|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 39870 příspěvků, 5780 autorů a 392019 komentářů :: on-line: 1 ::
|
 |
|
:: Za všechno může ten barák - 2. kapitola ::
| Z období normalizace jsme se přesunuli do 90. let. Dozvídáme se o krutém osudu rodiny Richterových. |
| |
|
|
V roce 1989 přišla sametová revoluce. Ta nejen, že ukončila komunistickou zvůli, ale začala se po ní odkrývat tajemství, která se dosud tutlala v zasvěcených kruzích. Třeba i to tajemství, jak to bylo se škvárobetonovými tvárnicemi od Prefy Hýskov. Že se jednalo o materiál vyráběný z elektrárenské strusky z Poříčí u Trutnova, která byla vysoce radioaktivní. Na tento fakt "nečekaně" přišla komise, která byla po roce 1990 vyslána po Československu, aby vytvořila evidenci, kolika rodinných domů a dalších budov se tato skutečnost týká. Mezi domy s velmi zvýšenými hodnotami radioaktivity se bohužel ocitl i dům Richterových. Doporučení znělo jasně: Draze přestavět, nebo se vystěhovat. Stát sice tehdy poskytl postiženým majitelů domů finanční kompenzaci, ta ale ani zdaleka nestačila pokrýt veškeré náklady. Bylo to něco, s čím se tatínek velmi těžko smiřoval. Tížilo ho, že postavil dům, ve kterém se nedá bydlet. Chtěl tehdy v Příluce vše zabalit a odejít do města do bytu. To ale samozřejmě nepřipadalo z Hediny strany v úvahu a její stanovisko znělo jasně a nekompromisně: Bude se znovu stavět!
Celá rodina tehdy zažívala kruté období. Věděli, že v domě, kde 15 let spokojeně žili, není bezpečno, a že jej musí opustit. Nevěděli však co bude, kde vezmou peníze na nový dům a každý den byli vystaveni posměchu a pomluvám ze strany nejen sousedů, ale i dalších, kdo se o jejich problému s domem dozvěděl. Krátce před osudným zjištěním přišla na svět Danuška, Benjamínek na rozmazlování po té, co dvě starší děti již odrostly. Nikdo tehdy nečekal, jaké rány budou provázet její dětství.
"Běž ode mě dál, seš radioaktivní, svítíš!" To byla jen jedna z mnoha narážek, které děti slýchávaly od ostatních dětí ze vsi, i ze školy. Těžká situace málem rozložila rodinu zevnitř. Vztah Jaromíra a Hedy, který byl vždy poznamenán Hedinou dominancí, se nyní ještě více potrhal. Zřejmě již v této době u tatínka zaplál plamínek nemoci, která ho nakonec zničila.
Bylo jasné, že nový dům nebude hned, ale někde bydlet museli, takže pro účely bydlení upravili tři chlévy na zahradě, čímž vzniklo stísněné 2+kk. Petra mezitím nastoupila na učňák do Jihlavy, takže přes týden byla na intru a o víkendech se doma příliš nezdržovala, neboť chodila po zábavách a diskotékách po okolních vesnicích, či přímo v Příluce. Vyhlášené místo diskoték bylo na chatě Polanka, kde se slézala na diskotéky omladina z celého okolí. V novém bytě tak většinou pobývali jen tři lidi, neboť i Ivan už pomalu vylétával z rodného hnízda. Babička Vlasta do konce svého života žila na dolní chalupě, neboť byla až do konce života velmi čilá. Odešla v roce 1992. Chalupu tehdy zdědili čtyři její děti - Heda, Rudolf, Adéla a Ludvík. Nikdo však nechtěl na chalupě bydlet, takže v následujících letech chátrala a počátkem nového tisíciletí jí prodali rodinnému známému.
Do jednoho z chlévů se vestavěla miniaturní koupelna. Zbytek bývalého chlévu sloužil jako kuchyň a obývák. Vedlejší chlév sloužil jako předsíň a vestavěna do něj byla toaleta. Třetí chlév se ponechal bez stavebních úprav a sloužil jako místo pro spaní.
Se stavbou nového domu, který byl navržen jako dvougenerační, a který do své hmoty pojal stávající byt, se začalo do dvou let. Ke stávajícím chlévům bylo přistavěno nové přízemí s jednou velkou místností, která měla do budoucna sloužit jako kuchyň, obývák a jídelna, dále se spižírnou, koupelnou a záchodem. Z ústřední chodbičky stoupalo schodiště do patra, které obsahovalo rovněž velkou místnost, téměř totožnou, jako v přízemí, avšak s balkónem, dále koupelnu, záchod a předsíň. Dům byl postaven ve svahu, takže patro mělo vlastní vchod od cesty, která nad domem procházela do horní části vesnice. Nad tímto patrem byla ještě půda, která byla zamýšlena do budoucna, jako obytné podkroví. Patro vzniklo i nad bývalými chlévy, vznikly zde dvě prostorné místnosti a dlouhý, ale docela úzký balkón, umožňující pěkný výhled na velkou část vesnice i do vzdálenější krajiny, které vévodil kopec se zříceninou hradu v Nových Hradech. Hrubá stavba domu byla dokončena na jaře 1994.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
93.4 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 0 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 0.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.5 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 1 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 2 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
|
| © 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
|
