obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Láska je jako Opera. Člověk se tam nudí, ale vrací se tam."
Gustav Flaubert
obr
obr počet přístupů: 2915229 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39281 příspěvků, 5723 autorů a 389257 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: O vaření ::

 autor dita k. publikováno: 19.03.2019, 14:26  
Balada kulinářská ... :)
 

Pocházím z tradiční rodiny o třech dětech. Standardní výchova a vzorce chování rodičů ze mě vykřesaly člověka skromného, pracovitého, za což jsem vděčná.
Jediné, co se nepovedlo, je můj vztah ke kuchyni, potažmo k vaření. Nejsem obdařena genem Dobromily Rettigové, který se prorostl do děděných vlastností českých žen. Obdivuji ženy, které vaří srdcem, které spolu s mateřstvím našly smysl existence v láskyplné starosti o své bližní, jehož středobodem je plotna.
Obdivuji ženy, které mají celoživotní potřebu sbírat recepty, zkoušet nové, nepoznané chutě, dovzdělávat se pořady o vaření. Ženy, které umí zorganizovat setkání přátel stavěné na vynikajícím pohoštění. Já tyto záchvěvy seberealizace mívám směrované zájmově k výtvarným činnostem, ručním pracem a hudbě, což sice těší oko, hladí duši, ale hlad zůstává.
Mé zoufalé kulinářské pokusy balancují někde na hraně nutného přežití a chronické podvýživy. Jediné, za co mi jsou mí nejbližší vděčni je, že nepřiberou. V podstatě jde o mou vrozenou umírněnost. K životu mi stačí chuť sladká, kam patří med, skořice, máslo, ovoce a slaná, kam patří česnek, majoránka, chleba a sádlo. I přes toto nevšední chuťové genetické vybavení se mi podařilo vdát a téměř 30 let se starat o rodinu s dětmi.
Přikládám zážitek starý téměř 10 let. Dcerka, čerstvých 7 let, si přála mufiny. Já – samozřejmě nevěda, jak na to – jsem logicky usoudila, že potřebuji takové ty košíčky, do kterých se plkne piškotové těsto. (Vůbec jsem neměla ponětí, že na to existuje speciální plech s těmi prohlubněmi). Když jsem donesla košíčky z papírnictví, naplnila je a jako svátost vložila do vyhřáté trouby, chvíli jsem si připadla jako šikovná hospodyňka. Než jsem to vyndala....
Dno plechu bylo pokryté nesourodými ostrovy rozteklého spečeného piškotového těsta, ze kterého groteskně trčely torza zmuchlaných papírových košíčků.... torza mé snahy být lepší... hrozící vztyčené prsty Dobromily Rettigové...
Dcerka byla tenkrát milá. Projevila geny po mně, kdy celoživotně utěšuji, podporuji a zachraňuji ty nejisté a vlídně povídá: „Maminko, to nevadí, že to vypadá jako mořské plody, chutná to dobře, fakt, vezmi si lžičku a taky si naber z plechu...“


 celkové hodnocení autora: 99.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 2 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 6 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 10 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Štírka 25.03.2019, 15:23:42 Odpovědět 
   Moooc milá příhoda... a já sice nechtěla rady, většinu receptů jsem si i vymýšlela, případně podle neúplné kostry, ale nikdy jsem nebyla nadšenec.... ač vařím ráda pro ty, kterým tím způsobím radost... Takže výsledek bývá dobrý, ač se jako MD necítím a cítit nebudu...
 ze dne 30.03.2019, 15:12:00  
   dita k.: Děkuji za milá slova... jistě mám i jiné kvality, než umění vařit :)
 maja52 19.03.2019, 21:18:14 Odpovědět 
   Ha ha ha. No, věř, že já jsem se učila vařit až při prvním dítěti ( do té doby jsem trávila čas na hřišti a čundrech ). O každém, kuchařském, úkonu jsem se musela ( telefonicky ) radit s mámou a kamarádkami. Děti vyrostly v pohodě, pupíky nacpané a až poté, kdy vylétly z hnízda, jsem začala zkoušet nové věci. Teď jsem sama a občas i experimentuji. Moc hezky jsi to napsala. Ahojky.
 ze dne 19.03.2019, 22:50:07  
   dita k.: Děkuji- ano, uklidňuji se tím, že pokud nezemřeli doma hlady 29let, co jsem vdaná, tak něco vařit musím umět .-))
 Šíma 19.03.2019, 14:25:28 Odpovědět 
   Zdravím.

Balady končí povětšinou smutně. Tento příběh (vyprávění) končí také smutně (s kapkou naděje a pohlazení). Nu což, mufiny se nepovedly, ale dcerka zklamaná nebyla, to je hlavní. Láska prý prochází žaludkem, ale ne každý dokáže vařit s láskou. Já také ne, jednou mi přihořela voda na čaj, ale pšt...

Hezký den a múzám zdar.
 ze dne 19.03.2019, 22:49:06  
   dita k.: Děkuji za kulinářské pochopení :-)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Vítězslav Dvořák
(16.7.2019, 08:42)
Adelaide
(13.7.2019, 17:25)
Petronela Patricellí
(9.7.2019, 20:54)
Marfy
(7.7.2019, 22:14)
obr
obr obr obr
obr
Mačka v kine
Beduín
Devátá Věž - čá...
taxikus
Malý kraken vs....
Calanthe
obr
obr obr obr
obr

Drahá mi jseš
nevimjakou
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr