obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Múzy přejí těm, kteří je prohánějí po lesích, lukách a kopcích. Ne těm, co na ně čekají se založenýma rukama."
Gandalf
obr
obr počet přístupů: 2915699 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39814 příspěvků, 5810 autorů a 392512 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: ONKANÉ ::

 autor Danny J publikováno: 01.10.2020, 21:57  
Kapitola 7-8
 

Kapitola 7



Jsme napadeni.


Ráno jsem se probudil do nového dne. Přemýšlel jsem, jestli setkání s Listonem bylo skutečné, nebo se mi to jen zdálo.

Bum!

Výbuch kdesi v dálce mě vyhnal z mého příbytku.

„Co se stalo?“ zeptal jsem se sám sebe a zachytil několik signálů, které hovořili o napadení našeho domova.

Někteří utíkali zpátky do podzemí. Panikařili. Báli se.

„Konzule, Brale!“ zaslechl jsem signál patřící velitelovi Ligovi.

Mohl jsem použít telepatické schopnosti, ale nakonec jsem rozhodl se s ním setkat osobně.


* * *

Setkali jsme se před řídící stanicí AFFA 1.


„Co se stalo, veliteli?“ zeptal jsem se.
„Byli jsme napadeni!“ odvětil.
„Kým?“
„Dvě neznámé lodě se přiblížily k cloně a pokoušely se dostat skrze ni, ale nepovedlo se jim to.“
„Co ten výbuch?“
„Zkoušeli zbraně.“
„Vypadá to, že clona drží.“
„Ano. Měl jste pravdu. Přesto nastala velká panika.“
„Bojí se, že bychom mohli být znovu ve válce.“
„Ale my už jsme ve válce, konzule Brale. Byli jsme napadeni a musíme na to odpovědět.“

Mysl velitele Liga se zachovala jako mysl vojáka. Měl pravdu. Byli jsme znovu ve válce.

Kdo byl ale náš nepřítel?

„Musíme informovat senát a nejvyšší královnu, že jsme byli napadeni,“ ozval se Lig.
„Ovšem,“ přitakal jsem a navrhl jsem, že bych to mohl být já, kdo jim oznámí, že jsme znovu ve válce.

Lig souhlasil.

* * *

Vyrazil jsem do podzemního města, kde měla sídlo hlavní královna Difogy, její doprovod a desetičlenný senát.

Výtahovou šachtou jsem se dostal přepravníkem k sídlu královny Difogy. Bylo to ještě před tím, než se zprávu o napadení dozvěděla od Nejvyššího člena senátu Toana, který svou funkci převzal po nemocném Apofovi.

„Právě jsem se chystal ke královně, konzule Brale,“ pronesl, když mě uviděl.

Jeho signál byl jemný a neobsahoval žádné známky hněvu. Byl spíše překvapený.

„Máme stejný směr, člene senátu Toane.“
„Co si o tom myslíte?“
„Jsme znovu ve válce,“ řekl jsem a srovnal s ním krok.
„Už víte, kdo je náš nepřítel?“
„Ne. Mluvil jsem s velitelem Ligem. Říkal, že se jedná o dvě neznámá plavidla.“
„Myslel jsem si, že bude naše rasa na Vanisu žít nějakou dobu v klidu a míru.“
„To předpokládali všichni.“
„Máme jen čtyři bitevní křižníky a skoro padesát stíhacích letounů. Nejsme připraveni na další válku,“ poznamenal Toan.
„Podle velitele Liga, velikost jedné nepřátelské lodě dosahuje velikosti třech našich křižníků.“
„Co budeme dělat?“
„Vše záleží, jakými disponují zbraněmi,“ dodal jsem a v hlavě uvažoval o plánu, který by odvrátil válku.

Nikdo nechtěl válčit. Myslím, že nikdo z Onkanů až na člena senátu Gyra.


„Jsem rád, že vás vidím, konzule Brale,“ spustil Gyro.
„Za těchto okolností?!“ podivil jsem se.

Jeho signál byl plný napětí.

„Vyšleme bitevní křižníky a zničíme je!“ dodal Gyro.

Okamžitě bylo jasné, že člen senátu Gyro chce válčit.

* * *

Královna nás přijala hned.

„Co mi tu říkáte je velmi znepokojivé,“ pronesla hned poté, co jí člen senát Toan oznámil, že planeta byla napadena.

Když jsem potvrdil, že tomu tak opravdu je, druhý člen senátu Gyro navrhl, abychom vyslali na orbit dva bitevní křižníky a útok nepřátelských lodí odrazili.

„Jejich nepřátelské lodě jsou mnohem větší než naše lodě,“ argumentoval Toan.
„Máme plně vyzbrojené bitevní křižníky!“ ozval se Gyro.

Jeho tykadla se zachvěla.

„Jestli to pomůže, máte mé svolení,“ vyslala Difogy k nám signál.
„Věřím, že ano,“ ozval se Gyro.

„Můžeme o tom hlasovat?“ zeptal se Toan.
„Na to není čas!“ vyhrkl Gyro.

Mlčel jsem, protože jsem nebyl vojenský expert. Spekulovat o tom, jestli jsem se měl přidat na stranu Toana, už bylo zbytečné. Královna Difogy dala souhlas k útoku na nepřátelská plavidla, aniž by o tom nechala hlasovat.


* * *

Člen senátu Gyro se spojil s velitele Ligem a s velitelem Sederem z druhé řídící stanice AFFA 2 na druhé straně planety.

„Máme souhlas k útoku!“

Poté z planety vystartovaly dva bitevní křižníky. Jeden z nich napadl obří nepřátelskou loď poblíž řídící stanice AFFA 1.

„Doufám, že nepřítele zastrašíme,“ promluvil Lig.

V té době jsem už stál vedle něho a sledoval obrazovku, která prostřednictvím satelitu On1 přenášela záznam útoku našeho křižníku na nepřátelské plavidlo.

Bzzt!

Laserová děla napadla střed nepřátelské lodi. Přidaly se naše stíhače, které vylétly do otevřeného vesmíru a také zaútočily na nepřítele.

Bohužel nepřítel byl na tento útok připravený a náš první útok odrazil. Ztráty byly velké a kapitán bitevního křižníku zvažoval ústup. Z velitelství druhé stanice AFFA 2 však dostal rozkaz, aby setrval na místě a pokusil se znovu zaútočit.

Bzzt!

Laserová děla znovu spustila palbu. Zbytek stíhaček zaútočil na obří plavidlo, ale plasmové vlny, které vyšly z nepřátelské lodě, naše stíhačky zničily. Stačily dvě vlny a Onkanský křižník zůstal opuštěný.

Bum!

Výbuch v zadní části lodi připravil loď o motory.

Bum!

Druhý výstřel z velkého plasmového dvojděla umístěný ve středu nepřátelské lodi, dokonal zkázu.

Duu!

Za ohromného dunivého zvuku se náš bitevní křižník odklonil od kurzu. V následujících několik minutách se ozval uvnitř lodi další výbuch.

Bum!

Loď se zlomila vejpůl.


* * *

Během chvíle jedna z odtržených částí explodovala a ve vzduchoprázdném černém prostoru zmizela.

Svvveee!

Byl to okamžik, kde část bitevního křižníku proměnila v roj miliónů jisker. Ty zmizely vmžiku po výbuchu.

„Myslím, že mají převahu,“ pronesl jsem.
„Odvoláme druhý bitevní křižník,“ řekl Lig a chystal se to udělat, když se ozval kapitán druhého bitevního křižníku.
„Tady kapitán Morsu. Navrhuji napadnout nepřítele z druhé strany.“
„Proč si myslíte, že by tohle měla být cesta k úspěchu?“ zeptal se Lig.
„Na levoboku obřího plavidla je umístěno jakési kolo. Netočí se, ale vycházejí z něho různé barevné vlny. Nevím, co to je, ale loď neuhnula z kurzu. Chrání si levobok,“ odpověděl kapitán.
„Dobře, zkuste to. Vyšlete stíhače a pokuste se dostat k levému boku.“
„Rozumím,“ řekl Morsu a odmlčel se.
„Uvidíme, jestli má kapitán pravdu,“ dodal Lig a nasměroval svá tykadla přímo ke mně.

Věděl jsem, že teď se ukáže, jak dobrá bude strategie kapitána Morsu.


* * *

Jakmile jsem uviděl nepřátelská plasmová děla znovu v akci a naše stíhačky vybuchovaly jedna za druhou, začal jsem pochybovat. Křižník vyslal další vlnu stíhaček, která byla mnohem menší, než první. Byl to plán. Z našeho plavidla vylétla ještě jedna skupina stíhaček, která vyrazila k zádi nepřátelské lodi. Plán kapitána Morsu se začínal uskutečňovat. Jeho bitevní křižník také změnil kurz.

„Myslím, že máme naději,“ promluvil Lig a věřil, že tento plán by mohl vyjít.

Bzzt!

Plasmové dělo se činilo a první vlna stíhačů byla skoro zničená, než druhá vlna stíhačů zasáhla velitelský můstek. Ve stejném okamžiku se na zádi objevila třetí skupina stíhačů a za podpory palby laserových děl z bitevního křižníku jsme začali mít převahu.

Bum!

Výbuch na zádi lodi vyřadil oba motory. Loď se zastavila. Třetí skupina jí oblétla a během několika vteřin ohromnou kanonádou zničila kolo, které se při první zásahu rozlomilo a přestalo vysílat barevné vlny.

„Zabralo to,“ pronesl jsem.
„Ano, kapitán Morsu učinil dobré strategické rozhodnutí,“ dodal Lig.

Nepřátelská obří loď dostala smrtící zásah do středu lodi.

Bum!

Vzápětí se ozval výbuch, který byl zdrojem totálního kolapsu plavidla s neznámou posádkou. Stále jsme nevěděli, proti komu stojíme. Nepřítel se představil jen svou silou, ale nepočítal s tím, že bychom mu mohli uškodit, když nám během chvilky zničil bitevní křižník a spousty stíhaček.

„Druhá loď se snaží dostat na druhou stranu planety,“ poukázal jsem na skutečnost, že se druhé nepřátelské plavidlo nepokusilo napadnout náš křižník.
„Zřejmě mají nějaký plán,“ poznamenal Lig a vyslal zprávu kapitánu Morsovi, ten však signál ze stanice AFFA 1 nezachytil.
„Co se děje?“ zeptal jsem se.
„Jsme rušeni.“
„Chtějí přerušit spojení mezi námi a pak napadnout Vanis z druhé strany.“
„Rozhodně jim to neusnadníme,“ řekl Lig a spojil se s řídící stanicí AFFA 2 velitelem Sederem.
„Slyším vás, veliteli Ligu,“ ozval se Seder.
„Nepřítel se nám pokouší rušit spojení s lodí,“ řekl Lig.
„Předpokládám, že se pokusí dostat skrze clonu.“

Kardianským štítem neproniknou, věřil jsem tomu.

„Věřím, že se jim to nepodaří.“
„Pokud se to stane, musíme být připraveni vyslat poslední dva bitevní křižníky,“ navrhl Seder.
„Jinou možnost nevidím,“ přitakal mu Lig.

Byl to svízelná situace, kterou mohl vyřešit jen zásah zvenčí, pomyslel jsem si.

Napětí vrcholilo. Cizí obří loď mířila k opačné straně planety Vanis.

















Kapitola 8



Překvapivý zásah.


Nepřátelské plavidlo se v jednom bodě zastavilo a poté začalo vysílat ze svého podivného kola mnohobarevnou energii. Měla zřejmě prorazit náš ochranný Kardianský štít. Nepovedlo se jim to, ani když to několikrát opakovali.

„Neprorazí,“ vyhrkl nadšeně velitel Lig.
„Možná zkusí něco jiného,“ dodal jsem.

Jako bych předpokládal, že se o to pokusí.

A skutečně!

Barevné kolo na levoboku se začalo točit opačným směrem. Z jeho středu vycházel stříbrný proud světla, který narazil do clony. V první moment to vypadalo, že se jim to nepodaří, ale po chvilce jsme byli svědky zajímavého úkazu. Stříbrné světlo působilo na Kardianský štít takovým způsobem, že vytvořilo kruh, který se rozpínal do stran. Zvětšoval se. V tuto chvíli, ještě nebylo jasné, jestli byla narušena naše ochranná clona nebo ne.

„Nevěřím, že to dokáží!“ zasyčel Lig.


Byl neklidný a obával, že se to stane.

„Kardianský štít byl vytvořen z mravenčích impulzů, věřím, že vydrží,“ řekl jsem a namířil svá tykadla na velitele Liga.
„Další agresivní rasa,“ dodal.

Jen jsem vyslal souhlasný impuls.


* * *

Kruh se pomalu zvětšoval a díky výpočtu, který provedla obsluha kontrolního pultu, jsme věděli, že se kruh během hodiny zvětší do takové velkosti, že jím obří plavidlo projde skrz.

V tu chvíli jsem už věděl, že štít nevydržel.

„Musíme něco udělat!“ ozval se Lig.
„Navrhuji, abychom vyslali bitevní křižníky,“ ozval se z druhé řídící stanice velitel Sender.
„Počkáme, jestli se neobnoví spojení mezi námi a kapitánem Morsu.“
„Jestli vyšleme zbylé dva křižníky, nebudeme mít žádnou jinou ochranu,“ vstoupil jsem do toho.
„Jakmile se ta loď dostane skrz, všichni umřeme!“ ohradil se Sender.

Kruh se pomalu zvětšoval a naše obavy o existenci naší rasy rostly kosmickou rychlostí.


* * *

Čekali jsme. Ani jsem nevěděl na co. Bylo rozhodnuto. Kruh se zvětšoval a velitel Sender vypustí třetí bitevní křižník, bez ohledu na to, jestli to samé udělá velitel Lig.

„Jsme ve válce!“ zasyčel velitel Sender.
„Proč se kapitán Morsu nevrátil, když zničil nepřátelský křižník?“ zeptal jsem se směrem k Ligovi.
„Jestliže nemá spojení, čeká, až se obnoví,“ odvětil.
„Veliteli, máme spojení,“ ozvala se najednou obsluha.
„Spojte se kapitánem Morsu!“ zavelel Lig. „Musí napadnout nepřátelskou loď, co nejdříve.“
„Máme spojení?“ udivil jsem se.

V mžiku jsem pochopil, co se stalo.

„Pomůžeme vám,“ ozvalo se v mé hlavě.

Byl to Liston.

„Vrátili jste se?“ zeptal jsem se.
„Kdo?“ podivil se Lig, který samozřejmě nevěděl, co se děje.
„Vaší pomoc samozřejmě uvítáme,“ pronesl jsem a nasměroval svá tykadla k Ligovi. „Absolané nám pomohou.“
„Jako na zavolanou,“ pronesl a jeho signál plný naděje se dostal až na druhou stranu planety.
„Nevidím žádnou loď!“ ozval se Sender.
„Jsou tady,“ pískl jsem a můj signál odešel všemi směry.

V tu chvíli každý Onkan věděl, že Absolané nám opět pomohou.

* * *

Během okamžiku se objevila Absolanská loď za zády nepřátelského obřího plavidla. Odkryla své maskování a vyslala dva zelené paprsky proti neznámému obru před ní. Cizí loď byla záhy bez energie. Ve stejném okamžiku zmizel stříbrný proud světla a kruh v Kardianském šítu se začal smršťovat zpět. Velikostně poloviční Absolanská loď vyřadila během chvilky nepřátelské plavidlo. Černý ohromný objekt stál nehnutě na místě. Taková stagnace vydržela jen krátce. Poté se loď naklonila doprava směrem do otevřeného vesmíru a zřejmě setrvačností se dostala na orbit.

Absolané ze zálohy kontrolovaly pohyb neznámého plavidla. Jakmile se však přední část rozsvítila, naši zachránci ze své lodě několikrát vystřelili.

Zzzt!

Dva úzké žlutočervené paprsky zasáhly jeden z motorů prchajícího nepřítele.

„Nechtějí ho zničit,“ pronesl jsem.
„Chtějí ho zřejmě jen zahnat!“ dodal Lig.
„Pokud se nepokusí znovu zaútočit, odletí,“ ozvalo se v mé hlavě.

Liston.

„Příteli, moc děkuji za pomoc.“
„Rádi jsme pomohli.“
„Oznámím to Nejvyšší královně,“ řekl Lig.

Jeho signál vysílal pozitivní energii. Rozhodně měl radost, že se nepřítel vzdálil od Vanisu.

„Udělejte to,“ přitakal jsem a během této chvíle jsme si vyměnili několik myšlenek s Listonem, který mi prozradil, že jejich další cesta bude do Sluneční soustavy. Je to daleko, ale to nehrálo při jejich cestách nikdy roli. Absolané měli rádi výzvy a poznat vesmír za Sluneční soustavou byla pro ně velká výzva obzvláště, když se dozvěděli, že tam žijí jak světelné tak i humanoidní bytosti.


* * *

Po nějaké době jsme byli přerušeni velitelem Ligem, který přednesl žádost Nejvyšší královny.

„Královna by se ráda setkala s Absolany, můžete to zařídit, Brale?“ zeptal se mně Lig.
„Jistě,“ odvětil jsem a předal žádost o setkání s Absolany.
„Předám tento požadavek našemu vůdci,“ zareagoval na to Liston a na nějakou dobu se odmlčel.
„Řekl jste jim to, konzule Brale?“ zeptal se velitel.
„Ano.“

Po chvilce se Liston ozval.

„Absolané souhlasí.“
„Myslím, že to naší Nejvyšší královnu potěší,“ pronesl jsem a vyslal veliteli signál, že Absolané se setkáním souhlasí.

Ligova reakce byla opět plná pozitivní energie a předal okamžitě tuto zprávu Nejvyšší královně.


 celkové hodnocení autora: [ - ]

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 2 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 4 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Šíma 01.10.2020, 21:56:09 Odpovědět 
   Zdravím.

Akční část se soubojem na orbitě planety, jen přemýšlím nad tím, že se všechny výbuchy a výstřely obešly bez zvukových efektů, přeci jen tam bylo vzduchoprázdno... Další čtivá část, uvidíme jak dopadne schůzka královny se spřátelenou rasou mimozemšťanů...

Hezký večer a múzám zdar.
 ze dne 17.10.2020, 8:05:51  
   Danny J: Ahoj,

děkuji za komentář.
Ve vesmíru je vzduchoprázdno, tudíž ty výbuchy jako vidíme někdy v televizi jsou nesmysl.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
marker.publishers
(27.10.2020, 20:24)
Emmajackson2711#
(23.10.2020, 08:22)
Filion
(14.10.2020, 22:49)
Koala
(14.10.2020, 20:43)
obr
obr obr obr
obr
Cena odvahy - 2...
Anne Leyyd
Návštěvy
Zavel
PRVÁ Z PäŤDESIA...
martin.mac.roosty
obr
obr obr obr
obr

JARNÍ 2007
Floridor
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr