|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 39232 příspěvků, 5717 autorů a 388987 komentářů :: on-line: 1 ::
|
 |
|
:: Inkubus, jméno mé ::
 Alitoc |
publikováno: 07.05.2019, 22:36
|
| Hlavní postava nemá jméno z důvodu, který bude uveden příště společně s koncem povídky. |
| |
|
|
Vylez pekelná hnusoto, zřím tě, poskvrněný.
INKUBUS:
„Oč žádáš, synu člověčí? Ty nazýváš mě hnusotou, však sám jsi pln temnotou.“
„Milý k tobě nebudu, o to nežádej, necítím v sobě temnotu. A však k tobě mám pár přeludů.“
INKUBUS:
„Přelud pro mne nic nového, vždyť já snažím se zabít Boha samého.“
Ukradené jsou mi tvé smysly, já duchem jsem čistý.
INKUBUS:
Přestaň básnit o sobě, proč přivolal jsi mě osobně?
Slova těžknou mi v puse, když tážeš se na tohle. Života chtěl bych mnoho okusit, né příliš se dusit.
INKUBUS:
Mluv, lidský červe, oč žádáš? Jaké tvé přání jest?
Přání v srdci mám víc, než zvládneš svést, lebko umrlčí.
INKUBUS:
Lid podobný hlupákovi je, vyslovující přání své.
Ty přání bez okolků splníš mi? To sotva, ďáble samotný, vždyť nad tvou palicí také hřmí.
INKUBUS:
Dovedu, co jiní ne, všechna moudrost patří mi.
Tak pověz, co přát bych měl si.
INKUBUS:
Stádo podobné tvé maličkosti žádá zlato, lásku, neřesti, stěží mé slova zachřestí.
Zlato? Na co zlaťáky či mince v kapse mít, postačí se jak mezek se chvíli dřít. Nač kupovat si šat, jídlo, ženy, drahé kovy. Vše pomíjivé sděleno mi bylo. Vlastnit nový šat je dáno na chvíli, po chvíli nová móda na světě uzře světlo. Ženy plemeno hadí jsou, u nich věrnost žádat nelze, přikouzlíš mi ženu, co očaruje srdce mé, stejně tak srdce jiné. Zanech mě těchto nečistých nesmyslů. Žádat po tobě štěstí je v mém úmyslu.!
INKUBUS:
Štěstí splnit ti nemohu, neboť štěstí jest čiré jako potok lesní. Toť není v mých silách. Přej si, co tví druhové! Neukojitelný chtíč ženy, po strop zlata a drahých kamínků! A to vše utvrď svou krví a nebuď ten, co se v koutě hrbí, rozlétni se ve své vlastní hlavě! Lidé tohle zvládají hravě..
Cpeš mi snad do útrob v mé mysli, že nemáš velkou moc? Přisedni a nalej si zas o kousek více do číše své vína mok.
INKUBUS:
Otupit mé schopnosti by se ti líbilo, ale pohrdat vínem jest chyba muže. Nuže, ať víno udělá, co zmůže.
Štěstí nezmůžeš, ženy, zlato nechci.. Ty snad vidíš mi do duše? CO CHCI?!!
INKUBUS:
Pomíjivý pro tebe svět je. Co víc si přát? Všeho na chvíli jen budeš vlastnit. Toť není život, ale vězení, ty chodíš mezi pastmi. Ale čert pekelný mazaný je, přesto by se našla smlouva tvému charakteru jako ušitá.
Tak mluv, povídej. Co chtíč můj uvitá?
INKUBUS:
Snad jen trochu červeného vína do chřtánu, než se mi huba rozkmitá.
Pij! Ale rychle!
INKUBUS:
Inu… Vemu ti života půl, ale na tvém rameni žít budu. Každé tvé přání plnit budu ti.
Jak mám znát kolik to času jest? Si hlupák pekelnej. Ale.. Cokoliv, co moje hříšná duše žádá, povídáš?
INKUBUS:
Oč tvé oko zavadí, nač tvé ruce sáhnou, na co promluvíš, propadne tvému vlastnictví. Takový život přece nikdy neomrzí!
Dohodnuto. Za půl mého bytí mi splníš nač ukážu. Rohatý ať kotel si chystá, neb za chvíli bohatý přistoupím. Skákat budeš, jak mé slova zahrají, to mi slib!
INKUBUS:
Slovo už nezná cenu, podpis od tebe potřeba. Vlastní živou vodu co dřímá v tobě. KREV. Chvilka bolesti pro celou existenci štěstí. To dobrý obchod je, co říkáš?
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
90.0 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 1 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 2.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 4 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 5 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
|
| © 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
|
