obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Múzy přejí těm, kteří je prohánějí po lesích, lukách a kopcích. Ne těm, co na ně čekají se založenýma rukama."
Gandalf
obr
obr počet přístupů: 2915320 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39437 příspěvků, 5735 autorů a 389996 komentářů :: on-line: 2 ::
obr

:: SKY WAYDERSOVÁ 3 - STOZENDER ::

 autor Danny J publikováno: 23.09.2019, 21:03  
Kapitola 1-2
 

Kapitola 1



[ Norwich, Angel Road, 18:30 ]


Muži v modrém se objevili krátce poté, co se Sky Waydersová objevila na Angel Road a ukryla se v Sewell Parku. Věděli, kde se nachází…


„Změnila působiště.“
„Ano.“
„Stále jí budeme hlídat.“
„Její proměna zdá se být úplná.“
„Pro tentokrát.“
„Čteme se.“
„Ano, čteme.“
„Smýšlíme stejně.“


Muži odbočili do vedlejší ulice. Několikrát se na sebe podívali a poté zmizeli. Jako obvykle…


* * *

[ Sewell Park, o dvě hodiny později ]


Seděla jsem na lavičce, když se ke mně přiblížila mladá žena.

„Nebojíte se tu být sama?“ zeptala se.
„Ne,“ odvětila jsem.
„Sewell Park je večer strašidelný,“ podotkla.

Udělala dva kroky a pak se otočila zpátky ke mně.

„Mohu si sednout vedle vás?“
„Ano,“ kývla jsem.
„Nikdy jsem vás tu neviděla,“ snažila se o rozhovor.

Jakmile usedla vedle mě, začínala jsem mít pocit, že její energie není lidská. Falešná aura vytvořená jako plášť jejího těla měla zmást takové, jako jsem já. Moc dobře jsem si uvědomovala, že se ze mě stává něco jiného. Začínala jsem to však plně ovládat. To byla moje výhoda. Věděla to ona?

A kdo ty vůbec jsi?

Seděla. Usmívala se. Netušila, že jsem na ní připravená. Zřejmě si myslela, že jsem člověk. Jak moc se spletla, si uvědomila, když se mě dotkla.

„Aáááh!“ vyjekla.

Její ruka se dotkla mého předloktí. Teplota mého těla vystoupila během několika vteřin na několik tisíc stupňů. Spálila se.

„Au, to pálí,“ dodala a její jazyk vystřelil z otevřených úst.

Byl to obranný reflex, který už nemohla zastavit. Uskočila do strany na všechny čtyři a její jazyk šlehal kolem mého těla. Myslím, že už věděla, že nejsem obyčejný člověk.

„Kdo jsi?!“ zeptala se a byla připravená zaútočit.
„Jsem Sky,“ odvětila jsem

Má ruka se proměnila v ohnivou hůl, která jedním úderem rozpůlila tělo neznámého vetřelce vejpůl. Jakmile se tělo oddělilo na dvě části, ruka se vrátila do původní podoby.

A ty nejsi nic, pomyslela jsem si.

Pohledem do stran jsem zkontrolovala, jestli je čistý vzduch. Poté jsem se zvedla a zamyslela se, jestli by nebylo lepší se zbavit všech ostatků jejího těla.

Ovšem.

Drak uvnitř se znovu probudil a má pravá ruka vzplála. Několika pohyby jako bičem jsem se zbavila všech ostatků. Spálila jsem je na popel. Poté jsem odešla směrem k hlavní silnici. Splynula jsem s davem a ztratila se mezi ulicemi vedoucí k východní straně města, ve kterém jsem se ocitla.


Město Norwich padalo to tmy.


* * *

[ Londýn, sídlo Scotland Yardu, druhého dne, 8:30 ]


Analytik Drift vstoupil do kanceláře ředitele Scotland Yardu Dereka Browna. Ten stál před svým stolem a hovořil se seržantem Arnesonem.

„Jdete právě včas, Drifte,“ pronesl směrem k němu.
„Ano, pane,“ kývl a přistoupil blíž.
„Tohle je…,“
„…seržant Arneson,“ procedil Drift mezi zuby.
„Ano, znáte se?“
„Viděli jsme se na místě činu.“
„Je to nový člen našeho týmu.“
„Týmu?“
„Nemohu celý Scotland Yard zatěžovat případem Sky Waydersové, proto jsem se rozhodl, že vytvořím menší tým, který povedete vy, Drifte.“

Překvapil ho.

„Vážně?“
„Ano,“ kývl.
„A chcete, abych se postaral o Arnesona?“
„O mě se nemusíte starat,“ ohradil se Arneson.

Drift jen pokýval hlavou a myslel si své.

„Vy, Arneson a váš parťák Leemann vytvoříte tým RedSun. Vaším úkolem bude najít Sky Waydersovou,“ rozhodl Brown a ukázal směrem ke dveřím.
„Rozumím,“ ozval se Drift a vyrazil k východu.

Arneson se na chodbě snažil o přátelské navázání.

„Jsem Randall,“ nastavil ruku.

Drift to přešel, tím že pronesl jen své jméno.

„Jenom Drift?“ udivil se Arneson.
„Každý mi říká Drift,“ odvětil.

Oba muži nastoupili do výtahu.


* * *

Scotland Yard se během několik týdnů změnil. Nový ředitel Derek Brown změnil rozmístění agentů po budově a svou kancelář nechal přemístit do druhého patra. První patro bylo moc nízko, třetí patro už bylo vysoko a do čtvrtého patra nechal přemístit finanční oddělení Scotland Yardu.


Zadrnčel telefon.


*

„Slyším!“ ozval se Brown.
„Jmenuji se Gaston Prowl a jsem nový ředitel Mi6,“ představil se muž v telefonu.
„Co je s Yarnickem?“
„Je mrtvý.“
„Mrtvý?“
„Tělo kapitána Yarnicka se našlo předevčírem v jedné uličce.“
„Jak zemřel.“
„Nevíme.“
„Jak nevíte?“
„Žádná střelná rána, žádná bodná rána. Jako by prostě zemřel přirozenou smrtí.“
„Možná, že ano.“
„Podle zdravotní karty, to byl zdravý chlap.“
„A proč mi vlastně voláte?“
„Převzal jsem Yarnickovu židli, takže budeme spolu v úzkém kontaktu.“
„Když budu něco potřebovat, ozvu se vám,“ dodal Brown a chtěl hovor už ukončit, když Prowl dodal větu, která změnila v tu chvíli vše.
„Možná vám řeknu, kde se nachází Sky Waydersová.“

To Browna samozřejmě zaujalo.

„Poslouchám,“ pronesl Brown.
„Stavím se u vás a probereme to u jednoho stolu, co říkáte?!“

Jeho návrh se Brownovi líbil. Nikdy nevíte, kdo vás poslouchá. Moc dobře věděl, že Crown tu ženskou chtějí také.

„Dobře, jsme domluveni,“ souhlasil šéf Scotland Yardu.

Než se úplně rozloučili, Prowl ještě dodal, že přijede s jedním operativcem, který by mohl být pro tuto akci přínosem.

„Uvidíme,“ poznamenal Brown.


*

A to už se vážně rozloučili. Ředitel SY položil sluchátko na místo a podíval se oknem ven.


* * *

Možná tě brzy najdeme, Sky Waydersová a já zjistím, co jsi doopravdy zač, pomyslel si…












Kapitola 2



[ Norwich, opuštěná budova na konci města, 11:30 ]


Kolem poledního, u budovy, která mi poskytla azyl, zastavilo auto. Z něho vystoupili dva muži. Ten vyšší, zřejmě starší a s čepicí na hlavě máchal rukama jako by se rozčiloval.

„Vyndej ho z kufru!“ zaslechla jsem.

Menší muž s knírkem kývl a vytáhl z kufru nehybné tělo.

„Odtáhni ho támhle za tu zeď,“ ukázal rukou.
„Co když ho tu někdo najde?“ zeptal se.

Takže je to muž, prolétlo mi hlavou.

„Neměj obavy, sem stejně nikdo nechodí,“ odsekl muž s čepicí a nasedl do auta.

Chvíli čekal, a poté vůz nastartoval. Všechno jsem jen sledovala. Nechtěla jsem zasahovat. Nemusí mě zajímat, kdo je ten mrtvý a už vůbec ne, kdo jsou ti dva. Nezajímalo by mě to, kdyby muži s knírkem nevypadlo z bundy černé kožené pouzdro. Stalo se to ve chvíli, kdy položil mrtvolu ke stěně a ohnul se k zemi. Uviděla jsem odznak a tučnými písmeny Mi6.

Od kdy odklízejí agenti Mi6 mrtvoly?

Muž se instinktivně rozhlédl do stran. Když si byl jistý, že ho nikdo neviděl, sebral svůj průkaz ze země a vrátil ho do bundy. Poté přikryl mrtvého plátem ležícího plechu a odešel k autu.


* * *

Vůz odjel.

„Myslím, že mě zajímáte,“ pronesla jsem a vylezla jsem ze svého úkrytu.

Nejdříve jsem prohlédla mrtvého muže, který u sebe neměl žádný průkaz. Poté jsem se vydala za vozem agentů Mi6. Takový černý vůz nebude těžké najít. Obzvláště, když vím, kde hledat.

Pousmála jsem se a vyrazila na hlavní silnici.


* * *

[ Bethel Street, o hodinu později ]


Muži v modrém se objevili na rohu Bethel Street. Sledovali černý vůz, který právě zastavil před budovou Norwichské policejní stanice.


„Není to dobré načasování.“
„Prozradí se.“
„Musíme ji svést z cesty.“
„Ovšem. Není důležité, aby se teď zabývala těmi policisty.“
„Čteme se.“
„Ano, čteme.“
„Smýšlíme stejně.“


Muži se na sebe podívali a pak se objevili před budovou policie. Jeden z nich se dotkl černého vozu, v tom okamžiku s ním zmizel jako by tu nikdy nebyl. Druhý muž v modrém zařídil, aby tato událost zůstala zapomenuta a kolemjdoucím vymazal danou časovou událost. Poté zmizel i on.

„Tepelná stopa vozu vede sem?!“ udivila jsem se, když vůz před budovou nebyl.

Ohlédla jsem se kolem.

„Přejete si?“ ozval se muž v uniformě.
„Jen se rozhlížím,“ odvětila jsem a s úsměvem na tváři jsem prošla směrem dál.

Během pěti minut vylezl z budovy chlap, který vykřikl. „Kde je to auto?“
„Jaké auto?“ zeptal se policista v uniformě.
„Přece to, se kterým jsme sem přijeli?!“
„Aha!“
„Nebyl tu někdo?“
„Ne,“ zakroutil hlavou a udělal krok dopředu. Pak se zastavil a otočil se k němu. „Vlastně tu byla jedna žena.“
„A co chtěla?“
„Nic. Jen se rozhlížela.“
„U policejní stanice?“
„A proč ne.“
„Kudy šla?“
„Já nevím, někam tam,“ ukázal neurčitě.
„Dobrá,“ muž v kožené bundě mávl rukou a vrátil se zpátky do budovy.

Po chvíli však vyběhl ven i s tím druhým.

„Myslel, jsem, že jsi přeparkoval, když auto bylo pryč,“ vyhrkl muž s čepicí.
„Já to nebyl.“
„Tak, kde to auto je?“
„Zavolej na centrálu, ať vyhlásí pátrání.“
„Možná je i dobře, že to auto je pryč,“ podíval se na muže s knírkem.

Kdyby náhodou našli toho mrtvého muže, nikdo si je s tím nespojí.

Ten jen pokynul souhlasně hlavou a vrátili se společně do budovy policie.


* * *

[ Londýn, sídlo Scotland Yardu, druhého dne, 13:45 ]


Otevřely se dveře a do kanceláře ředitele Scotland Yardu Dereka Browna vstoupili tři muži. Analytik Drift, nově zvolený ředitel Mi6 Gaston Prowl a neznámý muž snědé barvy.

To je zřejmě ten operativec, pomyslel si Brown.

„Dobrý den, řediteli Browne,“ pozdravil Prowl.
„Vám také,“ procedil Brown mezi zuby.

Skoro vypadalo, jako by tou návštěvou nebyl nadšený.

„Dobrý den,“ pozdravil neznámý.
„To je Velik Bronka, můj nejlepší člověk v terénu,“ ukázal Prowl na chlapíka se snědým obličejem.
„Jasný,“ kývl Brown a ukázal ke stolu.

Muži se přesunuli ke stolu s velkou obrazovkou na zdi.

„Jdete s dobou,“ dodal Prowl.
„A vy snad ne?!“ pozvedl Brown obočí.
„Ovšem,“ pousmál se Prowl a s pohledem na svého operativce začal vykreslovat svůj plán, jak chytit Sky Waydersovou.

Brown ho chvíli poslouchal a pak ho zastavil větou: „A víte, kde ta ženská je?“
„Předpokládáme…,“ vstoupil do toho Velik.
„Jo, tak vy předpokládáte!“ vyhrkl Brown. „Měli bychom to vědět s přesností 99,9. Určitě víte, čeho je schopná a kolik lidí už kvůli tomu zemřelo.“
„Promiňte, řediteli Browne,“ ozval se znovu Velik. „Můj předpoklad splňuje tu vaší přesnost 99,9. Jen musíme vymyslet plán a sakra dobrý plán, protože jinak nám zase nakope zadky.“

„Víte, kde je?“ podíval se Brown znovu na Velika.
„V Norwich.“

Blesková odpověď ho překvapila. Přesto zůstával stále nad věcí. Věděl, že je Sky Waydersová nebezpečná a nechtěl přijít o další dobré muže. To byl taky důvod, proč byl podrážděný Velikovým sebevědomým vystupováním.

„Možná, že si myslíte, že víte, kdo Sky Waydersová je, řediteli Browne, ale až si přečtete tohle, dojde vám, že o ní vlastně víte jen fragment toho, čím skutečně je,“ promluvil Prowl a vyndal ze svého kufříku žluté desky s dvěma pruhy po stranách.
„Její DNA nepochází ze Země. To znamená, že je mimozemšťan a hodně nebezpečnej,“ pronesl Brown.
„Myslel jsem…“
„…že jsme idioti?!“ vyhrkl Brown a s úsměvem se podíval na Drifta.
„To si nemyslím, jen jsem netušil, že tato informace je volně přístupná,“ zareagoval Prowl.
„Kdo říká, že je volně přístupná,“ pousmál se Brown.
„Crown?“
„Možná.“
„Někdo z vlády?“
„Berte to tak, že tu informaci máme, ale rozhodně ji nechceme publikovat.“
„Takže vyrazíme do Norwiche?!“ vstoupil do rozhovoru Velik Bronka.
„Ovšem. Vy a můj tým, vedený tady Driftem,“ ukázal Brown na něho.
„Jenom Drift?!“ udivil se Velik.
„Vám to nestačí?“
„Ale jo, stačí.“

Prowlův operativec se pousmál a vstal od stolu. Ostatní udělali totéž.

„Zítra v devět, tady,“ ozval se Brown ještě předtím, než ředitel Mi6 Prowl se svým operativcem zmizeli ve dveřích.

Lehké pokynutí znamenalo souhlas.

* * *

V kanceláři ředitele Scotland Yardu zůstal jen Drift a jeho šéf Derek Brown, který se postavil k oknu.

„Co tam vidíte, šéfe?“ zeptal se Drift.
„Jen tak přemýšlím.“
„Mohu vědět o čem?“
„Jistě,“ pokynul Brown. „Dostat Sky Waydersovou nebude lehké. Přesto si na Velika dejte pozor. Byl bych nerad, kdyby jeho chvastounství zabilo někoho z našich.“
„Rozumím,“ šeptl Drift.
„Uvidíme, co přinese tahle spolupráce,“ dodal Brown.


Na pět minut se odmlčel. Když se otočil ke svému stolu, Drift už tam nebyl.


 celkové hodnocení autora: [ - ]

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 2 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 2 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Šíma 23.09.2019, 21:01:53 Odpovědět 
   Zdravím.

Hned od začátku házíš (obrazně napsáno) své čtenáře do příběhu, který je docela zajímavý. Kým je ona žena? Nejspíš je buďto z jiného světa, nebo u ní došlo ke změně DNA. Jak se zdá, je velmi nebezpečná a bude těžké ji dopadnout, kolik lidí ještě bude muset zemřít? A proč ji vlastně nenechají na pokoji? Další díly napoví, myslím, že to ani hlavní hrdinka nebude mít lehké...

Hezký večer a múzám zdar.
 ze dne 24.09.2019, 18:43:29  
   Danny J: Zdravím,

je to 3 kniha o této podivné ženě. Čtenáři mohli číst už knihu 1 a 2, kterou jsem vypustil jako Danny Jé (smích)

hezký večer
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Měneznáš
(8.10.2019, 16:27)
Sakkas
(8.10.2019, 08:19)
Faithy Rocks
(7.10.2019, 15:24)
Wiktoria
(7.10.2019, 15:00)
obr
obr obr obr
obr
Odi et amo
Mon
Tak, kde sedává...
brachypelma
Kouřová
yacht boy
obr
obr obr obr
obr

Povětrnice
Jeroným Večer
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr