obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Manželství je památka na lásku."
H. Rowland
obr
obr počet přístupů: 2915590 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39870 příspěvků, 5780 autorů a 392019 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Na kolečkách musím být, chci být - 3. část ::

 autor Livinginthedream publikováno: 21.12.2019, 21:17  
Zatím poslední část zamýšleného příběhu o Veronice. Víc zatím nemám napsáno a nevím, kdy se k tomu zase dostanu. Je mi jasné, že tuto část budete hodnotit jako nejslabší. ;)
 

„Tak se mějte krásně, pozdravujte na Slovensku a dejte vědět, až se Vám prcek narodí, přátelé. Mám Vás moc ráda,“ řekla Veronika, objímajíc nejprve Anežku a pak Darka na nástupišti.
„Mohla by si zjara priísť, Anežka. Ešte sa domluvíme,“ řekl Darek a nádražní rozhlas zahlásil: „Vážení cestující, ukončete prosím nástup do osobního vlaku číslo 15087 ve směru Česká Třebová, pravidelný odjezd v 16 hodin, 37 minut. Vlak je připraven k odjezdu.“
„Měli byste jít, ať vám to ještě neujede,“ řekla Veronika a její přátelé nastoupili do vlaku.
Ještě si zamávali, vlak se rozjel a Veronika odjela k výtahu.
Cestou z nádraží se zastavila u rodičů. Popovídali si nad šálkem čaje a táta Veronice ukázal svůj nový projekt, na kterém pracoval už dva měsíce pro město. Byl to projekt nové smuteční síně. Ta stará už dlouho dělala jejich městu ostudu.
„Je to krásný, táto. Věřím, že až to budeš prezentovat, že zaujmeš,“ řekla Veronika a táta se zasmál.
„Myslím, že levněji to už město nemůže pořídit. A je to zároveň důstojné, přitom tak jednoduché,“ odpověděl táta a pak projekt odložil.
V tu chvíli do obývacího pokoje vstoupila Veroničina mladší sestra Pavla.
„Čau, ségra.“
„Čau, jak je?“
„Docela dobře, představ si, Anežka je těhotná a až se to malý narodí, půjdu mu prý za kmotru.“
„Tý jo, bezva. To je super.“
„To jo, nikdo to nečekal. Říkala, že je to zázrak.“
„To teda jo. Vyřiď jim ode mě gratulaci,“ odpověděla Pavla a odešla do svého pokoje.
„No, já už taky budu muset pomalu jít. Ráda bych si ještě na zítra připravila něco k obědu,“ řekla Veronika a táta jí nabídl, že jí domů odveze. Venku totiž zase metlo, a i když to domů měla blízko, byla za to ráda.
Když byla doma, začala vařit. Připravila si na druhý den těstovinový salát se zeleninou a s tuňákem. V sedm hodin zapnula televizi. Právě vysílali zprávy. Hned první událost jí vyrazila dech. Veronika se celá orosila a udělalo se jí špatně. Informovali totiž o vážné nehodě rychlíku na trati mezi Ostravou a Žilinou. Samozřejmě, že se lekla, jestli v tomto vlaku neseděli i Darek s Anežkou. Ihned zvedla mobil a zavolala jim. Ve sluchátku se ozýval tón, mobil vyzváněl. Veronika byla jako na trní, jestli se na druhé straně ozve Anežka.
Ozvala se: „Ahoj, Veronika.“ Veronika si oddychla. Nejenže, Anežka se ozvala, ale zněla i velmi spokojeně.
„Ahoj, já ti volám, protože vidím ve zprávách, že se někde u Žiliny stala nehoda vlaku. Jste v pořádku?“
„Hej, sme, my sme jeli cez Brno, Breclav a Bratislavu. Niemusíš sa báť. Sme teraz už v Bratislave a čakáme na vlak do Nitry.“
„Uf, to se mi ulevilo,“ řekla Veronika a ve sluchátku se jí ozval Darek.
„Do Nitry sa z Čech nejezdí cez Žilinu, Veronika.“
„To jsem ráda, měla jsem o vás strach“ řekla, rozloučila se a zavěsila.
„Tak tohle musím spláchnout,“ řekla si Veronika a nalila si sklenku vína.
Po zprávách se jela osprchovat. Svlékla se, najela s vozíkem kolmo ke sprchovému koutu, chytla se speciálního madla, slezla z vozíku a sedla si na plastovou židli pod sprchou. Pustila horkou vodu a chvíli se máčela. Pak se namydlila. Když si chtěla umýt zadek, slezla ze židle, lehla si na břicho a namydlila se, kde potřebovala. Pak si sedla zpět na židli, opět pustila vodu a spláchla ze sebe mýdlo. Pak si ještě umyla vlasy. Potom se osušila, usedla zpět do vozíku, oblékla si pyžamo a natáhla nadkolenky. Vyfénovala si vlasy, zabalila je do ručníku a vyčistila si zuby.
„Zítra bys mohla zase navštívit posilovnu, holka,“ řekla ke svému odrazu v zrcadle nakonec. Rozhodla se, že se vrátí k posilování. Potom zhasla, odjela do ložnice, lehla si do postele a za chvíli usnula.


 celkové hodnocení autora: 93.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 1 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 2.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 1 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 3 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Šíma 21.12.2019, 21:16:29 Odpovědět 
   Zdravím.

Poměrně krátká část a možná i trochu více hrrr. Hodně se v ní událo. Na druhé straně je zde hezky popsán těžký život vozíčkáře. Naše hrdinka však všechno zvládá, není na to sama a to je dobře. Nemyslím si, že jde o nejslabší díl, ale mohl být delší, než jsem se rozkoukal, byl zde konec, alespoň prozatím.

Hezký večer přeji a plodné múzy.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Sericho
(13.7.2020, 08:23)
biceps
(11.7.2020, 21:54)
Iriska
(1.7.2020, 12:30)
Tala
(25.6.2020, 10:23)
obr
obr obr obr
obr
Epitaf
Resmmett
Posel smrti VI:...
Lukaskon
Posel smrti II:...
MademoiselleNoir777
obr
obr obr obr
obr

OSLAVA
Čorny
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr