» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Láska klade odpor jakémukoliv osudu."

Miguel de Cervantes y Saavedra

počet přístupů: 2915198

obr

:: Na SASPI.cz je právě 39221 příspěvků, 5717 autorů a 388914 komentářů :: on-line: 0 ::

:: Maminčin nedělní koláč ::

Apolenka	publikováno: 09.02.2019, 10:44

Posílám ti zase kousek nahoru, maminko moje.


	Byly jsme holky, já jen dítě, když onemocněl tatínek. Umřel nám nerad, ráno v bytě, zrovna když zobaly jsme skrytě z tvarohu očka rozinek. Maminka, prsty rozpíchané, i v noci navlékala nit. Oči si protírala maně, v neděli přesto do snídaně vanilkou vždycky voněl byt. Vzpomínky hýčkám, broukám píseň o očích, srdci na dlani… o dětství psaném krasopisem. Cukruji teplý koláč v míse a volám: „Děti, k snídani!“


celkové hodnocení autora: 99.6 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 16		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 40		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 46		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Charles	24.02.2019, 18:59:16

Hezké. Připomnělo mi to G. Grasse (nevím, jestli jsi četla). To propojení dětství, stolování a smrti, to je celý on a jeho Plechový bubínek.


ze dne 25.02.2019, 18:29:02
Apolenka: Plechový bubínek jsem nečetla, ale už jsem si našla prodejce a objednala si ho. Láska prochází žaludkem, to je známá moudrost, a společné stolování lidi spojuje... je to rituál, který by se z rodin neměl vytrácet. Jsem ráda, že jsi mě na Grasse upozornil. Díky, Charlesi.

faith	22.02.2019, 12:58:07

Velmi hezké vzpomínání na maminku, něžné a dojemné. Při prvním čtení mi ukápla slza...taky už jen s láskou vzpomínám...Děkuji Alenko.


ze dne 22.02.2019, 16:01:04
Apolenka: Jsi moc milá, Jituško. Tvá slova si vždy velice užívám… jsou jako dobré víno, které chci pořád ochutnávat. Děkuji ti mnohokrát.

strážník	21.02.2019, 14:06:54

Tak tato je móóóóc hezká, blahopřeju!


ze dne 22.02.2019, 16:05:38
Apolenka: Skutečně? Tak to ti móóóóc děkuju, milý strážníku - Bobby. Všechno mi říká, že se dobře známe… a nepokoušej se mi to vymluvit, stejně si budu myslet své. :o))

ferry	19.02.2019, 17:01:26

Krásně dojemná a hluboká...


ze dne 20.02.2019, 18:13:19
Apolenka: Veliké díky, milý ferry, taková slova od skutečného básníka opravdu potěší.

Cyrano	16.02.2019, 6:33:16

Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano* ze dne 13.02.2019, 21:13:12* Já se zas učím od Tebe: obojživelnému umění radosti ze života, umění bojovat proti osudu a rozdávat lásku veršem i prózou...😆😍😜


ze dne 22.02.2019, 16:02:33
Apolenka: Míro, vždyť ty už přece všechno umíš… vše podstatné, pro život nejdůležitější.

Cyrano	13.02.2019, 21:13:12

Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano* ze dne 12.02.2019, 11:40:47* Milý Apíčku! Bez Tvé krásné i když smutné básně a toho optimistického závěru by se nekonal můj prožitek a nevzniklo by ani ono zamyšlení! Navíc když je něco pojato rytmicky, ve vázaném verši, lidé si to lépe zapamatují, nečtou povrchně jako prózu! Rým je rým a navíc Tvou předností je nacházení těch nejvýstižnějších a zároveň i emotivně nejpůsobivějších výrazů! 💑💏


ze dne 15.02.2019, 22:26:15
Apolenka: Jsi hodný, Cyrano, a já si považuji každého tvého slova. Psát vázaným veršem mě opravdu naplňuje, i když ta kvalita pokulhává. Budu se učit... to já ráda.

ciko	12.02.2019, 17:52:13

Odpověď na příspěvek od uživatele: ciko* ze dne 11.02.2019, 9:42:01* Já nepatřím mezi skalní příznivce rýmu. Je to taky nejtěžší disciplína. Já si slovíčka jen čtu a pak je říkám nahlas. Buď se mi říkají dobře, nebo ne. Na druhé přečtení už si to sedlo. Teď to zkouším znovu a je to v pohodě. Takže Ti to dám sežrat natvrdo, bez příkras atd... jsi SKVĚLÁ!!! :)


ze dne 13.02.2019, 21:19:28
Apolenka: Tys mi to tedy nandal... šetříš mě, můj milý cikoušku, a to se mi nelíbí! První čtení je přece to úplně nejdůležitější! Ale jsi hodný, to se ti musí nechat. Díky za tvou dobrotu a vůbec za všechno, co mi dáváš, hlavně za to, že tu jsi.

Cyrano	12.02.2019, 11:40:47

Četl jsem víckrát a důvodem, proč jsem zanechal zprvu jen známku, abys viděla, že Tě nijak neopomíjím a nepřehlížím, bylo, že jsem na to pro slzánky nějak neviděl. Je to hodně emočně silné a určitě to i v mnohých dalších probudí krásné i smutné vzpomínky...💕 Moudrý závěr budiž pro každého poučením, že jsme to teď my, kdož máme nést štafetový kolík a rozdávat Lásku a úsměvy zase svým dítkám a vnoučatům. Vždyť lidé sice odcházejí, ale jejich Láska žije dál, v té další generaci...💑💏


ze dne 13.02.2019, 21:00:24
Apolenka: Napsal jsi to tak krásně a výstižně, že je má básnička prakticky už zbytečná. Díky za tvá slova, milý básníku.

ciko	11.02.2019, 9:42:01

Když jsem poprvé četl první sloku, nějak mi to skřípalo. Pak jsem si ji recitoval a musím říct, že pro mě je to Tvoje nejlepší. Jasně, je to silné už jen tématem, emocemi. Jenže nejvíc Tvojí opravdovostí.


ze dne 11.02.2019, 17:36:42
Apolenka: Milý Františku, dost jsem se tě bála, však víš proč. Ale ty vůbec nevyčítáš, žádná poznámka do žákajdy. Nad tvou připomínkou k první sloce se hluboce zamýšlím. Vyčítám si, že jsem ji tak nepřehledně zformátovala. Ve všech slokách je ABAAB, 98998, ale v té první jsem první a třetí verš rozhodila do dvou řádek. Nějak se mi zachtělo. Měla jsem dojem, že to nevadí, když metrum sedí. Dost možná je to jinak... asi jsem hluchá. Krásně jsi mě pochválil, potěšilo mě to, ale teď na rovinu, cikoušku, pěkně mi to naservíruj a bez příkras, potřebuji to vědět.

JSEM	10.02.2019, 16:43:04

Krásné vzpomínky...pro mne dojemné velmi...


ze dne 10.02.2019, 17:45:58
Apolenka: Téma "maminka" dojme snad každého, viď Jari, a je moc dobře, že pro nás naše maminky tak moc znamenají. Děkuji za návštěvu a hezká slova.

mistrovamarketka	10.02.2019, 16:09:51

Apolenko, překrásné... Kacířsky bych si přála, aby jednou něco podobného bylo napsáno nebo aspoň v srdci uchováno - ne snad mnou, to už ne, ale - mými dětmi.


ze dne 10.02.2019, 17:51:45
Apolenka: Marketo moje milá, ty jsi to napsala tak hezky... vlastně za nás za všechny. A neboj, ona se nám ta láska k dětem jednou vrátí... i kdybychom se na to měly dívat seshora.

Rút	10.02.2019, 12:52:57

Někdy smutné, ale bez nich by to nešlo. Krásné vzpomínky Apolenko! A "dětství psané krasopisem" nádhera, to se ti opravdu povedlo. :-)


ze dne 10.02.2019, 18:07:21
Apolenka: Milá Rút, ty když se objevíš, vždycky mi přineseš radost... jsi moje voňavá víla, která se znenadání objeví, potěší a poté se rozplyne v mlžném oparu. Jen ta vůně po tobě zůstává. Děkuji ti mnohokrát, moje dobrá vílo.

