obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"I velká láska je jen malou náhradou za první lásku."
Joseph Addison
obr
obr počet přístupů: 2915197 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39221 příspěvků, 5717 autorů a 388908 komentářů :: on-line: 3 ::
obr

:: Pohled psychiatra a autora na knihu "ma. ::

 autor Džordž J.S. publikováno: 09.06.2019, 21:15  
O budoucí knize "magické zážitky ze žďasu"
 

60,02/1
Pohled psychiatra a autora na knihu
„Magické zážitky ze Žďasu“

Skoro všechny kapitoly končí otázkou: Byla to blamáž autora? Nebo výplod chorobného mozku? Nebo realita? Kde je pravda? V této kapitole se pokusíme naznačit, jak to vlastně je. Autor říká, že kniha není žádná blamáž, ale že to jsou jeho skutečné zážitky. Vlastně píše svoje paměti. Kdo ničemu nevěří, může říkat, že i předchozí věta je také blamáž. Ale dejme na tvrzení autora. Jsou to jeho zážitky. Jak to ale vysvětlit? Autor vyloučil blamáž. Zbývají tu ještě dvě možnosti: Buď je autor duševně nemocný. To v této kapitole bude hájit názor Psychiatra. A nebo je to pravda. To zase bude v této kapitole hájit názor autora. Pojďme se tedy podívat na tyto dva rozdílné pohledy:
Pohled psychiatra:
Jestliže budeme vycházet z autorova tvrzení, že kniha jsou jeho zážitky, pak musí být tyto zážitky uloženy ve vzpomínkách. Mohou to ale být falešné vzpomínky. Paměť není dokonalá. Vzpomínky jsou ve střípcích a lidská mysl a obrazotvornost si tyto střípky dotváří do nějakého paměťového obrazu. Tento paměťový obraz už ale nemusí být dokonalý, protože je myslí dokreslen a domalovaný. A může to být výtvor mysli. Jestliže je v mozku nižší hladina neurotransmiterů, může se také někdy myšlenka, nebo řečená informace uložit v mozku ne jako myšlenka, ale jako vzpomínka. Vzpomínka se také dá do mysli podsunout. Dokladuje to jeden případ z USA. Dívka měla vzpomínky, že ji znásilnil otec a že pak potratila. Řešilo se to u soudu. Pak se ukázalo, že dívka neměla nikdy pohlavní styk a byla panna. Tyto falešné vzpomínky ji do hlavy zasunul její psychoterapeut, který byl pak odsouzen k milionovému odškodnému, protože ji poškodil mysl a vztahy s rodinou. To už ale žádné odškodné nenapraví. I takto může fungovat falešná vzpomínka. Člověk jí naprosto věří. Může se tedy stát, že autor píše svoje paměti. Naprosto jim věří. A přitom jsou to mohou být falešné vzpomínky.
Příkladem aplikace falešné vzpomínky je náš prezident Miloš Zeman a jeho kauza spisovatel Ferdinand Peroutka a novinový článek o Hitlerovi s názvem: Hitler gentleman. Soud rozhodl, že tvrzení pana prezidenta o tomto článku jsou nepravdivá. Nenašli se totiž důkazy ani článek. V odborných kruzích se tvrdilo, že pan prezident se stal obětí falešné vzpomínky. Je sice pravda, že někde Miloš Zeman někdy přestřelil a dá se to natvrdo dokázat. V tomto případě by byl ale autor opatrnější. Zde se jen nenašli důkazy. Neproběhla ve skutečnosti jiná verze, než pro kterou se přiklonil soud?
Tady je ta vykonstruhovaná jiná verze: Po válce se kolaboranti i stříleli. Kdyby takovýto kompromitující článek existoval, nepokusil by se pak autor takovýto článek sprovodit ze světa a archivní výtisky nahradit pozměněnými výtisky bez tohoto článku? Když se chce a jsou možnosti, tak to jde. Technicky je to možné. A co by se neudělalo proto, aby se člověk vyhnul problémům a tvrdým postihům. A ještě jeden pohled. Když už jsme byli obsazeni Němci a ti si tu dělali co chtěli. I vraždili. Viz. Lidice, Ležáky. Pak je tu přece přísloví: Koho chleba jíš, toho píseň zpívej. A najednou tu byl ten článek. Vždyť to byl jen článek. To se dá pochopit. Kdopak by chtěl dělat hrdinu. Aťsi každý sáhne do svědomí. Hlavně nějak přežít.
Možná bylo někde zfilmováno, jak autor tohoto článku současně přispíval do odbojového tisku. A bylo zfilmováno i to jak si partička protektorátních novinářů vylepšovala minulost na archivních výtiscích novin. Něco by také mohlo ozřejmit vyprávění jedné paní, snad rozhlasové, která popisovala to, jak jim výtisk novin právě s tímto článkem pomohl za protektorátu z nesnází.

60,02/2


Stačí jen dohledat. Třeba se podívat i na to, co bylo nafilmováno i namluveno o Peroutkovi a jeho rodině. Je ale jasné, že se bude říkat: Objevili se další falešné vzpomínky v této kauze. Všechno by rozsekly až důkazy. Ty se ale zatím nenašli. Co myslíte, dostane se toto vyprávění i k Miloši Zemanovi? Kdopak mu vyslepičí, že se ocitl i v magické literatuře v knize plné magořin? Tohle to tedy byla aplikace falešné vzpomínky v praxi.

Psychiatři mají i další argumenty, že kniha není pravdivá. Je tu totiž fakt, že autor se léčí s paranoidní schizofrenií. Aspoň tuto diagnózu napsali. Kniha je podle nich jen obrazem toho, co se děje v hlavě duševně nemocného člověka. Kniha ukazuje to, jak to má v hlavě pomotané a jaké nereálné věci a události má v hlavě. Schizofrenici mají někdy také bludy. Nějaká nereálná věc se jim uhnízdí v hlavě. Říká se tomu bludná představa, či utkvělá myšlenka. Pak se podle svých bludných představ i chovají. A je tu takzvaný narušený kontakt s realitou. V tomto případě jsou tyto bludy zaznamenány do knihy.
Autor má v diagnóze i intrapsychické halucinace. Znamená to, že někdo do mozku dává, nebo bere myšlenky nemocnému. Nemocný to buď bere jako pocitový fakt bez vysvětlení, nebo si to vysvětluje hypnózou, telepatií, nebo jinými psychologickými technologiemi. Autor měl podezření, že byl hypnotizován. To se někdy může dít. Lékařka si to přeložila na pocity a napsala diagnózu intrapsychické halucinace. Je tu ale otázka, jestli je vůbec možné, aby se do mozku dostala halucinacemi tak rozsáhlá věc, jako je celá kniha. Kdo by si s tím chtěl dát takovou práci a zasunout do hlavy tak rozsáhlou věc, jako je celá kniha. Psychiatři tvrdí, že je to možné.
A ještě jeden argument psychiatrů. Události v této knize jsou neskutečné, téměř nemožné, velice nepravděpodobné. Jako by autor chodil po měsíci, kde jsou rajské zahrady a jezera. Přitom skutečnost je úplně jiná. Je sice pravda, že byl, ale ne na Měsíci, ale na Zemi. Jen měl přitom halucinace. Aby to bylo logické, tak ty bludy do sebe staví tak, že do sebe logicky zapadají. To schizofrenici dělají. Jestliže mají blud, který logicky nesedí a schizofrenik si to uvědomí, tak z něj vypadne další blud, kterým tu nesrovnalost vysvětlí. A tak to jde dál, jako řetězová reakce. Blud, vysvětlený dalším bludem. Říká se tomu bludný kruh. Chodíte v bludném kruhu a přitom si myslíte, že chodíte po Měsíci. Jste ale v nereálném světě, díky bludům a intrapsychickým halucinacím. A ti, co stojí vedle vás na Zemi, nevěřícně kroutí hlavou a říkají si: Blázen.
Psychiatři by řekli, že je to guláš z reálného světa a neskutečných, nereálných bludů a událostí vybavených ve falešných vzpomínkách.


Pohled autora:
Nyní vám předložíme dlouhý příběh. Toto vysvětlení se utvářelo roky. Ze začátku nebylo vůbec jasné o co jde. Přitom ty věci a příběhy tu byly. A ještě s odkrýváním paměti přibývaly. Jen nebylo vůbec jasné, jak to funguje a že je to rozsáhlá věc. Jako by jste se ocitli v nějakém neznámém systém. Je tu přirovnání chemické, či strojařské továrny a atomové elektrárny v jednom. Se vším se seznamujete a přitom byste byli jen zemědělci. Je to jako bloudit po neznámé krajině, v které je neznámy systém. A abyste se vyznali musíte to zmapovat a pochopit, jak to funguje. A kdo to nechápe, ten to považuje za bludy. A toho, kdo ten systém popisuje, za blázna. Přitom se to týká veřejnosti neznámých, složitých, záhadných a nepochopitelných psychologických technologií. Skeptický nechápavý blb by toto vysvětlení nazval bludným vykonstruovaným blábolem a sračkami.
60,02/3


A nyní už vyklopíme o co jde. Autor = hrdina knihy = Džordž = Jirka byl součástí rozsáhlého mnohaletého vědeckého psychologického výzkumu. Akce trvala desetiletí. Byla to supertajná akce. Měla za úkol prozkoumat možnosti telepatické špionáže, telepatického průzoru z minulosti do budoucnosti a čerpání informací z časoprostorového kontinua pomocí pozměněného vědomí. Základem je somnambulní stav mysli a mozku. Existuje více stupňů tohoto stavu. Viz. kapitola „Telepatická štěnice a jiná dimenze“. Někteří lidé jsou schopni navodit věštecký stav. Někdy je to pomocí jiných lidí a hypnózy. Výsledkem je použití interakce mozku a časoprostorového kontinua. Je to věc další dimenze světa, která oficiálně nebyla popsána. Na někoho tak čeká Nobelova cena. Do této dimenze hmota vrhá svůj energetický stín. Není to jen okamžití stav, ale může to být i obraz budoucnosti pomocí energií. V čase, i budoucím, je to také zapsáno v této dimenzi, neboli časoprostorovém kontinuu. Je to jeden celek i s budoucnostní výslednicí. Tyto energetické informace se někdy dají mozkem čerpat. Zákonitosti a možnosti jsou matematicky popsány v diferenciální rovnici boží vůle. O této rovnici je také jedna kapitola.
Tento výzkum byl utajován pomocí hypnotické zapomínací technologie. Dětem jsou tyto jevy vysvětlovány v pohádkách výrazem pohár zapomnění. Nikdo si proto nic nepamatuje. Nikdo nic neví. Vše bylo také hlídáno a dozorováno tajnými službami. Jednotlivé kapitoly této knihy jsou současně epizodami tohoto výzkumu. Jsou to současně mimozemské technologie. Někteří aktéři tohoto výzkumu se rozhodli tento výzkum zveřejnit. Jakýkoliv krok v tomto směru byl pro ně rizikem smrti. A tak prozrazení naplánovali pomocí časované informační bomby, jejíž postupná detonace byla naplánována v mysli autora. Výbuch byl ale načasován, až byli všichni za vodou. A i autorovi mnohdy hrozilo smrtelné nebezpečí, nebo aspoň paralyzace pomocí nervově paralytické látky bez zápachu, lité do jeho lůžka tajnými službami.
Při prozrazení bude probíhat informační blokování. A i informační proti-kampaň. Bude se tvrdit, že autor je duševně nemocný, že tyto informace jsou bludy a falešné vzpomínky. Bude se používat blamážní vědecká propaganda, která má všechno shodit se stolu. Všechno se samozřejmě dá dokázat hodnověrnými důkazy. Bude ale blokován přístup k těmto důkazům. A stále budou snahy o ututlání a o maximální utajení těchto psychologických technologií. Dá se říci, že z budoucna, protože technologie staví na poznatcích o jiné dimenzi, která bude popsána až v budoucnu. To se také těmito technologiemi dá ověřit.
Je tu také věštba po pomocí této technologie, která se dá ověřit. Od data 12.12.2012 běží padesátiletá lhůta, že do té doby dostane Česká republika Nobelovu cenu za fyziku. Držitelka této ceny se bude jmenovat Kateřina. Je to ověřitelný pokus, který trvá 50 let. Kdo si počká, ten se dočká. Tímto uvedeným důkazem v budoucnu jsme zakončili povídání o pohledu autora.

Jestliže se v této kapitole podíváme nazpátek a na začátek, zjistíme, že tu máme dvě tvrzení o čem tato kniha je. Je to buď popis myšlenek duševně nemocného autora, nebo je to popis nové neznámé reality, jejíž součástí byl autor a teď ji popisuje a uvedl i důkaz této reality. Někomu je to jasné a přikloní se k jedné nebo druhé variantě. Někdo ale může říci: „Počkáme si, jak dopadne důkazní pokus.“ Podle všeho takhle by se měla hledat pravda. Nemělo by se nic skrývat a uvést všechny informace pro i proti. Lidé ale informace používají účelově, Něco si přibarví, něco zatají. Třeba v politice, v životě i ve sporech u soudu. A to se někdy i falšují důkazy. Nikomu není svatá pravda, ale účel. A málo kdo je hledačem pravdy. A i policie někdy vyšetřuje účelově, na někoho to hodit, i když pravda je někde jinde. O tom se ale detektivky většinou nepíší. Je to depresivní, když vítězí lež. Ale takový je život. Ty příklady se dají dohledat. Lidé i policisté i politici nejsou zkrátka všichni dokonalí.
60,02/4


Jedno je jisté. Teď tu máme dvě nebo možná tři verze pohledu na věc. A v tomto balíčku je i prezentace nových myšlenek a objevů. (Možná.) A představte si, takovýto způsob prezentace tu nebyl poprvé. Historie se opakuje. Sice v obměnách, ale je to to samé. Ten stejný způsob prezentace použil Mikoláš Koperník, když zveřejňoval svůj převratný heliocentrický systém uspořádání planet. Také uvedl dvě verze. Jednak Ptolemaiův systém, kde střed je Země. A pak svůj se Sluncem uprostřed. Historie se opakuje i v tom, že nositelům myšlenek šlo o život. Koperníkův spis byl publikován až po Koperníkově smrti. Aby na něj nemohla inkvizice. A i nositelům poznatků o telepatické špionáži hrozilo párkrát smrtelné nebezpečí. Mnohdy utekli smrťákovi doslova z lopaty. Za Koperníka se nositelům jeho myšlenek říkalo kacíř. Tady je zase autor blázen. Přitom autora už dlouho pobolívá na játrech. Jestli to nebude rakovina díky karcinogennímu prachu nasypaném tajnými službami. Aby než se ta kniha „Magické zážitky ze Žďasu“ vydá, nebyla ta podobnost s Koperníkem se vší všady. Koperník měl i svoje pokračovatele a následovníky v šíření jeho myšlenek. Johannes Kepler nahradil jeho kružnice elipsami. A Galileo Galiley se se snažil šířit myšlenky dál. Ale aby si zachránil život musel prohlásit, že Bible má vždy pravdu a čekalo ho doživotní domácí vězení.
Džordž si říká, že bude mít také svoje následovatele a pokračovatele. Jako Džordž a
Džordž J.S. Pokrok se zkrátka nedá zastavit. Vždy se objeví další bojovníci za pravdu.


Aby toho nebylo málo přidáváme klasické otázky: Byla to blamáž autora? Výplod chorobného mozku? Nebo realita?
Kde je pravda?


 celkové hodnocení autora: [ - ]

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 1 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 4 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Šíma 09.06.2019, 21:14:44 Odpovědět 
   Zdravím.

Nechám na čtenářích, ať se rozhodnou, zdali šlo: "o blamáž nebo výplod chorého mozku autora" (konec citace). Při pročítání jsem se malinko ztrácel, ale pokud bude čtenář číst pomalu a pozorně, snad mu nic z uveřejněných skutečností neunikne.

Hezký večer a múzám zdar.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Bob bobb
(12.6.2019, 12:18)
Jakub Žák
(11.6.2019, 15:22)
Tatyana
(6.6.2019, 22:39)
Tvořitelka
(4.6.2019, 10:28)
obr
obr obr obr
obr
Povahy
Beduín
O svobodě - prv...
Klér
Malý princ
Vermillion
obr
obr obr obr
obr

Proud extáze
Jan Urban
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr