obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Polibek je krásný vynález přírody, jak zastavit řeč, když už jsou slova zbytečná."
Ingrid Bergmanová
obr
obr počet přístupů: 2915289 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39391 příspěvků, 5727 autorů a 389816 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: DÍVKA ZE SOUHVĚZDÍ DELFÍNA ::

 autor Danny J publikováno: 19.08.2019, 20:50  
Kapitola 4
 

Kapitola 4



Přivítal jsem svou první návštěvu z vesmíru ve svém pokoji. Ukázal jsem jí místo, kde se může posadit. Vzápětí mi došlo, že levituje.

„To je můj dalekohled,“ ukázal jsem na předmět stojící u okna.
„Na co se koukáš?“
„Přece na hvězdy.“
„Chápu.“
„Kde je Kaila?“
„Mohu?“ přiblížila se k dalekohledu.

Nedotkla se ho. Počkala, jestli jí to dovolím.

„Klidně, Enys,“ souhlasil jsem.

Viděl jsem, jak její oko se najednou zvětšilo.

„Děje se něco?“ zeptal jsem se a ukázal prstem na své oko.
„Enys?“
„Zvolil jsem kratší verzi tvého jména. Doufám, že ti to nevadí.“
„My používáme obě jména.“
„Nevadí, když ti tak budu říkat?“

Enysoma pokynula hlavou. Pak přistoupila blíž k dalekohledu a pohlédla dovnitř. Očnice z měkké gumy se přilepila na její oční jamku.

„Co se to stalo?“ zeptala se.
„Nic se neděje, to se jen očnice vytvarovala podle tvé oční jamky. Aby pozorování bylo co nejpříjemnější.“
„Souhlas.“

Ten její „souhlas“ v překladu „ano,“ je tak roztomilé.

Dalekohled byl nasměrovaný zrovna doprava na souhvězdí Delfína.

„Tam,“ ukázala její ruka.
„Mohu se podívat?“ zeptal jsem se.

Enys ustoupila od dalekohledu. Vystřídali jsme se.

„To je souhvězdí Delfína,“ pronesl jsem.
„Tam, mnoho hvězd. Tam Kaila.“
„Cože?!“ podivil jsem se, ale napadlo mě, že myslí hvězdokupu NGC 6934. „Mnoho hvězd, my říkáme hvězdokupa.“
„Tam Kaila,“ prolétlo mojí hlavou.
„Rozumím,“ pousmál jsem se.
„Proč ty usmíváš se?“
„Jsi dívka ze souhvězdí Delfína,“ odvětil jsem.
„Dívka?“ udivila se.
„Tady na Zemi se rozdělujeme na dvě pohlaví, na ženu a muže. Když jsme ještě malí, rozdělujeme se na, holku a kluka nebo dívku a chlapce. Rozumíš?“
„Souhlas.“
„A protože ty mluvíš jako dívky a máš tvář jako dívka,“ ukázal jsem na její obličej. „Jsi holka.“
„Ty jsi chlapec?!“
„Ano.“
„Souhlas. A-ano.“
„Klidně můžeš říkat souhlas, je to roztomilé.“
„Souhlas.“

Jen škoda, že nemá žádné grimasy ve tváři. Úsměv by jí slušel, pomyslel jsem si.

V tom se rty na tváři Enys začaly pohybovat. Usmál jsem se, aby pochopila, co jsem myslel.

„Učíš se rychle,“ pronesl jsem.

Její uměle vytvořená ústa se však neotevřela, což mohl být problém, pro setkání s dalším člověkem.

„Navrhuji, abys měla přes ústa roušku. Když budou slyšet tvůj hlas ve svých hlavách, ale tvá ústa se nepohnout, mohou se vystrašit. Hned by poznali, že nejsi odsud. Rozumíš mi?“
„Souhlas.“
„Jednu tady mám,“ řekl jsem a sáhl do šuplíku.

Poté jsem se snažil upevnit roušku kolem úst a kolem krku. Její krk byla však nezvykle měkký, jako želatina.

„Asi to nezvládnu,“ promluvil jsem.
„Možná jiný oblek,“ navrhla.
„Ovšem. Máš pravdu,“ pousmál jsem se, protože jsem dostal okamžitě nápad.

Došel jsem pro svou košili s velkým límcem. „Počkej tady, hned přijdu.“

Vyběhl jsem ze svého pokoje a po schodech se dostal do svého pokoje, kde mám většinu svých věcí.

„S kým si tam povídáš?“ zeptal se otec, kterého jsem potkal na chodbě. Vracel se od pana Pedersena.
„J-já?!“ zakoktal jsem.
„Koho tam máš?!“ pousmál se.

Možná si myslel, že tam mám nějakou holku, prolétlo mi hlavou. Vlastně měl pravdu, holku jsem tam měl, ale nebyla z tohoto světa.

„Jednu kamarádku,“ řekl jsem se, aby nevyzvídal.
„Dobře, nebudu rušit.“
„Díky.“

Otec pokynul hlavou a zmizel v další místnosti. V obýváku.


* * *

Jakmile jsem našel Elvisovu košili, kterou jsem si koupil na maturitní večírek, vrátil jsem se k Enys.

„Mám super košili,“ pronesl jsem a ukázal černobílou košili s velkým límcem.
„Zakryje má ústa?“
„Zakryje i tvůj krk a nebudeš vypadat, jako bys byla smrtelně nemocná,“ odvětil jsem a všiml si, že byl spuštěný počítač.

Enysoma si oblékla košili. Objevily se světle modré body a okamžitě přizpůsobily sukni jejímu tělu tak, aby šla s módou.

„Proč jsem ti nesl tu košili, když tvojí modří pomocníčkové zvládnou vše?“
„Je milé, jak mi pomáháš.“
„Okej.“

Pak jsem si všiml, že se zajímá o počítač. Napojila se na internet, pomyslel jsem si.

„Tam je celý svět, historie lidstva,“ pronesla.
„Máš pravdu, tam najdeš úplně všechno.“
„Lidé natočili spousty filmů o vesmíru, o mimozemských civilizacích, planetách. Jste hodně válčící rasa, ale stále je mezi vámi hodně těch, kteří chtějí mír, lásku a rovnoprávnost mezi všemi,“ spustila.

Stačil jsem se jen nadechnout a Enys znovu žasla nad zdrojem informací.

„Také jsem zjistila, že Kaila je pro vás hvězdokupou NGC 6934, kterou objevil britský astronom William Herschel v roce 1785. Zvláštní pojem roků, času,“ zasmála se.
„V souhvězdí Delfína,“ dodal jsem.
„Souhlas,“ řekla a pak se znovu zasmála.
„Ty se umíš smát?“
„Váš zdroj je plný informací,“ ukázala na rozsvícený monitor.

Kdo by to řekl, že tím bude tak nadšená. Vlastně jí rozumím, uvědomil jsem si. Je to pro ni něco nového a zjistila neskutečné množství informací o Zemi, o lidech a možná, že i nějaké konspirační teorie o jiných mimozemšťanech.

„Některé informace jsou ale velmi smutné. Nikdy bych si nemyslela, že lidé dokážou být taková krutá stvoření. Tolik bolesti, tolik smrti a nenávisti. Mnoho z vás věří v boha. Tato bytost je podle všech plná lásky a odpuštění, ale kolik těch skutečně věřících je toho schopných?“

Měla zajímavé postřehy, proti kterým jsem neměl žádný argument. Vlastně jsem jen poslouchal. Zajímalo mě, co všechno z internetu zjistila.

„Lež, závist a faleš je na denním pořádku. Co špatného se musí stát, aby obyvatelé této planety pochopili, že tato planeta je krásná pro život.“

Uh!

„Jak to můžeš vědět, co pro lidi znamená žít na Zemi?“ zeptal jsem se.
„Je mezi vámi hodně lidí, kteří věří v lásku a snaží se tak žít. Jsou k sobě hodní a laskaví. Pomáhající si a vedou k tomu i ostatní. Stejně jako Antikové.“
„Řekla jsi Antikové?“
„Spolu s Atlanťany, jejichž energie vzestoupily až za hranici Mléčné galaxie.“
„Myslel jsem…“
„…kdyby se mezi vámi nepohybovali bytosti z jiných světů, nikdy byste nezískali technologie, které máte.“
„Nikdy bychom nedosáhli takového vědění, že?“
„Souhlas.“
„Vždycky jsem si myslel, že tu nejsme sami.“
„Bylo by pošetilé si to myslet.“

Úžasný, jak používá naše slova s takovou lehkostí.

„Omlouvám se, že jsem řekla, že to je primitivní jazyk, ale myslela jsem jednoduchý. Nechtěla jsem tě nijak urazit.“

Ta omluva mě překvapila.

„Jsem rád, že jsem tě mohl poznat,“ řekl jsem upřímně.
„Tvá domovská planeta je zajímavá.“
„Úplně jiný domov, než ten tvůj, že?“
„Souhlas.“
„A když jsem u toho domova, jaký je vlastně ten tvůj domov? Chtěl bych vědět něco o tom, jak tam žijete?“
„Můj svět nevypadá jako ten tvůj. Nežijeme v domech, tak jako vypadají budovy na Zemi a není tam tolik barev, jako je tady na Zemi. Kdyby se má kapsle nepoškodila, zřejmě bych tuhle úžasnou planetu nikdy nepoznala.“
„Chtěl bych tě seznámit s mým kamarádem Axelem. Je to amatérský astronom jako já. Myslíš, že by ti to nevadilo?“
„Vím, že na něho myslíš.“
„Je to pravda.“
„Co říkáš na můj oděv?“ změnila najednou téma hovoru a ukázala rukou na sebe.
„Jiné barvy?“
„Ano.“
„Sluší ti to.“
„Je to moderní,“ řekla a prolétla se kolem mě.

Učí se opravdu rychle. Ve zdroji informací nalezla spoustu odpovědí, které možná ani nechtěla vědět. Zdroj jí ukázal kladnou i zápornou stránku člověka a lidstva samotného. Záleželo jen na ní, co si o nás lidech bude myslet.

„Budu muset vymyslet nějaký příběh, abys mohla zůstat tady, Enys.“
„Budeš lhát?“ zeptala se.

Už věděla, co je lež a jak s ní lidé zacházejí.

„Ano, budu muset,“ odvětil jsem. „Nemohu nikomu říct, kdo jsi a odkud jsi.“

Enys se zastavila přede mnou. Vlasy jí v první chvíli vlály, ale pak se objevily modré body, které jí změnily účes.

„Chci tu nějakou dobu zůstat,“ pronesla a já byl v hloubi duše rád, že to řekla.
„Dobře, ale musím trochu lhát,“ řekl jsem a vyrazil za svým otcem do přízemí.
„Je to přijatelné,“ dodala.


Nemusel jsem jí vysvětlovat svůj plán. Znala ho. Z mých myšlenek, ve kterých četla jako v otevřené knize.


 celkové hodnocení autora: [ - ]

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 8 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 5 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Cyrano 22.08.2019, 20:05:01 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano ze dne 21.08.2019, 9:23:56

   Tož já toho napsal taky víc, než mám oficiálně tady. Veršuju v komentech i na fórech zde i na těch sportovních, na fejsu i přes rok v soutěžní veršotepárně na iblogu mfdnes, to byla měsîc stejná forma, ale každý týden pět povinných slov ( v pondělî ráno, ve čtvrtek v pět odpoledne končil termín!). Jsem pod sedmi nicky na více portálech!
Míval jsem na ZŠ nejlepší slohy, ale nezvládal bych teď to nadatlovat, verše sfouknu rychle bez dilematu, jak pokračovat. Ale zkoušel jsem jinde povídky na 50 slov či drabble a veršované drabble (obojî na 100 slov). Možná taky začnu psát i delší prózu, dlužím to Apolénce!
Určitě je teď poznat, že jsi byl poeta! Takbhodně inspirace! 😜☕⏳🌈
 ze dne 23.08.2019, 16:00:51  
   Danny J: No, jak to čtu, tak jen koukám, jak jsi vyl vytížený. To já bych svou rodinu asi zanedbal, kdybych se tomu věnoval jako ty na několika portálech, to nechci. Už jsem to zkoušel, psát na čtyřech blogách, ale nakonec jsem to odpískal, přišlo mi to kontraproduktivní. Takže píšu jen na dvou a to stačí. Děkuji za povzbuzení, také ti přeji mnoho písmenek :
 Cyrano 21.08.2019, 9:23:56 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano ze dne 20.08.2019, 10:55:49

   No nevím...Já udělal chybu tím, že jsem použil předložku, která z pozičního vznášení se udělala orientovaný pohyb, ty bys to nahradil dvojznačnou předložkou, kde se víc nabízí ten orientovaný pohyb, navíc tím narušíš rytmus slabikou navíc. Ale jsi prozaik, tak to asi nevnímáš! Takže nesouhlas (ne)...😯

⏳Správně by bylo v Orionu!⌛

Ovšem ta tvá návštěvnice z hvězdokupy NGC 6934 je fakt úžasná! 😇🌈✌
 ze dne 21.08.2019, 19:51:04  
   Danny J: Máš pravdu, že jsem narušil rytmus, máš pravdu. Jinak jsem napsal asi 500 básní, ale začal jsem psát prózu, baví mě to více :) A děkuji, že se ti Enys líbí :)
 Cyrano 20.08.2019, 10:55:49 Odpovědět 
   Potkal jsem teď dívku onu
ze souhvězdí Delfína,
levituje k Orionu,
mne si pranic nevšímá!

☝😜✔
 ze dne 20.08.2019, 17:05:11  
   Danny J: zajímavá myšlenka, co se týče básně, ale trochu bych ji upravil:

Potkal jsem teď dívku onu
ze souhvězdí Delfína,
levituje podél Orionu,
mne si pranic nevšímá!

ale jinak dobré...
 Šíma 19.08.2019, 20:49:53 Odpovědět 
   Zdravím.

Příběh čtivě pokračuje. Určitě by bylo zajímavé potkat nějakou mimozemskou bytost - přátelského "typu". Jsem zvědav, co náš hrdina vymyslí, aby jeho vesmírná přítelkyně mohla zůstat na Zemi. Otázkou je, jak se dostane pryč, až přijde její čas. Ale to zřejmě předbíhám děj. Povídání se mi líbí a jsem zvědavý na další část. Hezké pohrávání si s myšlenkou, že tu nejsme sami, ale ruku na srdce, co když máme naši technologii od jiné civilizace? Kdo ví...

Hezký večer a múzám zdar.
 ze dne 20.08.2019, 17:06:12  
   Danny J: Děkuji za komentík,

asi budu patřit k těm, kteří věří, že mnohá technologie nám byla předána od jiných civilizacích :)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Luboš Kemrň
(8.9.2019, 16:38)
Asinějakávadná
(5.9.2019, 22:42)
Straba
(15.8.2019, 14:44)
Biskup z Bath&Wells
(9.8.2019, 10:09)
obr
obr obr obr
obr
***
Betwithell
Bolesti
M. Daněk
Šťastný den...
Droom
obr
obr obr obr
obr

Profesor John
Pavel D. F.
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr