|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 29010 příspěvků, 4550 autorů a 303546 komentářů :: on-line: 5 ::
|
 |
|
:: Pes ::
 čuk |
publikováno: 23.01.2007, 6:18
|
| Minihoror napsaný jedná psychoterapeutce s psem a od rány, provádějící individuální psychoterapii |
| |
|
|
Pes.
„Kouří jako tovární komín,“ nevrle si zavrčel Pes pod vousy.
„Ještě že mi poskytuje požitek z tak nádherné drogy. Každou noc mi dovolí stulit se v její posteli u čichově nepopsatelně opojných nožek. Balada. A co víc! Od onoho večera voní její pravý paleček tak zvláštně! Přišla z procházky (tentokrát beze mne!) velice divná. Vůně mnou zachycená z temnoty vedla do spodu skříně ke střevíčkům s kovovou špičkou. I když je pečlivě omyla z bláta, jak činí vždy se svou obuví, mne není schopna oklamat.
Příští den na procházce jsem šel po stopě. Nenápadně. Zatoulal jsem se ke skládce za křovím. Chtě nechtě musela jít za mnou. Nebo chtě? Ano tudy. Ale já jsem diskrétní pes, stejně jako má paní psychoterapeutka. Nikdy toho moc s lidmi nenamluvila. Stačila jí její samomluva. Velice tichá. Ale já mám dobrý sluch. Tenkrát u té hromady harampádí a hlíny šeptala:
„Takový omyl! Myslela jsem: už je vyléčen. A že mu mohu jako uzdravenému pacientovi vyznat lásku. Na poslední včerejší vycházce jsem ho zavedla do romantické přírody. Nevěděla jsem nic o magicky vypadající skládce. Proč ho tolik rozčílila? Připomněla mu jeho naprostou opuštěnost, domníval se, a že i já jsem se rozhodla ho odložit? Nebo v něm pohled na trosky věcí zasazené v hnědi vyvolal vzpomínku na něco zasutého, co jsem nebyla schopna vypátrat? Rozběhl se tam a začal hrabat. Rukama v zemi. Chtěla jsem ho odtrhnout. Vrhl se na mne jako divoké zvíře. Musela jsem se bránit.“
Má paní si otřela oči skryté za černými brýlemi. Ano, jsem velice taktní pes. Vyhnul jsem se tomu centru pachu s čerstvě nakypřenou hlínou. Kde bych tak rád chtěl hrabat a vyhrabat. Dělal jsem, že ve křoví honím zajíce, aby má nejmilejší mohla v klidu a pietě položit kytičku, kterou ukrývala v kabelce. Našel jsem v trávě vosí hnízdo, a abych ji rozveselil nebo aby se naopak bez zábran mohla rozplakat, nechal jsem se popíchat do nosu. Reagovala tím druhým způsobem. Nepojala podezření, že tolik toho o ní vím. Nedal jsem najevo ani fň. I nekonečné hýčkání jsem přetrpěl. Těším se na noční drogu, okořeněnou tajemstvím, o kterém nikdo nemá nejmenšího tucha.“
A pes si začal lízat tlapky. Pořád měl dojem, že na nich ulpěly jakési stopy. Kdyby uměl předvídat, věděl by, že se po nich budou často vracet.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
98.8 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 7 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 14 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 30 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
