|
| |
|
|
Umřel mně pes.
Když jsem ho dával do země, zabalil jsem ho do prostěradla. Dal na něj tři cihly a zasypal hlínou.
Ranní slunce se tříštilo o zbytky mé odvahy. S tichou ctižádostí jsem stál kousek opodál a chtělo se mně plakat
Když zavřu oči, ještě ho vidím. Svit ostré zářivky nás pokryl tmou. Postava v bílém plášti se rozmazává v mém zorném poli. Ležíš na stole a díváš se na mě. Pomalu se vpíjíš do plechového stolu. Chladneš.
Dva světy se prolnuly, bez možnosti odvolání.
Na hrobě leží zmrzlá kytka, co drží pietu. Asi ukazuje směr. Snad trefíš domů.
Slovy se nedá podPSAt, jak mi chybíš.
Měj se fajn, kámo!
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
92.6 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 1 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 1 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 6 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