Otakárek	09.02.2019, 23:45:51

A kolotoč svět. Vše se točí a rodinné zvyky a okoukané zavedenosti se přenášejí v další pokolení. Sám ze zkušenosti to mám obdobné. Hezky a citlivě napsané.


ze dne 10.02.2019, 9:36:41
Apolenka: Ano, i to jsem chtěla tou básničkou sdělit a ty jsi to, Otakárku, mezi řádky vychytal. Jsem ti za to vděčná.

Jeňýk	09.02.2019, 22:37:20

Dobré jako máloco tady.


ze dne 10.02.2019, 9:32:26
Apolenka: Děkuji za dobrotivá slova Jeňýku. Ty ani netušíš, jak moc si jich cením... přesto si nemyslím, že by mé dílko vyčnívalo.

javavia	09.02.2019, 21:43:53

Ahoj, krásně napsaná báseň, leč smutná, vzpomínky vždy zůstanou navždy v nás. Opravdu nádherné verše...


ze dne 10.02.2019, 9:16:37
Apolenka: Tvá návštěva a milá slova, Jarmilko, mě moc potěšila. Děkuji.

maja52	09.02.2019, 19:51:15

Trochu smuténkový opar, ale je moc krásná, to ty umíš. Každý takové štěstí a vzpomínky nemá. Alenko, tvůj nick má dnes svátek, píše kalendář, tak že ho zdravím. :-))) Hezký den přeji, ahojky


ze dne 09.02.2019, 21:03:13
Apolenka: Majenko zlatá, můj nick tvůj sváteční pozdrav moc potěšil. Z tebe a tvých přívětivých slov mám vždy radost převelikou. Opatruj se, zlatíčko.

kudlankaW	09.02.2019, 16:56:09

Nebudu rozvláčný, též nerad bych byl stručný... Ale pro pohled mlžný, způsobený slzami, psát ani při největší snaze mnoho nemohu Obdivuji Tvůj jemnocit v tomto textu Kudláček


ze dne 09.02.2019, 18:50:39
Apolenka: Ty taky pláčeš, kudláčku? Napsala jsem to přece obyčejně, bez patosu… nebo ne? Rodičů jsem si moc neužila, ale vzpomínky na dětství mám krásné. Bylo to radostné a šťastné dětství. Děkuji za krásná slova, milý Martine, jsi vzácný člověk.

Adam Javorka	09.02.2019, 16:23:54

Apolénko, pkná báseň a maminka je stále s tebou. A ty si určite ako ona, prebrala si je žezlo, takže naďalej buď ako ona! A píš ako píšeš len Ty...


ze dne 09.02.2019, 18:36:40
Apolenka: Ano, je to tak, Adámku, maminka je v duchu stále se mnou a snažím se jí podobat. Snažím, ale taková maminka byla jen jedna.

debbi	09.02.2019, 14:49:22

Já pláču, Apolenko... A moje maminka, vedle té tvé, také...


ze dne 09.02.2019, 18:33:20
Apolenka: Milá debbinko, nechtěla jsem tě rozplakat. Na maminku vzpomínám s dojetím a úsměvem zároveň. Dala mi do života to nejlepší, co mohla… stát pevně na nohou a nepodat se. Tvoje slova jsou pro mne víc než dárek... ukládám si je k věcem nejmilejším.

Šíma	09.02.2019, 10:44:15

Zdravím. Pěkné verše. Maminka vzpomíná na svou maminku (pokud se nemýlím). Trošku smuténkové, ale líbilo... Hezký den a múzám zdar.


ze dne 09.02.2019, 10:55:22
Apolenka: Nemýlíš se, Šímo, na svoji dobrotivou maminku vzpomínám velice často, nejen při pečení koláče... chtěla bych se jí podobat.