obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Múzy přejí těm, kteří je prohánějí po lesích, lukách a kopcích. Ne těm, co na ně čekají se založenýma rukama."
Gandalf
obr
obr počet přístupů: 2915295 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39398 příspěvků, 5729 autorů a 389845 komentářů :: on-line: 2 ::
obr

:: NA ZÁVĚR, CO ŘÍCT... ::

 autor anal publikováno: 15.05.2019, 10:09  
„Co nám vložili archeoastronauté do šroubovice DNA, to lidská vůle změnit nedokáže!“
a ještě jedna pravda...
„Když nenajdeš u stejskala, u vejskala nehledej!“

Občas jsem si neuvěřitelně protivnej, že já jsem ten stejskal.
Povahu nezměním a tak jsem to pojal trochu „po svém“...
 

~ NA ZÁVĚR, CO ŘÍCT… ~


Co já?...
Co mám na Závěr říct…

~

Děkuju Bohu za tu bolest,
jenž vložil do kolébky mé.
Sudičkám, co u ní stály,
to za to špatné, za naschvály...

Nemoci díky za blízký konec,
a zvláštní dík nemoci té,
v níž čistá mysl, jako stvůra,
v neznámu navždy ustrnula.

Do nebe volám svoje hurá,
že naděje, jak dcera moje,
zemřela mladá;
zbyla smůla...

~

Děkuju dětem za tu zradu,
že odstřihly tatíčka svého
od toho všeho, pro co žil!

Dívčím srdcím za vinu kladu,
že lásku, jako krásné poupě,
zašlapaly tak časně z jara;

minulost vzývám trochu hloupě,
vždyť zbyl jen pahýl bolavý...

Přesto bych srdce znovu smočil,
přesto mi za to vlastně stála…
Posílám vřelé pozdravy.

~

Děkuju ženám za tu faleš,
dík za nevěry a díky za lež,
ze které jsem tak dlouho tyl…

Děkuju chlastu za tu milost,
když přikryl nejtěžší mé rány,
ve kterých jsem se utopil.

Za všehnu zkázu ryzí duše,
a těla, které zpustošil.

~

Osudu díky za mučení,
za podrazy a za fauly,
sebevraždě, pak, za vzkříšení,
snad sudičky se zasmály...


 celkové hodnocení autora: 100.0 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 2 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 16 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 17 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Štírka 20.05.2019, 10:58:16 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Štírka ze dne 18.05.2019, 22:02:37

   Ano, diky, krasne jsi to napsal... a protoze premyslim o dotcenych tematech, mohu rici, ze hodne toho citim stejne ci podobne... Jenom - ve svem zivote - hledam vychodiska...a mozna pro me existuji...Mas jeden uzasny dar: umis to, co citis, popsat nevsedne dobre... Mozna by to chtelo knihu ?
 ze dne 20.05.2019, 17:16:18  
   anal: Díky, já také hledám východiska, ale po desítkách let hledání...
Mám napsanou trilogii Duše sebevrahů. Kromě svých démonů mám jiný velký problém-jsem nepraktický. Totálně! Vůbec se nehodím na tento svět, a když mě ještě něco zajímalo, tak jsem přežíval jen díky praktičnosti žen. Knihy stále opravuji, ale už vím, že za mého života nevyjdou. Bohužel asi ani po něm, nemám již nikoho a v podstatě ani nikoho koho bych já, či poezie zajímala, takže jednoduše skončíme v popelnici. To neber jako sebelítost, i když těch knih je mi líto... Ahoj, a.
 Štírka 18.05.2019, 22:02:37 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Štírka ze dne 15.05.2019, 12:59:02

   Dekuji - odpovedel jsi mi na mou otazku velice dobre. Promin. Pochopila jsem... Stav ve kterem se nachazis ma sve priciny a Ty nehledas cestu ven...a je trapne, O ni mluvit... Proste mas svuj svet - ktery nikomu nevnucujes a od ostatnich chces zhruba totez...Snad rozumim.
 ze dne 18.05.2019, 23:22:27  
   anal: Asi tak nějak, ono bohužel neplatí, to co si lidé namlouvají ani prázdné fráze neplatí, jako-JEDNOU JSI NAHOŘE, PODRUHÉ DOLE, POČKEJ AŽ PADNEŠ NA DNO, PAK SE ODRAZÍŠ, Naděje umírá poslední, Život sis nedal, nemůžeš si ho vzít, 7 let hubených, 7 let tučných atp., já znám spíš lidi, jejich stíny, kteří se již nikdy nezvedli atd, protože, co je větší dno než sebevražda? A jak vědí ti, kteří to zkusili, na tu člověk musí najít větší odvahu než na život. Není třeba se o to přít, jistěže to neplatí na kažého, každou situaci, ale vím své...
Neříkej nikdy nikomu, že už se s životem nepere, že to vzdal, že je srab, i když si umím představit, že je to myšleno jako provokace tzv. kladná, jenomže není každý silný jako já, (vtip?), není každý takový cynik, opět, znal jsem lidi, kteří to vezmou vážně a kvůli těmto řečem to zalomí. Každý člověk má jinou sílu, obstojí tam, kde by to ti posměváčci dávno vzdali, prostě, a to je stará vesta, do druhého nevidíme a u poetů to platí dvojnásobně. Tím jsem si jist!
Já vždy říkám-jste šťastní lidé, když nerozumíte mým básním, ale hodně moc pozoruji, že tam, kde schází zkušenost, empatie a chcete-li jisté vcítění nebo alespoň tolerance, tak tam to místo v duší mnoha lidí je naplněno hloupostí, nepochopením, zlem, posměchem, neurvalostí a záští. Absencí Velké duše, pokory a vědomostí. Ano, nikomu nevnucuji životní postoj, avšak neodpustím si, co říká Šalamoun v knize Kazatel - Čím chytřejší člověk, tím víc ho život bolí. Dobrou a přidám jednu svoji moudrost (pro šťastné blbost) Život je krásný, když si ho nevážíš... NĚKDY TO JE TOTIŽ JEDINÁ MOŽNOST JAK PŘEŽÍT.
 Apolenka 18.05.2019, 13:48:05 Odpovědět 
   Tvé básně, anale, hořké a přesto tak krásné, stojí v mém poetickém žebříčku na laťkách nejvyšších. Jsou úžasně melodické, bolestně dojímavé, technicky vysoce kvalitní, přitom i dobře srozumitelné… POEZIE jak má být, milý Básníku.
 Apolenka 18.05.2019, 13:42:07 Odpovědět 
   Na tvou důraznou reakci nelze nereagovat. Předpokládám, že i tvá odpověď štírce je cílena spíš na mě.
Přiznávám, chtěla jsem tě pozlobit… svými komentáři sis o to přímo koledoval a kdybych to neudělala já, dříve či později tě pošťouchne někdo jiný (možná méně kultivovaně).
Tak jak to uzavřeme, anale? Moudré by bylo podat si virtuální ruku a bez zaujatosti jít dál. Já tě nebudu popichovat a ty, nechceš-li, aby tvá hořká poezie byla spojována s tvojí osobou, přestaneš ve svých komentářích upozorňovat na svůj těžký osud a nebudeš zdůrazňovat své pohrdání dobromyslnými lidmi.
Tak co, dáš to, anale? Já ano… slibuji!
 ze dne 18.05.2019, 15:23:38  
   anal: Teoretizuju-překlep, snad ještě neterorizuji...
 ze dne 18.05.2019, 15:20:45  
   anal: A nemáš pravdu, Štírce jsem psal o celkovém a většinovém pohledu na svoji poezii. Sami zblblí FB říkačkami, rýmovačkami aps... Jde o zvyk. Opravdu mám stovky přiznání čtenářů, kteří kdysi nešetřili urážkami, i proto jsem kolikrát zbytečně drsný na kritiky, zvláště tady si budu muset dát opravdu pozor, jelikož vyslovené už nevezmu zpět... tak snad mi trochu ruzumíš...
Nikdy bych si však nedovolil bez útoku, zejména s jediným cílem-ublížit, urazit jakoukoliv poezii!
Tady jsem zatím úrovní mile překvapen, to jen na okraj. Fakt je, že já spíš píšu než teorizuju, nestuduji Pravidla poezie, můj styl vytváří vlastní pravidla (metrum ap.) už ani nikomu neradím, když nejsem žádán, lidé v tom vidí ponížení, namyšlenost ap., kdyby jen tušili, jak se ve mně mýlí...
 ze dne 18.05.2019, 15:04:36  
   anal: Mé odpovědi jsou závislé na otázce, nic víc v tom nehledej. Tady jsem to patrně, na zdejší zvyklost, trochu přehnal s expresivitou, ale opět za to nemohu, protože jsem to nebyl já... A jelikož sis sama dala mantinely mých odpovědí, tak se nedozvíš více. Nemám s nikým žádný problém, když se s někým o poezii přu, není v tom nic osobního a nedívám se, je-li to žena, admin, profesor, či dítě. Jen hájím poezii dle svého poznání, zkušeností ap. Často opakuji, že komentáře nehovoří ani tak o díle jako o komentujícím, o jeho povaze, Malosti-Velikosti duše... O tom jak chce báseň, popřípadě autora vidět, nejsem podbízivý, tip 1 mě potěší, ale 5 mi možná překvapí, je-li vysvětlena, tak i za ni poděkuji. Jsem rád jestli se ti mé verše líbí, avšak buď k obsahu změníš přístup a nebo ne, a pak budeš naštvaná nepřetržitě...
neb, jak říká Šalamoun...
Život je Marnost nad Marnost a zase jen Marnost.
A že tomu sloganu, citátu, moudrosti trochu rozumím, to se, budeš-li samozřejmě chtít, dočteš v mých básních.
Díky, a přeji hezký víkend... Já v nemocnici, doufajíce, že všedních dnů se již nedočkám. (vtip???) ještě naposledy vysvětlím-není to vtip, od 4 let to vtip není a buď ráda, že tomu prostě a jednoduše nemůžeš rozumět! Ahoj, a.
 Otakárek 15.05.2019, 22:39:29 Odpovědět 
   Po noci přichází čas, kdy je třeba obléknout barvy...
 Apolenka 15.05.2019, 20:47:13 Odpovědět 
   Umíš, anale, tvé básně mají úroveň, proto si je se zájmem i s obdivem čtu. Schopnost empatie mi nechybí, ale v tak bolestínském životním postoji (ty si v něm přímo libuješ) u mne oporu nenajdeš. Nejsi zde sám, kdo se potýká s nemocemi, bolestí, problémy a obavami, přesto ne každý propadne takové trpkosti, jakou jsi nám zde naservíroval. S notoricky ublíženou duší se špatně žije a to nejen člověku takto potrefenému, ale i lidem v jeho okolí. Chorobně ukřivděný člověk má nadání vyvolávat soucit a přenášet smutek na své bližní, dovede se posmívat lidem, kteří statečně čelí problémům („Sluníčkářům“), až se nakonec za svůj pozitivní postoj k životu začnou stydět. Semínko už jsi zasel, smutný básníku… :(((
 ze dne 16.05.2019, 22:29:26  
   anal: Housátko, tys mi s velikou grácií poslala do prdele! Děkuji za ten dárek! Ale!!! Aby bylo od začátku jasno, mohu-li tě na kolenou prosit, vážím si tvého srdíčka, avšak lepší to u mě neni, tak zvaž jestli ti mé dal#í ver#e bufou ubírat tvůj krátk_ čas života plného sluníčka, jiříka pomejeho a nnevím, k_ho to ďasa!. Byla jsi na mě milá, tak oplácím něhou. Bez ukřivdění, avšak jak |íká nominant yNobelovky jfj, když teda pominu nezbyde, kako seiferta a kuky z party, tak rika, ja to nepidu pro kritiky, jestli mas zkurvenej zivot, ja za to nemuzu, sorry, jako... Ahoj, sel bych chlastat, ale nejdu, lec jsem opity jak dite v koline
 maja52 15.05.2019, 15:27:13 Odpovědět 
   To je teda velká deprese, ale dobře popsaná, rozumím ti. Jsou dny ( a každý je mívá ) které jsou černočerné. Pak zase zasvítí sluníčko, po kvalitním spánku, a den se krásně probarví. Ahojky.
 Štírka 15.05.2019, 12:59:02 Odpovědět 
   Dovol mi otazku : jak muze clovek dostet to, v co neveri a co mozna ani neni schopen prijmout ?...
 ze dne 17.05.2019, 19:35:19  
   anal: Ahoj, otázku jsem nerozluštil! Báseň je autobiografická a jak stále opakuji, nepíšu je pro nějakou lítost, ale protože mám smutek rád, nemám rád Sluníčkáře, Srdíčkáře a podobné lháře. Ze smutku se nevypisuji, jak mi je stále podkládáno, ale smutek mě inspiruje k básni. Také stále opakuji, že básně jsou z trilogie Duše sebevrahů, takže nic veselého, optimistického, nadějného, pozitivního ap. nelze u mě hledat.
Já nikomu jeho styl, naivní optimismus, objímání cizích lidí, nadšené výskání, tleskání ap. neberu, ale vyžaduji totéž, nic víc a jestli si čtenář odpustí soudit člověka a bude brát báseň jako poezii, pak jsem spokojen. Jestli mě upozorní na konkrétní chybu, či možné vylepšení básně, tak jsem šťasten. Kritiku ano, ale za předpokladu, že chybu hledá v první řadě čtenář u sebe. Tak to totiž lidé chytří, či autoři, kteří něco umí, dělávají. Chápu i to, že některý čtenář soudí dle svého omezeného pohledu a má mé básně za patetické, výrazy za archaické atd, ale kdo mu nakukal, že to do klasické, povětšinou existenciální básně nepatří! To pak musí zatratit většinu klasiků, od Karáska, Gellnera až třeba po Wolkera a Šrámka. A co tedy nesnesu jsou tzv. srovnávání, jako že je na tom jiný hůř, protože je např. slepý, bez nohy ap. To je jen ubohost a přiznání, že dotyčný vůbec netuší která bije a hloupě se snaží ublížit, zesměšnit ap. Až zažije jen maličko z toho co já (3 smrt. nemoci, 4 zemřelé děti, žena, 5x klinickou smrt atd, je zbytečno to tu vypočítávat, tak pak bude moci soudit. Jenže pak by už byl pravděpodobně natolik moudrý, že by nesoudil...
Ahoj, a.
 Šíma 15.05.2019, 10:09:04 Odpovědět 
   Zdravím.

Četl jsem povícero, v básni je hodně bolu a zklamání, zdá se, že naděje umřela jako první (ne jako poslední). Nezbývá než věřit, že bude lépe. Smutné verše o tom, jaké to je ocitnout se "na dně". Držím palec a doufám, že není toto dílo autobiografické...

Príma den a múzám zdar.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
tester2
(18.9.2019, 20:40)
tester
(18.9.2019, 20:37)
Luboš Kemrň
(8.9.2019, 16:38)
Asinějakávadná
(5.9.2019, 22:42)
obr
obr obr obr
obr
Láska?
Sorenka
Dva života - Ka...
Trenz
Búrka
Beduín
obr
obr obr obr
obr

Jedna z věcí
Francis Black
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr