obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Přítel je ten, kdo o vás ví všechno a má vás pořád stejně rád."
Elbert Hubbard
obr
obr počet přístupů: 2915483 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39720 příspěvků, 5761 autorů a 391366 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Kašpárkův sen ::

 autor Kasparek publikováno: 22.12.2019, 22:37  
Sny něco zvěstují
 

Následující sen není příliš fabulace. Skutečně se mi zdál. Dokonce beze všech zmatků a bizarních smyček. Jen některé momenty jsou moje neumělecká licence.

Kráčím zasněženou ulicí. Je téměř konec prosince a nový rok se brzy přihlásí o svá práva. Připomínám, že je to sen, tam je možný všechno, i když současná teplotní realita je někde jinde. Na konci ulice vidím takový ten stánek na kolech se střechou, jak se u něj prodává kafe. Přicházím blíž. Skutečně je to pojízdný stánek, ale místo kávy jsou na jeho desce rozloženy knihy. Všechny jsou od jednoho autora, od bývalého prezidenta Václava Klause. Zvedám zrak k prodavači. Ouvej, on je to skutečně pan bývalý prezident. A v mrazu tady prodává svoje knížky. To je teda věc! Po vzoru našeho velkého bratra, kde se i bývalé hlavy státu stále oslovují jejich titulem, pronáším zdravici:
„Dobrý den, pane prezidente“
Zadívá se na mě tím svým pátravým pohledem.
„Je potřeba udržet a obhájit paradigma naší politiky“, pronáší zvolna, jakoby stál u řečnického pultu a nikoliv u stánku na kolečkách.
„Taky si myslím, pane prezidente,“ odpovídám, aniž bych tušil, o čem to vlastně mluví.
Sáhnu po jedné z jeho knih. Jmenuje se Modrá, nikoli zelená planeta. Pomalu v ní listuji. Pan prezident mě bedlivě sleduje.
„Umyl jste si ruce?“
Tak tahle by se prodavač k zákazníkovi chovat rozhodně neměl, pomyslím si.
„Jistě, pane prezidente, odpovídám lehkou narážkou na známý britský seriál.
V tom se stane něco nečekaného. Václav Klaus se rozesměje, až se za břicho popadá (Připomínám, že stále jsme ve snu).
„Taky se na ten seriál, občane, dívám. Ale řeknu vám, že naši premiéři jsou ještě lepší kusy.“
„Ale vždyť vy jste taky byl…“
Rychle mě přerušil: „Jenomže já jsem hrál první ligu, ti co přišli po mě byli jen amatéři okresního přeboru. O jednom z nich jsem měl dokonce podezření, že je tichý blázen. Kam ho ráno postavili, tam ho večer našli.“
Na psycho analýzy nemám zrovna náladu, tak sáhnu po další knize. Má název Zápisky a postřehy z cest.
„Ta je moje nejoblíbenější,“ říká pan prezident. „Ta se velmi povedla.“
Jeho výrok mě vůbec nepřekvapil. Vždycky měl, a jak se zdá i nadále má, velmi kladný vztah k sebeoslavnému hodnocení. Ale z jakéhosi, pro mě záhadného, důvodu mu chci udělat radost.
„Tak já si ji tedy koupím. Kolik stojí?“
Pan prezident se na chvíli zamyslí. „Dám vám ji zadarmo. Bude nový rok, tak ať na mě vzpomínáte v dobrém.“
A pak najednou bere do ruky ještě jednu knihu a ještě další. „Ty si taky vemte, ať si konečně přečtete něco pořádného.“
Poděkuji a ukládám všechny tři knihy do aktovky. „Hodně štěstí pane prezidente,“ loučím se a odcházím.
Musím být už vzdálen od stánku mnoho metrů, když za sebou slyším takové to táhlé volání:
„Vááám taky štěstíííí …“
Trhaně kynu rukou, jako to dělal poručík Columbo, když odcházel bez ohlédnutí.
A ještě o kus dál slyším už slábnoucí: „A popřejte všéém, kteří vám za to stojííí … ať se jim dařííí…“

Nechávám pana prezidenta i s jeho pojízdným stánkem daleko za sebou.
Nastává čas probuzeni.

A tak přeji vám všem:
Ať se vám všechno daří, mnoho úspěchů a štěstí nejen v tom nastávajícím novém roce, ale - jak říkáme my milovníci češtiny – furt.

Váš František Kašpárek


 celkové hodnocení autora: 95.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 1 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 6 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Šíma 22.12.2019, 22:36:01 Odpovědět 
   Zdravím.

Zajímavý rozhovor s panem (bývalým) prezidentem. Ano, ve snech je vše možné, proč by nemohl prodávat své knihy v zimě ve stánku na kolečkách? Nezbývá mi, než také popřát vše nejlepší k vánočním svátkům a také na Nový rok. Ať se nám pisálkům (mohu-li to tak napsat, či říci) daří...

Hezký večer a múzám zdar.

P.S. Jaký měl tento sen důvod? A mají sny vůbec nějaký důvod, proč se nám zdají? Možná jsou součástí našeho podvědomí a chtějí nám něco napovědět, co "nevíme", ale měli bychom vědět a tak podobně... Nakonec, co my víme?
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Abisek
(26.3.2020, 11:55)
Stargazer
(22.3.2020, 08:44)
GibonFafaust
(11.3.2020, 22:57)
Filip
(7.3.2020, 20:07)
obr
obr obr obr
obr
Myšlenkový ejak...
Gagnga
Psanec Paul „Ko...
Danny Jé
Nocturno LXVI. ...
Seraph
obr
obr obr obr
obr

Co je vám po tom?
Repulsion
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr