obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"I velká láska je jen malou náhradou za první lásku."
Joseph Addison
obr
obr počet přístupů: 2915346 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39471 příspěvků, 5737 autorů a 390240 komentářů :: on-line: 2 ::
obr

:: SKY WAYDERSOVÁ 4 - BUDOUCNOST ::

 autor Danny J publikováno: 09.11.2019, 10:52  
Kapitola 3
 

Kapitola 3



[ Sídlo Scotland Yardu, 9:57 ]


Den třetí.


Ředitel Yardu Derek Brown si zavolal k sobě analytika Lirru a svého zástupce Drifta.


„Pánové, dostal jsem hlášku, že Crown poblíž oblasti zvané The Long Water zajistili tělo neznámého původu,“ spustil ředitel.
„Sky Waydersová?“ zeptal se Drift.
„Ne. Tohle tělo vypadá takhle,“ hodil několik fotek na stůl.
„To je vtip?!“ podíval se Drift na svého šéfa.

Ten jen pokrčil rameny.

„Znamená to, že doktor Backmoors a doktor Tailor, vytvořili další zrůdu?“ vyhrkl Lirra.
„Vypadá to jako drak,“ dodal Drift.
„Svět se vrací do období dinosaurů,“ dodal Brown.
„Přece není možný, aby nějaký dinosaurus přežil miliony let,“ přidal se Lirra.
„Mimozemské DNA ve Sky Waydersové pochází z nějaké Anurianské rasy a to jsou draci,“ upřesnil ředitel SY a tím uzavřel spekulace, o tom, že by to mohl být dinosaurus.

Lirra kývl souhlasně hlavou a pak se znovu podíval na ty fotky.

„Podělí se s námi Crown o informace, které zajistili na místě nálezu?“ zeptal se Drift.
„Myslím, že ano,“ ozval se Brown.
„Jste si tím jistý?!“ zeptal se Drift.
„Ovšem, protože jim nic jiného nezbude. Nový ministr vnitra je chce zrušit, takže jejich jediná možnost, jak se zachránit je, že budou spolupracovat.“
„Zachrání je to?“
„Budou si myslet, že ano. Opak je však pravdou.“
„Myslím, že by měli zrušit i Mi6, za to jakým způsobem s námi vyběhli,“ odsekl Drift.
„Rozhodně bych byl pro,“ přidal se Lirra.
„Pánové tohle je na novém ministrovi. My se teď musíme spojit s dočasným velením Crownu, aby nám poskytli veškeré materiály, o tom co zjistili,“ pronesl Brown a semkl rty.

Jako by se těšil na to, až bude diktovat Crownu, co mají dělat. Tu pravomoc teď měl přímo od ministra Johna McArbenda.

„Vyrazíme do ústředí Crownu,“ pronesl Lirra a podíval se na Browna.

Ten jen kývl a na závěr dodal, že tam pojede jen Lirra se dvěma novými agenty.


* * *

[ Londýn, Westminsterský palác, ve stejnou dobu ]


John E. Perceval se setkal na chodbě Westminsterského paláce s mužem v černém obleku.

„Jste tu brzy,“ pronesl Perceval a zastavil se u okna.
„Řekl bych, že včas,“ dodal neznámý.
„Crown se potápí, potřebujeme trochu pozvednout důležitost této organizace.“
„Máte na mysli něco konkrétního?“
„Mark Jayne.“
„Co je s ním?“
„Chci, aby to vypadalo jako, sebevražda. Na veřejnost se musí dostat zpráva, že byl napojen na teroristickou skupinu, která připravovala atentát na premiéra. Zapojte do toho Crown, že to celé odhalil, aby ministr vnitra pochopil, že Crown potřebujeme,“ odvětil Perceval a s úsměvem odešel.
„Rozumím,“ šeptl muž v černém a vyrazil opačným směrem.


* * *

[ Okolí Westminsterského paláce, 11:02 ]


Nic netušící lidé se procházely parkem Victora Tower Gardens, když se ozval výbuch. Bylo to v místě, kde se nachází sousoší Občané z Calais. Nic by na tomto nebylo divného, kdyby tento výbuch nevyvolal řetězec podivných událostí.

V tu samou hodinu, v ten samý den nastal výbuch na dalších šesti místech. V Calais, v Paříži, v Kodani, v Mariemontu, v Basileji a v Pasadeně. Jsou to města, kde se nacházejí odlitky sousoší Občané z Calais. Výbuch nikoho nezranil, ale vždy se po něm objevil fialový dým, který po nějaké době vyprchal. V každém z těchto Evropských měst také zmizelo deset lidí.


*

Celý případ se ocitl na stole šéfa britské NUI (Národní ústředny Interpolu) plukovníka Roberta Brinnera.


„Možná bychom se měli spojit s Crownem a se Scotland Yardem,“ pronesl Brinner.
„Myslíte, že zatím vším stojí ta ženská?“ zeptal se Anthony Rondest

Jeden z deseti operativců, kteří pracují pro Interpol na území Velké Británie. Pravá ruka plukovníka Brinnera.

„Možná,“ pokynul Brinner a pokračoval. „Proto jsem si pozval vás pět, abyste navštívili Crown a zjistili, co vědí.“

Pět zkušených operativců-agentů souhlasně pokynulo hlavou.


*

Lokace britské NUI byla o dvě ulice dál, poblíž Westminsterského paláce…


* * *

[ Londýn, u řeky Temže, o hodinu později ]


Procházela jsem se parkem. Už od prvního okamžiku, co jsem prošla kolem prvního stromu, jsem si byla jistá, že tu nejsem sama.

Kdo mě to pozoruje?

Všimla jsem si nepatrného detailu v koruně stromu. Opatrně jsem našlapovala a vyčkávala, až se prozradí. Ještě jsem nevěděla, kdo to je, ale pocit, který mě obklopoval, nevyzařoval žádný náznak nebezpečí.

„Vím o tobě,“ pronesla jsem šeptem.

V koruně stromu to jen zašustilo, ale nikdo se neozval. Chvíli jsem to nechala být, ale pak jsem se prudce otočila a do těch míst vyslala neviditelnou energetickou kouli o velikosti lidské hlavy.

Bum!

Větev se ulomila. Neznámý pozorovatel však unikl. Zahlédla jsem však jeho tepelnou stopu, kterou po sobě zanechal. Mé oči se rozzářily a tělo se pokrylo krystalickou hmotou. V tom okamžiku jako bych viděla svět kolem v jiných barvách. Nebo jsem se ocitla v jiné dimenzi? Tou barvou byla jen bílá a šedivá. A poté zlatá, která prozradila neznámého pozorovatele. Všechny živé organismy v tu chvíli byly jako zlaté tečky v bílo šedivém prostředí.

Najdu si tě, pousmála jsem se a vyrazila za ním.

Neznámý tvor utekl do tunelu. Jakmile jsem tam vstoupila, objevily se další dvě podivné kreatury. O něco vyšší než já. Vypadalo to jako by proti mně stály dvě okurky se čtyřma rukama. Bez očí. Jejich tělo bylo pokryto černými štětinami, které se pohybovaly. V tunelu bylo bezvětří. Bylo tedy jasné, že se takto dorozumívají.

„Proč jste mě sem zavedli?“ zeptala jsem se Anurianskou řečí.

Okurky však stály. Neodpověděly.

„Nevím, proč tu jste, ale rozhodně byste tu neměly být!“ pronesla jsem a otočila jsem se zády k nim.

Chtěla jsem odejít, ale najednou se kolem ozvalo pískání. Otočila jsem se.

„Takhle mluvíte?!“

Okurky však mlčely.


* * *

Okamžik překvapení přišel o několik minut později, kdy na mě ze strany zaútočilo několik tvorů podobných větším mlokům. Jejich zuby byly nezvykle veliké.

„Nemuselo k tomu dojít!“ vyhrkla jsem a mé tělo se rozzářilo do ruda.

Z mých paží se staly ohnivé tyče, které odrazily první útok podivných mloků. Okurky stály a pozorovaly celý souboj. Předpokládala jsem, že se nějak zapojí, ale neudělaly to. I když mloci zaútočili podruhé a znovu našly svou smrt pod úderem mých ohnivých paží.

Když jsem je rozprášila, okurky se daly na ústup. To jsem však nemohla připustit a zachytila je do řetězové pasti, kterou jsem vytvořila svými pažemi.

Sssst!

Ozvalo se na konci tunelu. Nebyly to však ty okurky, ale někdo jiný.

Sssst!

Syčení prolétlo kolem a po stěnách se začala plazit slizká chapadla. Musela jsem se rozhodnout, co udělám s neznámými bytostmi podobající se okurkám. Pustit nebo zabít. Věděla jsem, že stačí jen jedno trhnutí a je po nich. Nakonec jsem svou past z řetězů uvolnila. Okurky utekly. Chapadla však zaútočila. Proto jsem vytvořila ohnivý vír, kterým jsem zahnala jejich útok.

„Pálí, co?!“ pronesla jsem a vykročila směrem k bytosti, která svou velikostí převyšovala okurky i mě.

Neznámá kreatura měnila své tvary. Chvíli vypadala jako oválné cosi s trny vylézajícími z těla. Po chvilce se změnila a připomínala ohromného ještěra. Jen ty chapadla, jako by k tělu nepatřila.

Nezávisle pohybující se vektory.

Pokračovala jsem a očekávala další útok vražedných vektorů-mezihostitelů. Ten však nepřicházel. Kreatura znovu zasyčela a stále se snažila ustálit svou proměnu. Připadalo mi to jako by se nemohla ustálit kvůli hustotě zdejšího prostředí.

A kde to vůbec jsme?


* * *

Bílo šedivé prostředí v této dimenzi nedovolilo neznámému tvorovi dokončit proměnu.

„Já zde mohu existovat,“ pronesla jsem a rozpažila jsem.

V tom momentě se ohnivý vír zastavil a zmizel. Z mých paží se staly řetězy s hrotem na konci. Zavlnily se ve vzduchu a hroty se zabodly do těla neznámého a nebezpečného tvora, který v této chvíli vypadal jako ještěr. S otevřené tlamy vytékaly sliny. Při dopadu na zem, zasyčely.

Kyselina?

Řetězy prošly skrze tělo a pohyblivé vektory-mezihostitele, klesly k zemi.

Konec!

Byl to definitivní konec a on to věděl. Umřel v tichu zdejšího prostředí. Jeho srdce přestalo bít.


*

Bohužel jsem se nedozvěděla nic, odkud přišel, a kde to vlastně jsem. Bílo šedivé prostředí se nezměnilo ani v okamžiku jeho smrti. Až poté, co jsem opustila tunel…


* * *

[ Tajné výzkumné centrum, 20:15 ]


V prosklené místnosti se bavili dva muži. Muž ve světle modrém plášti stál u plastového okna. Vedle něho muž v bílém doktorském plášti. Byl opřený o stěnu a drbal se v oblasti spánku.

„Znovu jsme zaznamenali zvýšenou energetickou aktivitu v oblasti 77,“ pronesl muž v plášti.
„Doktore Duntone, máte potvrzeno, že se jedná o ní?“
„Ne, doktore Tailore. Tepelná stopa byla přiřazena k těm tvorům z jiné dimenze.“
„Něco se s ní stalo, že nemůžeme najít její tepelnou stopu.“
„Sám jste říkal, že se z ní stává Anurian.“
„To je pravda. Přesto by měla mít stejnou tepelnou stopu jako on,“ ukázal doktor Tailor na tvora za plastovým sklem.
„Myslíte, že když ji chytíme, bude s ním mluvit?“
„Je z části jako on, umí jejich řeč.“
„Nezkoušel jste jí najít bez armády?“
„Sám víte, že generál Farge, chce být vždycky u toho. Nechce rozumět mým návrhům…“
„…je to voják.“
„Ano, a to doslova,“ pokynul hlavou doktor Darby Tailor. „Přesto musíme poslouchat.“


Nemohl jinak, vděčil generálu Fargemu za svůj život. Když ho Crown chytli a vyslýchali, generál vyslal speciální tým, který ho odtamtud vytáhl.


 celkové hodnocení autora: [ - ]

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 2 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 3 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Šíma 09.11.2019, 10:51:34 Odpovědět 
   Zdravím.

Líbí se mi zde politické intriky (dá-li se to tak napsat). Sky je trnem v oku více organizacím. Dokázala se však přizpůsobit a zmizet všem nepřátelům ze zorného pole. Ty výbuchy byly zajímavé, zmizení deseti lidí po každém výbuchu, kam se asi přesunuli? I v této části musela Sky bojovat s podivnými mutanty, odkud přišli? Ocitla se snad v jiné dimenzi? I tento díl je zajímavý a čtivý. Na práci šotků Překlepníčků jsem nenarazil. Prostě jsem se začetl. Jaké budou další osudy Sky? Měni se, kdy to končí? Až bude drakem a její člověčí bytost bude navždy ztracena?

Hezký den a múzám zdar.
 ze dne 11.11.2019, 18:24:17  
   Danny J: Zdravím,

děkuji za dlouhý komentář. Sky to nemá jednoduché. Každý super člověk nebo dokonce mimozemšťan by to měl v této společnosti těžké, nejenže nejsem připraveni na setkání s takovými bytosti, když je v nás zakořeněn rasismus a xenofobie. Myslím, že mimozemšťané se nám vyhýbají, nejsou slepí a vidí, že zde máme velmi agresivní sociální prostředí...
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
strážce
(30.10.2019, 10:32)
aldebaran
(22.10.2019, 14:59)
Měneznáš
(8.10.2019, 16:27)
Sakkas
(8.10.2019, 08:19)
obr
obr obr obr
obr
Hostina
Beduín
Posel smrti VII...
Lukaskon
Pozdě bylo při ...
Ian Stepheson
obr
obr obr obr
obr

Štatlař slopal s cajzlama
Stín
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr