|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 29010 příspěvků, 4550 autorů a 303546 komentářů :: on-line: 4 ::
|
 |
|
:: Promiň ::
| Taková spověď, něco mezi úvahou a omluvou... |
| |
|
|
Chtěla bych znovu, alespoň na vteřinu, pohledět do tvých očí, které se do mě zapsaly… Je zajímavé, že si nepamatuji jejich barvu ani tvar, jen tu hloubku a upřímnost, jakou jsi na mě shlížela z pozice té starší a moudřejší. Asi jsem to nepochopila. Nepochopila, že i když je někdo nemocný, pořád je to člověk.
Chtěla bych proniknout do tvých snů. Vidět, jak tam u vás ubíhá čas. Je den jako vteřina? Nebo rok jako den? Je to jen dlouhý a barevný sen? Asi se to dozvím, až sama už nebudu potřebovat fyzickou schránku. Stejně je to vězení… To není pesimismus, to je jen snaha vidět v tom něco dobrého. Snaha přestat se bát neznámého.
Chtěla bych vrátit čas. Jenže svět se dál točí, čas plyne a někteří z nás se stále a neustále topí v moři. Těch očí byla škoda. Byly modré? Pokud ano, ztratily se v té mase vody. Pro ty, kteří chodili kolem se ztratily, pro mě ne, vždycky tam někde vyniknou.
Chtěla bych se s tebou rozloučit. Uslyšet tvůj hlásek. Mluvila jsi jak šmoulinka, víš to? Stěží tě bylo kde slyšet a vidět. Ne, to se pletu. Byla jsi tak drobounká, že se tě nedalo přehlédnout. Vzhlížela jsi svýma očima na všechny kolem a věř mi, já jsem ten pohled ráda opětovala.
Chtěla bych ti říct promiň. To jedno slůvko, které si vymysleli lidé, aby se mohli očisťovat od svých hříchů. Trvalo mi dlouho si to přiznat, ale i když někdy promiň nestačí, ulehčí. Nepopsatelně. Proto si teď za tím, co dělám, stojím, abych promiň říkat nemusela, abych se lišila. Snad být něco víc? Ale pokud bych něco chtěla… Podívat se do tvých snad zelených očí a omluvit se. Moc mi na tom záleží.
Chtěla bych nelitovat. Nelitovat, že si nepamatuji ty nejupřímnější oči na světě. Oči oproštěné od veškeré přetvářky, odevzdané světu a kruté realitě. Ano, je to realitu, že už tu nejsi. Ale já musím jít dál. Zastavila jsem se, na vteřinu, na dvě, možná na tři - není to jedno? Čas nic neznamená, to jsem zjistila… Opět je to jen nástroj, kterým si lidé usnadňují život. Jenže i já jsem jedna z nich, z těch lidí… Odpusť mi, jestli můžeš.
Už vím, byly hnědé.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
97.6 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 16 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.3 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
2.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 34 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 59 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
