| Nic. |
| |
|
|
Dívám se kolem a vidím furt ty samé tváře.
Z repráků hraje muzika, co povznáší můj žaludek i svědomí.
Ti lidi kolem totiž mluví pozérstvím, aniž by si to uvědomovali.
Hovoří o lásce, ale nikdy ji nepocítili.
Hovoří o bolesti, ale nikdy ji nevnímali.
Hovoří o hladu, ale nikdy nebyli hladoví.
Uniformy ničí formy, přestože plivou vznešená gesta.
Je to psané cynicky a s černým nadhledem.
Všichni lidé lžou, i největší nepřátelé o tom, proč mě nesnášejí.
To je hlavní myšlenka.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
98.0 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 2 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.5 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 1 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 4 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
