!!!!!!!!!!
 Aillistria 13.01.2007, 11:04:16 Odpovědět 
   Moc zajímavě, barvitě a obrazně popsané téma smrti.. Jen bych tak podotkla něco k obsahu: Píšeš, že jsi včera umřela a vidíš, jak sypou tvů popel po lukách.. Bohužel musím říct, že takhle rychle to většinou nechodí, i když zpopelnění může být rychlejší..
 čuk 13.01.2007, 9:13:53 Odpovědět 
   Máš odvážný expresivní štětec s odvahou k personifikaci. Ta retrospekce poslední cesty je sice k tobě moc kritická, ale dobře metaforizovaná. Když už grotesknost, tak by stálo za úvahu vymezit absurditu rozptýleného ho popela a najednou se zjevivší hlavy. Zřejmě je to urna před rozptylem. Absurdita by se zvýšila metaforizací po rozptylu, tady se to musí moc domýšlet. A otázkou je, zda jednotlivá částečka je schopna vnímání, zda se spojí před vstupem k Bohu, nebo existuje cosi jako duše ( která tam není uplatněna). promiň, že se v tom tak pitvám, ale je to zajímavé téma, blízké mým nadhledům a pro originalitu by´t ne zcela využitou, dávám jedna
 amazonit 13.01.2007, 5:57:21 Odpovědět 
   Anežko,
je to plné pěkných obratů a slovní bohatosti....
pěkně se to čte, má to určité napětí, úzkostný náboj..
obr
Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox.
© 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Blog o hypotékách, Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
OprsklinaPlott
(24.5.2012, 18:02)
Jay
(23.5.2012, 16:28)
Kostka
(22.5.2012, 19:55)
mikhal
(22.5.2012, 18:14)
obr
obr obr obr
obr
Orfeus - písně ...
tommsoft
Krajina za tmy
J.U. Ray
V jiném světě -...
Radmila Kalousková
obr
obr obr obr
obr

Staré tradice III. - Cena přát...
Ekyelka
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr
obr
Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci?
obr
obr obr obr