obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Slunce tak neupřímně tvoří klam dokonalého světa."
NelaS
obr
obr počet přístupů: 2915923 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39806 příspěvků, 5841 autorů a 393365 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: XPH IV. ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: XPH
 autor asi publikováno: 19.12.2021, 23:42  
Stěhování
 

Jan už se tu vážně vyzná. Taky je tu 5 let. A má mnohem větší možnosti. Díky týhle lodi. Zásoby teda hlavně technický. Skvělou leteckou techniku. Nádhera. Vejde se tam i moje vozítko a poletíme k „mýmu“ modulu. Pořád nevím, jak jsem se sem dostala, ale řekl, že mi to vysvětlí jindy. Teď prý musíme pro modul a dostat ho sem. Nevím, mám tam rozdělaný pokusy, třeba to pochopí. Ovšem nevypadá, že by se mnou chtěl vést nějakou dlouhou diskusi. Možná ani krátkou. Brzy bude období větrů a deště. Musíme to stihnout a upravit moduly. Nejspíš jo. Udělám si asi skleníky, pokud teda přesunem výzkum a zachráním něco z rostlin. Je nejspíš blbost hádat se jediným obyvatelem planety.
Pro zarytý typy by to bylo ideální – můžete si nechat svoji polovinu a být na ní. Blbost, co, dokonalá. Jasně, že ho poslechnu, zná to tady, věřím mu. Jen pořád přesně nevím, proč ho sem poslali a co tu měl dělat. Není jako já, on sem letěl sám. Nedovedu si to představit, tolik let sám na lodi, potom tady. Vím, je to směšný, jsem sama od 12. Ne, to není přesný. Byla jsem úplně sama jen 4 roky. Nejdřív je hrozný, když dáváte poslední spolucestující do tuby a kysnetu. Potom projdete celou loď. Všechna místa na ní znáte. Jenže dřív byla práce rozdělená – tohle bylo Minovo, Tedovo, Ann, Riky, Kelovo, Roby, Leovo a tak, teď ráno vystartujete a obíháte, sledujete, kontrolujete, upravujete. Jo, přeháním, poslední dobou jsme to zvládaly ve dvou, takže sama jsem to zvládla taky. Neměla jsem nic tak speciálního, dráha byla nastavená, hodnoty taky, jen jsem měla menší zátěž, trochu se zrychlila dráha a byla upravená odchylka, ale to dělal ještě kapitán.
Zpátky k místu, kde teď jsem. Vážně poletíme Faskou. No, zázrak techniky to není, ale jako nákladní je neuvěřitelná. Skvěle lítá, má ovšem dost malý články, tak budeme muset jednou přistát a počkat až se dobijou. Ale jinak? Je úžasná, vlastně jde jen velice obtížně nějak zničit. Taková jednoduchá mechanika, něco ve stylu, když ti tohle upadne, dej tam šroubovák a letí to dál. Odborně se tomu říká snadná materiálová zaměnitelnost dílů. Ohromnej výkon, snadná manévrovatelnost, lehký ovládání. Ideální pro netechnický typy. To si nechám raději pro sebe, nejspíš by se Jan mohl urazit. Je na ní vidět, že s ním byla už leckde, ale jak jsem psala, v podstatě je nezničitelná.
Mý vozítko se v nákladním prostoru ztratilo jak drobeček. Ale celým modulem si nejsem tak úplně jistá. Modul bych oželela, výzkum a rostliny ne. Pěstování je právě tady přece důležitý. Jedlý pasty jsou sice dobrý, ale pořád? Nejspíš není gurmán a na jeho postavě je vidět, že jídlo, je to poslední co ho zajímá. Tipla bych si, že do váhovýho limitu by mohl nabrat ještě třetinu. No, uvidíme. Prohlížel si dlouze záznamy ve vozítku a tváří se, že přesně ví, kam poletíme. Podle technických parametrů ale není možný, aby moje vozítko překonalo takovou vzdálenost, kterou ukazuje Jan na mapě. Nejde to. Nemá takovou kapacitu. Jenže já to vlastně vím od začátku, že jsem se sem dostala nějakou záhadou. Nejspíš jsem spadla do nějakýho vzdušnýho víru a díky, nevím přesně komu a čemu, ale moc velký díky, jsem dopadla tady. Už jsem tuhle teorii chtěla probírat i s ním, ale něco zavrčel, že mi to pak vysvětlí a „ pak“ se nekonalo, zatím.
Letíme, konečně. Jsem mnohem výš než s vozítkem a mám krásný výhled na krajinu. Je to tu docela pěkný. Samozřejmě úplně jiný než u nás, ale není to jenom pustina ve smyslu vyprahlý planety. Hory, údolí, krásný barvy. Modrá, červená, fialová, oranžová. Budu tu do konce svého života, tak přece nebudu smutnit pro zelený lesy a modrý hladiny. Doufám ovšem, že ten konec života nebude už teď. Všechny hodnoty pro kapacitu baterií jsou už skoro na nule a Jan se tváří, že máme nekonečno času. Nechtěl umřít sám a teď konečně má tu možnost ve dvou? Co dělá? Proč už nepřistane? Máme takovýho času, že čekat než se dobijou baterky je nic ve srovnání s tím, že už čekat nebudeme na nic. Asi mám moc hlasitý myšlenky, ale vážně jsem ani nemukla. Procedil mezi zubama něco ve smyslu, že hledá dobrý místo a dál koukal upřeně na horizont.
Nejspíš jsem trochu usnula. Zacloumal mi rukou s pokynem držet se sedačky. Jsme moc lehký, tak to bude házet při přistání. Jsme v takovým dolíku, prej kvůli větru. No nevím, zatím to sem pere tak, že články se nám nejspíš přehřejou. Koukla jsem na hodnoty a dobíjej se super, mnohem rychleji než uvádí technickej popis. Ono je to těžký, vypočítat hodnoty na vstupy, který vlastně nikdo neznal, jen odhadoval. Nepřehřejou se, samozřejmě zase trochu kecám, zasunou se zpátky. Na lodi jsme jeli pořád v módu 24. Tahle planetka ale má jinej rytmus, převedeno na hodiny je 53 a 65. Podle režimu. Teď je 53. Tak ale, já jsem na 24, lehla jsem si dozadu, pípla si topení a spánek, přifoukl se mi oblek a kolem mne je tma.
Ale no jo, vždyť vstávám. Vypnul mi jak topení, tak hlavně tmu. Jo, chápu, musíme tam být do 53, jinak budem někde tvrdnout celou tmu a čekat na dobití. Jo, jo, vždyť už sedím. Být sama má něco do sebe. Ale tohle jsem udělala špatně, uznávám. Mohla jsem si rychlost dobití spočítat, mohla.


 celkové hodnocení autora: 97.8 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 3 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 3 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Adam Javorka 21.12.2021, 10:32:56 Odpovědět 
   Peknučké čítanie a máš radá humor. Ty to vieš a ukazuješ ako dobre!
 Šíma 19.12.2021, 23:40:40 Odpovědět 
   Zdravím.

Vyprávění formou zápisků zdárně pokračuje. Naše hrdinka má poněkud smíšené pocity. Žádné stěhování není legrace, cožpak na cizí planetě, že ano? Docela čtivý textík, místy okořeněný humorem či nadsázkou. Hrdinové to nemají lehké, ale kdyby to měli lehké, kdo ví, jaké by to bylo. Jsem zvědav, jak toto stěhování dopadne a jak dopadne příprava na období dešťů. Taky jsem se dozvěděl něco o planetě, což je pro mne malé plus.

Hezký večer a múzám zdar.
 ze dne 21.12.2021, 7:46:29  
   asi: Děkuji za " malé plus" a čtenář se vše dozví. Stěhování nejspíš nemá nikdo rád. Kdo má rád snadné věci? Nejspíš ten, kdo docestoval až na tuhle planetu leccos ustojí. ... i když... co my víme...:-)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Novalie
(12.12.2021, 23:06)
stromeček
(7.12.2021, 21:05)
jeník
(7.12.2021, 01:25)
lucy11
(26.11.2021, 18:28)
obr
obr obr obr
obr
Kapitola 3: Smu...
Ezio Dorian
Láska
Neiteriah
Nejdříve hodnot...
markus
obr
obr obr obr
obr

Hrdinka bez písmene
RastoO
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr