obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Osud má dva způsoby jak nás drtit - odmítáním našich přání a jejich plněním."
Henri Fréderic Amiel
obr
obr počet přístupů: 2915923 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39806 příspěvků, 5841 autorů a 393365 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: XPH III. ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: XPH
 autor asi publikováno: 13.12.2021, 14:52  
Kysnet
 

Vlastně o tom moc nevím, bylo mi tenkrát 14 a byla jsem taková panenka týmu. Každej mne učil něco. Samozřejmě biologie byla moje „ odjakživa“. Měla jsem s sebou ohromný množství studijních věcí. Ale třeba fyziku, chemii, mechaniku, astrologii, technický věci, každej v týmu byl v něčem odborník. Něco jsme měly, my děti společně, něco jen já, miluju nový poznatky. Pořád je něco novýho, co můžete získat, porovnat, aplikovat a vědět, že zrovna tohle se může někdy hodit. Jediný co mne nikdy vůbec nebralo, bylo právě to řízení. Čehokoli. Proč, jak, kam, kde se to opraví, na to byli spíš kluci a Nena. Měla jsem svoji krásnou laboratoř a pracovala si na svým. To mne bavilo. Zavřená uprostřed svých rostlin, bakterií a tak.
Tak nějak uběhly roky kolem mne. Staly se nám různý věci. Předvídaný, nečekaný, taky chyby, za který jsme zaplatili víc, než jsme chtěli. Jenže, byl tu náš cíl. Společnej, chtěnej, všemi podporovanej. Všichni jsme chtěli a dělali pro to maximum. Nebyl to výlet, byl to život ve vědě. Spousta pokusů, experimentů. Nevím, kolik jich mělo být, nevím, jestli vycházely, jak měly, každej měl svoje. S tím jak jsem „ stárla“, vlastně my všichni, naše role se trochu měnili. Taky s tím, jak se měnil náš počet. Takovej malej putující „ostrov lidstva“ putující vesmírem.
Kapitán byl takovej náš guru. Obdivován, ctěn, respektován. Přirozeně, nikdo o něm nepochyboval, stačil pohled, slovo. Každej ho respektoval a udělal by cokoli. Věřili jsme mu. Měl odstup od všech, ale takovej lidskej, nehladil nás po hlavě, ale vždycky byl tady. Byl trpělivej, věděl, co děláme za blbosti, toleroval drobný „ hry“. Nikdy jsme nikdo nešli přes čáru. Ale třeba rozpuštěný želé do filtrace nám dal vyčistit a poslal nás na 3 týdny do kabin. To Mine by nás málem přizabil. Kdyby teda mohl. Jo, byla to blbost, mohli jsme zničit vzorky v laboratoři, taky vlastně mnohem víc, ale jak píšu - prošlo nám to.
Myslím, že delší dobu věděl, co se děje, ale snažil se nás držet stranou. Jak to šlo, nebo ne. Nevím, já opravdu dlouho nevěděla nic. Když jste s někým tak dlouhý roky, je to jako běžnej život. Občas někdo odejde. Jasně, kromě Kesy. Nevím přesně, co se stalo, ale je fakt, že kapitán další pokusy v tom oboru zakázal. Sice měl nějaký dost hlasitý rozhovory s Ann a Robou, ale jeho slovo platilo. Jednou jsem se schovala v relátoru, takový fajn místečko, nikdo Vás nevidí a jste v jeho pracovně. No, nevím, co by bylo, kdyby mne našel a možná, že to věděl. Nevím. Stejně jsem jim nerozumněla o čem se baví. Ne přesně. Mluvili mnohem víc než hlasitě, házeli po sobě číslama nějakejch projektů, procentama úspěšnosti a on jim řekl, že nikoho dalšího v tubě už do kysnetu posílat nebude, ani pro vědu, ani pro budoucnost ani pro nic jinýho.
Drželi jsme se plánu, letovýho režimu, každej svého a všichni společně. Miran nedodržel přesnej postup při mahinu a Leo ho chtěl vytáhnout. Dělal to před tím nejmíň tisíckrát. Uměl to. Mohl by to dělat se zavázanými očima. Jenže právě proto. Některý chyby uděláte jen jednou. Byli to fajn kluci.


 celkové hodnocení autora: 97.8 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 1 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 3 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 4 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Šíma 13.12.2021, 14:50:57 Odpovědět 
   Zdravím.

Čtivý příběh hezky pokračuje. Čtenáři mají možnost se seznámit nejen s některými členy posádky (byť jen podle profese či jména) i s tím, jaké rošťárny naši hrdinové po čas letu prováděli. Naštěstí měli dobrého kapitána. Jsem zvědav, co se ještě v příštích dílech dozvím, jak o letu tak o posádce. Přeci jen byla tato část poněkud krátká a vše se do ní nejspíše nevešlo. Napínat čtenáře, vo tom to je...

Hezký den a múzám zdar.
 ze dne 19.12.2021, 8:35:12  
   asi: Tak snad další kapitola mnohé objasní. Minimálně odpověď na Tvoji otázku o Kysnetu. Děkuji za čtení....:-)
 ze dne 13.12.2021, 14:51:30  
   Šíma: P.S. Co je Kysnet? Nějaká počítačová síť? ;-)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Novalie
(12.12.2021, 23:06)
stromeček
(7.12.2021, 21:05)
jeník
(7.12.2021, 01:25)
lucy11
(26.11.2021, 18:28)
obr
obr obr obr
obr
Bez názvu VII
Stanislav Klín
Klaun
VanillaSky
Když si smrt př...
Nicolas
obr
obr obr obr
obr

Hrdinka bez písmene
RastoO
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr