obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Přítel všech - přítel nikoho."
Aristoteles
obr
obr počet přístupů: 2915291 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39393 příspěvků, 5729 autorů a 389828 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Destiny ::

 autor Mon publikováno: 14.01.2007, 6:29  
Poviedka o tom, čo všetko sa môže stať, keď sa pár vecí zle pochopí...
 

Sedela vo svojej izbe. Na stolíku stál hrnček s mätovým čajom. Jeho vôňa naplnila izbu. Jej sa zlepšila nálada. Sedela tam oblečená v jeho svetri. Zabudol si ho u nej v ten deň. Deň, keď sa pohádali. Mrzelo ju to. Chýbal jej.
Tak ako každý deň aj dnes si prezerala ich spoločné fotky. Pri spomienke na tie šťastné chvíle posmutnela. Všetky chvíle strávené s ním boli šťastné.
Spomenula si na ich hádku. Začala ju ona. Prečo ho nepočúvala? Prečo ho nenechala, aby jej to vysvetlil. Vedela, že to ľutuje. Videla mu to na očiach. Vedela, že nechce, aby sa hádali. Neznášal hádky.
,,Keď si budeš chcieť vypočuť mňa, vieš, kde ma nájdeš,“ povedal a odišiel. Odvtedy ho nevidela.

Už celý týždeň len tak ležal vo svojej posteli. Nič sa mu nechcelo. Bez nej nemalo nič zmysel. Cítil sa hrozne sám. Spomínal na ich hádku. Bolela ho už z toho hlava. Až neuveriteľne mu chýbala. Cítil sa prázdny. Chcel ju objať. Pobozkať. Vidieť jej úsmev a opäť hľadieť do jej očí.
Cítil sa vinný. Mal tú hádku zastaviť. Nikdy sa nehádali. A on to hneď pri prvej vzdal. Nemal len tak odísť.

Pozrela na hodinky. Usmiala sa. Fotky nechala ležať na stole. Obliekla si kabát a obula čižmy. Odišla z bytu. Kráčala dobre známou cestou. Tou, ktorou kráčala snáď tisíckrát. Už ju poznala naspamäť.
Po pár minútach zastala pred jeho domov. Otvorila bránku a podišla k dverám. Zaklopala. Otvorilo jej nejaké dievča. Zmätene na dievča pozrela.
,,Asi hľadáš Jessa,“ usmialo sa dievča, ,,pred chvíľou niekam odišiel, môžeš tu na neho počkať, ale neviem, kedy sa vráti.“
,,Oh, nie, díky.“ Namietla a silene sa usmiala, aby zakryla smútok, ktorý ju ovládol.
,,Mám mu niečo odkázať?“
,,Nie, to je v poriadku,“ povedala, otočila sa a odišla.

Miloval ju a toto čakanie ho ubíjalo. Musí ju vidieť. Objať ju a už nikdy nepustiť.
Vstal. Obliekol si bundu, obul topánky a odišiel. Ešte začul, ako za ním niečo zakričala jeho sestra, ktorá u neho bola na víkend. Teraz ho to nezaujímalo. Opýta sa jej na to neskôr.
Musel sa ovládať, aby sa nerozbehol. Tak veľmi ju chcel opäť vidieť. Nešiel cestou, akou chodil najčastejšie. Tentoraz kráčal vyšliapanou cestičkou popri rieke. Zdala sa mu kratšia. Po chvíli už stál pred panelákom, v ktorom bývala. Zazvonil. Ale nik sa neozval. Zazvonil druhýkrát. Tretí. Nechcel sa vzdať.

Kráčala a nepremýšľala nad tým kam. Iba tak išla a premýšľala nad ním. Kto bolo to dievča? Býval predsa sám. Našiel si snáď inú? Tak rýchlo zabudol? Už ju nemiluje?
Po líci jej stiekla slza. Zavial studený vietor. Zastala, keď začula rieku. Pousmiala sa. Podišla k zábradliu, ktoré bolo nízke. Priam k tomu samo nabádalo.
Čo bude bez neho? Miluje ho. On má inú. Život bez neho pre ňu nemá cenu...

Nakoniec to vzdal. Neochotne odišiel. Nerozumel tomu. V tento čas bývala vždy doma. Kde mohla byť? Našla si niekoho iného? Tak rýchlo? Nie. To nie je možné. Miluje predsa jeho.
Zdvihol hlavu, keď začul rieku. Zmätene sa obzrel. Zrazu jeho pozornosť upútala postava na moste. Preliezla zábradlie. V tej chvíli ju spoznal.
,,Alice!“ Zakričal na ňu a rozbehol sa k nej...


 celkové hodnocení autora: 94.8 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 1 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 2 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 18 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 čuk 14.01.2007, 9:15:40 Odpovědět 
   Souhlasím s Amazonit, jen dodávám, že jsou chvíle, kdy se mohou okolnosti a pocity zpyknout v momentální nerozumnou depresi. Možná, že v tom okamžiku u řeky se mohly dodat dvě tři věty a trochu víc naznačit váhání. JInak se mi moc líbí.
 amazonit 14.01.2007, 6:29:09 Odpovědět 
   používáš ,,jednoduchý" tak trochu ,,telegrafický" styl- krátké věty bez zbytečného natahování- to bývá velmi příjemné, také ty prostřihy z jednoho aktéra na druhého v rychlém sledu jsou pěkné, jen příběh je trochu ,,přitažený" nebo hlavní hrdinka velmi přecitlivělá, protože na skákání z mostu neměla moc důvodů- co rozumná dikuse s přítelem?:o))
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
tester2
(18.9.2019, 20:40)
tester
(18.9.2019, 20:37)
Luboš Kemrň
(8.9.2019, 16:38)
Asinějakávadná
(5.9.2019, 22:42)
obr
obr obr obr
obr
Tim Burnet
obr.cz
Nejsi Romeo a j...
triste.franceska
Lucreziino srdc...
Petra Vávrová
obr
obr obr obr
obr

Pátek třináctého...
Šíma
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr