obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Chceš realizovat své sny? Probuď se!"
Joseph Rudyard Kipling
obr
obr počet přístupů: 2915919 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39806 příspěvků, 5841 autorů a 393365 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Vášeň zvíťazí ::

 autor aegitalos publikováno: 17.01.2021, 17:45  
Fiktívny dialóg, takmer monológ - podľa skutočných udalostí.
 

Smeješ sa? To nevadí. Som rád, keď sa smeješ. Pripadám ti smiešny, ja viem. Hej, ako sa nadrapujem, dvíham ťažké bremená, hádžem bedňami, akoby boli z polystyrénu. A ty sa mi smeješ. Predvádzam sa ti. Áno.
Som smiešny s tými svalmi. No a čo, hlavne, že sa dobre bavíš. Viem, že ťa to šteklí kdesi tam... Chceš ma ťapnúť, keď sa niekedy zrazíme vo dverách, ale ešte si nenašla odvahu. Chceš si siahnuť? Niekedy ti dám, keď budeme obaja niečo dvíhať, stisnem ťa bicepsom. Akože náhodne. Je tvrdý, veď uvidíš.
Máš na mňa chuť? Nie, ja viem, kde je moje miesto, my nemôžme byť partneri. Stála si pri vodnej banke a ja som si naberal do kelímka. Akoby si mi do neho cikala, tak to vyzeralo. Mohol som ti na ňu dočiahnuť prstíkom. Ani si sa necukla, a bol som tak blízko! Zakázala si mi to! No siahnuť ti na zadok si mi zakázala, urazila si sa vtedy.
Ale už ťa to prešlo, viem. Celá si mokrá, vidno ti podprsenku. I nohavičky, veď všetko. Keď máme robiť spolu, dávaš si tie ružové. Lebo som ti raz pochválil ružovú bundu, som na ružovú. Chceš sa mi páčiť. A vždy sa vtedy navoniaš. Keď si si myslela, že strácam záujem, navoňala si sa, až som omdlieval. To bol mrak! Celý som bol sfetovaný. Kdeže ja, a stratiť záujem... Vošiel by som do teba celý, ale nemám na teba nárok, kvetinka moja. Veď vieš.
Ty si predsa s tým Ferom, či nie? Nechceš ho, ja viem. Je starý. Všetci ti ho vtískajú a on sám sa vnucuje... bože, ten je tak otravný! Ty, taká fešanda! Nemáš páru v meste... čo v meste, na svete! A on? Nič moc, poviem ti. Videla si ho nahého? Ja áno, v sprche. Žiadna sláva!
Ja som lepší. Veď si ma raz videla, bol som v trenírkach. Bežal som po cyklotrase a ty si sa dívala. Nemohla si oči odtrhnúť, vzrušovalo ťa to. Ešte sme sa vtedy príliš nepoznali.
Teraz už sme takmer partneri. Ale nemôžeme si na seba navzájom siahnuť. No lebo! Veď vieš. Ani akože náhodne, videli by to ostatní. A ty si mi posledne strkala zadok, kde sa dalo. Do cesty i pod nos. Dala si si hráškovo zelené. A ružovučkú podprsenku. Keby si sa vyzliekla, svietila by si medzi nami ako bengálsky oheň. Ešte že máš tie biele nohavice a tričko, už by som sa ti do neho asi zahrýzol. No do zadku, čo sa čuduješ? Veď som ho mal stále kdesi pred očami, ty veľmi dobre vieš, kde máš zadok. A prsia, to zase vieme my všetci. Hladíme ti na ne celý deň. Tvoje prsia by obleteli celý svet, keby sa o nich vedelo. Nemáš to s nimi ľahké.
Ty na koho nimi ukážeš, ten je stratený. Chcú ťa kvôli prsiam, ale ja ťa chcem celú. Lebo ťa ľúbim. Ja ťa nesmiem ľúbiť, veď viem. Nemám na teba nárok. Ale rehlíš sa, keď mi niečo ťapne na zem a sleduješ ma tými očiskami, keď sa vzdúvam ako holub, aby som sa ti predviedol. Ľúbim ťa pre tie oči a pre tvoj úsmev ako slniečko. Ja ťa tajne sledujem, ako ma tajne sleduješ. A všetko viem, i ako ťa to šteklí tam dole...
Naposledy si si rozpustila vlasy, keď už si bola v civile. Ani som netušil, že ich máš už do pol chrbta. Aký to musel byť na teba pohľad minútu predtým, keď si bola polonahá v šatni. Hráškovo zelené gaťky, ružová podprsenka preplnená prsiami a čierne vlasy takmer po zadok. To mi ponúkaš?
Mne nie, ja viem. Mňa iba dráždiš a skvelo sa bavíš. Možno si bola už prístupná a keby som ťa odprevadil z fabriky domov, prelomilo by sa i posledné tabu. Veď si ma takmer zožrala očami tam na vrátnici! Že: Poď dnes so mnou, poď! Tak si kričala. Do postielky tvojej voňavej, ružovej. Ale vošiel mi do cesty Miro, ten Miro, čo pretiahol aj dvojitý rebrík a je ti aj vekom blízky... Je oveľa mladší? No veď to ti môže byť jedno. Ja som zase presne opačne.
A vzala si si ho pod pazuchu a hajde domov. Pretiahol ťa aspoň poriadne? Títo sopliaci nič moc, nemajú výdrž. A ty už si zrelá žena, ty máš výdrž poriadnu, čo? Kdeže výdrž, to sa volá apetít. Nekončiaci!
Nevadí, musím si počkať. Odhadujem to na dva týždne, a ty? Že mesiac? Nie, to si nemyslím. On ešte nemal ženu, ako si ty - s vášňou bohyne. On nevie, čo je to poriadna nakladačka. Tak keď ťa omrzí, brnkni. Moje číslo máš. Ja tvoje nie, ale veď vieš, že ja nezneužijem. Pošli mi správu: Príď! Nikdy ti nebudem volať, iba ty mne. Keď prekonáš to tabu. Ja už v živote žiadny iný telefonát nečakám.


 celkové hodnocení autora: 97.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 2 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 4 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 6 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 CATHERINE 28.01.2021, 9:58:48 Odpovědět 
   Pěkně zdravím. Velmi dobře popsané, napsané pocity, situace. Jak píše Šíma, monolog. I jsem se místy zasmála, třeba - "To bol mrak" Asi stačí tak maličko a směji se. Ne, vážně, moc se mi líbí, jak umíš každou větou vyjádřit dál a dál podstatné, co potřebuješ a neopakuješ se. Mám ráda krátká, výstižná povídání. Neumím tak psát.
 ze dne 28.01.2021, 15:42:56  
   aegitalos: Popravde, ani neviem, čo na to povedať. Veď ja píšem normálne, tak, ako vždy. Ďakujem za pochvalu. Dnes už druhú, aj v práci som jednu dostal.
 Šíma 17.01.2021, 17:44:27 Odpovědět 
   Zdravím.

Zajímavý monolog, vedený s nadhledem (a lehce erotickým nádechem), náš hrdina je do oné dívky (ženy) nejspíše zblázněný, jak je na tom ona? Provokuje jej, nebo k němu také něco cítí?

Hezký večer a múzám zdar.
 ze dne 18.01.2021, 3:24:18  
   aegitalos: Vďaka za komentár, Šímo. Je to podľa skutočných situácii a tvja otázka je i mojou: Cíti, či iba provokuje? Predovšetkým je duševne chorá a trpí paranojou z prenasledovania.... a trpí rada. Našla sa v tom. Má dni mánie striedané depresiou. Následkom bude nástup schizofrénie. A že prečo je taká? Príroda ju obdarila božským telom. Myslím si, že od učňovských liet bola zneužívaná. Tak sa mstí. Na chlapoch - na všetkých.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Novalie
(12.12.2021, 23:06)
stromeček
(7.12.2021, 21:05)
jeník
(7.12.2021, 01:25)
lucy11
(26.11.2021, 18:28)
obr
obr obr obr
obr
Hopsálkové
Centurio
Nouzový výstřel
jazyk
Jahody a krém I...
Velocci
obr
obr obr obr
obr

Pes vousatý
Varel
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr