obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Osud si cestu najde."
Vergilius
obr
obr počet přístupů: 2915229 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39281 příspěvků, 5723 autorů a 389257 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: DETEKTIV KJELSSON - Symboly ve Vindeby ::

 autor Danny Jé publikováno: 18.03.2019, 21:17  
Kapitola 15-16
 

Kapitola 15



[ Vindeby, v 09:07, 28. února 2018 ]


Ten den byla středa a znovu sněžilo. Kjelsson se zastavil u stánku s nápisem Minutters Buffet. Objednal si kávu, kterou si chtěl vychutnat venku, i když mírně sněžilo, líbilo se mu jak sněhové vločky poletují kolem. Zavzpomínal na Nyströma, který ho na tento stánek vlastně upozornil. Zřejmě jsem chodil dost často.

Možná bych ho také objevil, ale možná, že mnohem později, anebo vůbec ne, pomyslel si.

Usrkával a pozoroval lidi, když si najednou všiml jedné ženy bez čepice. Kdyby měla čepici, asi by ji přehlédl, ale vzhledem k tomu, že jí neměla, poznal, že se jedná o Evu Bargen.

Proč má ruku…od krve…

„Do prdele!“ sykl a vytáhl telefon.


*

„Bran!“
„Kjelsson.“
„Co se dě…je?“
„Vyrazte hned do květinářství prověřit toho estonského přistěhovalce, já pronásleduji podezřelou.“
„Podezřelou?“
„Mám takové tušení, že tam došlo ke kontaktu mezi ním a Evou Bargen.“
„Rozumím, už tam jedeme!“


*


Detektiv vrátil telefon do kapsy a položil si kávu na parapet.

„Jestli ji chytnete, dám vám další kafe zdarma,“ ozval se prodavač.
„Díky,“ šeptl Kjelsson a pomalu vyrazil za podezřelou.


* * *

Jakmile chtěla odbočit do vedlejší uličky, podívala se, jestli jí někdo nepronásleduje. Začalo hustě sněžit, nebylo vidět skoro na krok.

Co tak najednou?

Kjelsson pokračoval za podezřelou do uličky. Vyhnul se dvěma motorkám, které zde byly zaparkované a překryté plachtou. Eva Bargen jako by se propadla do země.

Musela se někam schovat, pomyslel si Kjelsson a opatrně sáhl do pouzdra pro svou zbraň.

Našlapoval opatrně, i když jemnému křupání sněhu nezabránil. Stopy za ním začaly zapadat sněhem.

Kdepak se schováváš? Zřejmě už o mě víš?

Úvahy, které se honily Kjelssonovi hlavou se po chvilce staly skutečností. Z rohu vyskočila štíhlá postava s černou kuklou na hlavě a okamžitě zaútočila.

Plesk!

Útočník jedním úderem vyrazil Kjelssonovi zbraň ruky a druhým se ho snažil zasáhnout. Kjelsson ustoupil dozadu. Zakopl však o nějaký ležící pevný předmět a upadl na zem.

Uf!

Vydechl a snažil se nadechnout. Ve chvíli, kdy se objevil útočník nad ním s dalším pokusem ho udeřit, někdo vykřikl z okna.

„Jděte se rvát někam jinam!“

Po chvilce přilétl kus nějakého ovoce, který se rozprskl o zeď. To Kjelssonovi zřejmě zachránilo život, protože útočník se zastavil a od dalšího útoku ustoupil.

Pche!

Eva Bargen jako temný útočník s kuklou utekla.


* * *

Detektiv Kjelsson se pomalu zvedl a snažil se najít svou zbraň. Když už to vypadalo, že jí nenajde, ozval se hlas chlapce, který stál asi deset metrů před ním a v ruce držel černou pistoli.

„To je vaše?!“
„Ano, díky,“ ozval se detektiv a vykročil k němu.
„Co to mělo znamenat?!“ vykřikl hlas z druhého patra.

Ten patřil nějakému rozmrzelému důchodci.

„Jsem od policie,“ ozval se Kjelsson a vytáhl svůj služební průkaz.
„Dobře,“ zavrčel mužský hlas a zmizel.

Kjelsson převzal od chlapce, svou zbraň a vrátil ji do pouzdra.

„Ještě jednou díky,“ pronesl policista a s úsměvem opustil uličku.

Dneska jsem měl štěstí, pomyslel si.


* * *

Kjelsson se vrátil ke stánku Minutters Buffet a objednal si novou kávu.

„Takže jste ji nechytil,“ poznamenal prodavač.
„Ale příště jí chytím,“ pousmál se a celý ten incident si přehrál v hlavě ještě jednou.

Byla opravdu rychlá. Musí mít nějaký výcvik. Tohle by normální člověk nezvládl. Ty pohyby rukou i nohou byly koordinované a naprosto přesné. Vojenský výcvik?

Po chvilce zastavilo policejní vůz. V okénku se objevila hlava seržanta Brana.

„Kapitáne, našli jsme Arno Kautese.“
„Žije?“
„Bohužel ne.“
„Příčina smrti?“
„Dvě bodné rány. Jedna do krku a druhá do srdce.“
„Vyhlaste pátrání po Evě Bargen.“
„Po lampou je největší tma.“
„Nejsem si jistý, jestli tohle pořekadlo zrovna platí na tuhle událost, ale Eva Bargen nebyla nezvěstná. Jenom je to osoba se dvěma osobnostmi a ta druhá, Rita je zřejmě náš pachatel.“
„Takže bychom měli vyhlásit pátrání i po Ritě Bargen.“
„Udělejte to! I když nevíme jistě, že se jmenuje také Bargen.“
„Vyklouzla vám?“
„Málem mě sejmula. Je velmi rychlá. Zřejmě má speciální výcvik. A Brane, prověřte nejbližší vojenské základny, jestli nemají ve svých řadách specialistku jménem Eva Bargen nebo Rita Bargen.“
„Rozumím.“
„Já si dopiju kávu a vrátím se na oddělení.“
„Opatrujte se!“

Bran se rozloučil a odjel.


* * *

[ Vindeby, policejní stanice, v 10:24, 28. února 2018 ]


Detektiv Kjelsson se vrátil na oddělení. Posadil se k počítači a hluboce si oddechl.

„Slyšela jsem od Brana, že jste měl trošku rušnější ráno,“ ozvala se Romstromová.
„Kde je Bran?“
„Jel do Svenborgu.“
„Co tam?“
„Je tam nejbližší vojenská základna, která nám potvrdila, že mají ve svých řadách seržantku Ritu Bargen.“
„Takže to jel prověřit.“
„Ano.“
„Proč nepoužil telefon nebo email?“
„Ten poručík na druhé straně telefonu, mu prý řekl, že nic posílat mailem nebude, že jsou to tajné informace.“
„Tajné informace?“ zarazil se Kjelsson. „To ale znamená, že seržantka Rita Bargen je opravdová specialistka.“
„Takže náš pachatel asi není Erik Ferenc?!“
„Je nebezpečná, ale ještě to nedokazuje, že ty vraždy spáchala ona. Nemá motiv.“
„Myslíte, že musí mít motiv. Říkáte, že má dvě osobnosti, co když ta druhá osobnost je právě tím vrahem?“
„Když jsem mluvil s Isabel Sandrik, říkala, že Eva svou druhou osobnost jen předstírá. Není nemocná.“
„Ale je divná, což nelze popřít.“
„Rozhodně jí musíme chytit. Stejně jako Erika Ference.“

Romstromová souhlasně pokynula hlavou.


* * *

Bran se po hodině vrátil ze Svenborgu s nepořízenou. Seržantka Rita Bargen má krátkodobé volno, takže se na základnu nevrátila.

„Kapitáne?!“ ozval se Moeller ze dveří.

Kjelsson se otočil a div nevykřikl nadšením. Strážný Moeller tam stál s podezřelou Ritou Bargen.

„Kde jste jí našel?“
„Jeli jsme kolem zastávky. Vedla rozhovor s nějakou ženou,“ odvětil.
„Odveďte ji do výslechovky!“ zavelel a pohlédl na Romstromovou.

Pochopila to, vzala si desky s fotkami a vykročila ke stolu, kde seděl kapitán Kjelsson. Poručík Renzo je uviděl a vyrazil ze své kanceláře. Rozhodně se chtěl také účastnit výslechu.












Kapitola 16



[ Vindeby, policejní stanice , výslechová místnost, 14:20 ]


Detektiv Kjelsson, seržantka Romstromová a poručík Renzo stáli ve výslechové místnosti. Za stolem seděla Eva Bargen, vlastně Rita Bargen. Tohle jméno používala po své matce, jak se později zjistilo.


„Tady jsou tři oběti, tři nevinné ženy, které jsi zabila,“ spustil Kjelsson jako první a položil fotky na stůl.
„Nikoho jsem nezabila,“ odsekla.
„A teď se bavím s Evou nebo Ritou?“

Pche!

„V té uličce jsi mě opravdu chtěla zabít?“
„Vy chlapi, jste všichni stejní, jak se na vás žena usměje, hned v tom vidíte potenciální šanci, jak ženskou dostat!“ vyštěkla.
„Myslím, že my dva jsme se setkali za jiných okolností a rozhodně jsem se o nic nepokoušel.“
„Neměl jste za Isabel chodit!“
„To je jako omluva?“

Pche!

„Proč jsi zabila ty ženy, když nenávidíš muže?“ zeptal se Renzo.
„Nikoho jsem nezabila.“
„A Arno Kautes?“ udeřil znovu Kjelsson.
„Ten si to zasloužil.“
„A Nyström si to také zasloužil?!“ vyprskl Renzo.
„Kdo je to?“
„Nedělej hloupou!“
„Opravdu ho neznám.“
„Střelilas ho přímo do srdce.“
„Já?!“ podivila se Rita a pak se podívala Renzovi do očí. „Z jaké zbraně?“
„Odstřelovačka Gepard. Maďarský model,“ odpověděl.
„To jsem nebyla já.“
„Jo, to jsem si všiml,“ procedil Kjelsson mezi zuby.
„Nebýt těch lidí kolem, už byste byl tuhej!“

Její slova byla jako nože, které probodávaly Kjelssonovu mysl.

„Jsi zlá,“ vyhrkl a bouchl do stolu.

Pche!

„Jelikož si zabila Arno Kautese a pokusila jsi se zabít i mně, dlouho se na svobodu nedostaneš. A to nemluvím ani o těch třech mrtvých, které jsi zabila díky technice, kterou ovládáš a zřejmě si ji chtěla použít i na mě, ty ti přišijeme také.“

Pohlédl jí do očí a naznačil, že odsud jen tak neodejde.

„Počkat!“ vyhrkla najednou.
„Co?!“
„Tuhle techniku používají i jiní vojáci!“
„A jací?“
„No-no.“
„Nevíš, takže lžeš!“

Kroutila se. Věděla to, ale nechtěla to říct. Možná to byl někdo z její jednotky a nechtěla ho prozradit.

Vzzt!

Dveře do výslechové místnosti se najednou otevřely. Objevila se v nich vojenská uniforma.

Sakra! A máme po výslechu, pomyslel si Kjelsson.

„Myslím, že tady jsme skončili!“ pronesl důstojník, který přišel i s doprovodem vojenské policie.
„Je obviněna z vraždy!“ ohradil se poručík Renzo.
„Můžete si s ní promluvit u nás!“ odsekl důstojník a pak se otočil k Renzovi a něco mu pošeptal do ucha.

Poté odešel.


* * *

Jakmile vojenská policie odvedla seržantku Bargen, Kjelsson se přiblížil k Renzovi.

„Co vám říkal?“
„Abychom to nechali být, že jde jen o jednoho přistěhovalce.“
„To jako vážně?!“
„Je to armáda, zametou to pod stůl!“
„A Nyström?“
„Není jisté, že ho zabila ona...“
„...ale sám jste viděl, že něco o tom ví. A kdyby nám řekla, kdo z její jednotky je odstřelovač…“
„…nechte to být,“ dodal Renzo a odešel z výslechové místnosti.

Kjelssona to naštvalo a odešel do kanceláře. Vzal si kabát a vyrazil ven. Pak se zastavil a podíval se na Romstromovou.

„Chcete jít se mnou?!“
„Chci!“
„Dobře, tak pojďte!“

Kjelsson se pousmál a měl radost, že Romstromová je stejná jako on. Chce vědět víc, a když je pravda na krajíčku, proč nezatlačit.

„Kam jedeme?“ zeptala se.
„Do Svenborgu,“ odvětil a vyrazil k autu.

Saffi Romstromová s ním.


* * *

Cestou do Sverborgu zavolal Kjelsson majoru Lunbergovi, aby mu domluvil schůzku s velitelem základny. Přece jenom se svým postavením bude mít lepší přístup.


*


„Tady Kjelsson, majore jedu do Svenborgu na místní vojenskou základnu. Potřeboval bych domluvit schůzku s velitelem základny.“
„Jde vám o seržantku Bargen?“ zeptal se
„Ano, jak to víte?“
„Než k vám dorazili vojáci, volal mi plukovník Skold.“
„Přerušili náš výslech, skoro jsem jí měl.“
„Bohužel se k ní už nikdo nedostane. Ani vy, ani já.“
„Tak tohle fakt smrdí majore!“
„Já nic necítím, jestli vy ano, tak to nechte být.“
„Vás nezajímá, kdo zabil Nyströma?“
„Samozřejmě, že zajímá!“
„A já mám dost dobrý důvod se domnívat, že to udělal někdo z jednotky, kde slouží Rita Bargen.“
„Domníváte se, ale důkaz nemáte žádný.“
„Vyslýchali jsme jí.“
„Měl jste šanci.“
„Majore, tohle se mi nelíbí.“
„Mě také ne, ale nemohu nic udělat.“
„Takže nikdo nezaplatí za smrt jednoho z nás?!“ vyhrkl Kjelsson a přibrzdil vůz u krajnice.
„Zkuste najít toho Ference, třeba budete mít štěstí.“
„Tohle ale není o štěstí,“ dodal Kjelsson.
„Rozumím, opatrujte se!“ poznamenal Lunberg a zavěsil.


*

Kjelsson hodil telefon na palubku a zaklel.

Sakra!

„Co se stalo?“ zeptala se Romstromová, které netrpělivě čekala, až rozhovor mezi majorem Lunbergem a kapitánem Kjelssonem skončí.
„Přišli jsme o Ritu, vojáci k ní nikoho od nás nepustí.“
„A major?
„Nemá páky, jak nám zajistit přístup na základnu.“
„Co budeme dělat?“
„Pojedeme zpátky na oddělení, já pak zkusím někam zavolat.“
„Máte páky?“
„Prostě někam zavolám a uvidíme, jestli mi vyjdou vstříc, nebo jsme ztratili jediného možného svědka vraždy seržanta Nyströma.“
„Rozumím,“ kývla a pak už se uklidňovala pohledem z okna.

Štvalo jí to stejně jako Kjelssona. Vojáci chtějí něco ututlat, anebo se obávají, že by Rita Bargen pod tlakem prozradila nějaké citlivé informace.


* * *

[ Vindeby, policejní oddělení, 16:45 ]


Jakmile detektiv Kjelsson a seržantka Romstromová dorazili na oddělení, skoro nikdo tam už nebyl.

„Vzali si snad volno?“ poznamenal Kjelsson s jemnou ironií na jazyku.
„Co budeme dělat?“
„Běžte domů, dneska už nic nevyřešíme.“
„Vážně?“
„Jo, zítra ráno tady.“
„Zkusíme to znovu?“
„Myslíte vojáky?“
„Jo.“
„Zkusím někam zavolat, a když se to podaří...“
„...zajedeme jí vyslechnout.“
„Rád bych.“
„Dobře, zítra. Mějte se.“
„Vy také, Saffi.“


Saffi Romstromová se pousmála a odešla. Kjelsson chvíli počkal a pak sáhl do kapsy pro telefon.


 celkové hodnocení autora: 93.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 2 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 1 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Šíma 18.03.2019, 21:14:19 Odpovědět 
   Zdravím.

Líbila se mi atmosféra, hlavně ze začátku, jako bych tam byl také a díval se, jak tiše sněží a pak bác ho, náš policista byl málem obětí oné ženy (opravdu byla z vojenské základny a měla speciální výcvik, kdo ví?). Vyšetřování bylo zmařeno, vojáci si to pěkně zametou, jak je psáno. Kudy povedou stopy nyní? Kdo je podezřelý? Neuniklo mi něco? Uvidíme v další části. Detektivům fandím a jsem zvědavý, jak to celé dopadne a kudy se vyprávění vydá....

Hezký den a múzám zdar.
 ze dne 18.03.2019, 22:39:36  
   Danny Jé: Zdravím,

děkuji za rozsáhlý komentář. Asi to není taková klasická krimi, ale vzhledem k tomu, že mi tento žánr není cizí, rád jsem se pustil do něco podobného. Trochu napětí, tajemno a nějaké ty vraždy, které ke krimi patří.

Hezký večer
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Vítězslav Dvořák
(16.7.2019, 08:42)
Adelaide
(13.7.2019, 17:25)
Petronela Patricellí
(9.7.2019, 20:54)
Marfy
(7.7.2019, 22:14)
obr
obr obr obr
obr
Oko - 1.kapitol...
Terka007
Unavený anděl
Jesus Exitus
Anuran Agnus - ...
Dandy518
obr
obr obr obr
obr

Drahá mi jseš
nevimjakou
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr