obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Když osud otvírá jednu bránu, druhou zároveň zavírá."
Victor Hugo
obr
obr počet přístupů: 2915374 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39511 příspěvků, 5744 autorů a 390413 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Moskva, 1812 ::

 autor abeekr publikováno: 02.12.2019, 12:19  
...
 

Kouř a plameny k obloze se blíží
Z trosek velkého města, u nich stojí bez hnutí,
Ruku v pěst sevřenou na krku na kříži,
V srdci prázdno a v mysli jediné zlé tušení.
Jak byl jen pošetilý, jak se nechal zlákat
Nadějí zásob ve městě,
Teď hrůzou, obavami jako by chtěl plakat,
Chce navrátit se k štěstěně.
S tisíci vojáky u trosek města stojí,
Chladný vítr jeho mysl čistí,
A tam, kde ruskou plání se zbytky Moskvy hroutí,
Sněhové vločky kryjí listí.
Blíží se zima, ta ruská nejkrutější,
Moskva je v plamenech a sníh se k zemi snáší,
Vojsko a velitele pohled neutěší,
Byla to past, do které oni vkráčí.
Bez zásob, bez potravy jak přežijí zimu?
Hlavami vojáků myšlenka jedna víří,
A ten, jenž v čele jim teď stanul
Hledí s tváří z kamene, jak oheň se dál šíří.
Vzpomíná na slávu, na Francii svou,
Vzpomíná na manželku i svou pošetilost,
Už zase slyší, jak jméno Napoleon řvou
Jemu věrní – a je to sen či skutečnost?
V plamenech ruská Moskva dřevěná se trápí,
Vlastní národ v čele s Kutuzovem ji tak zanechal,
A vojsko sleduje, další dům se pálí,
Jejich vůdce zdrcený stojí opodál.
Slza v oku temném se mu nezaleskne,
Obličej pevný jako skála se pláčem nezkřiví,
Však srdce jeho plno hněvu zlobou pukne,
Jak s Rusy zatočí, to jen on sám ví.
Pln panického strachu, jenž s obtížemi skrývá
Zůstává civět na požár,
Co jim potřebné bezpečí, teplo, úkryt skýtá,
Když Moskva hoří a on je tu sám…
Vojsko je hladové, mráz udeří záhy,
Oni nemají kde před zimou se schovat,
A který národ teď bude spíše vrahy?
Na tohle tažení si bude pamatovat.


 celkové hodnocení autora: 93.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 1 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 4 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Šíma 02.12.2019, 12:19:26 Odpovědět 
   Zdravím.

Napoleon před hořící Moskvou se zimou na krku. Na první pohled "úderné verše", zajímavé obrazy i myšlenky hlavního hrdiny, který si je vědom své porážky. Verše vyobrazující konec nadějí a smrt, co s vojskem bez jídla a zimního vybavení?

Hezký den a múzám zdar.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Zuzka
(10.12.2019, 11:24)
Livinginthedream
(7.12.2019, 22:31)
Antonio
(25.11.2019, 23:53)
Albína Alba
(25.11.2019, 01:02)
obr
obr obr obr
obr
Výstřižek z den...
Verity von Leatri
Když svět býval...
guru
Večerní romance
Amarantine
obr
obr obr obr
obr

Proč to nebereš?
asi
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr