|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 29010 příspěvků, 4550 autorů a 303546 komentářů :: on-line: 5 ::
|
 |
|
:: Zlatý drak -1č. ::
 Annún |
publikováno: 23.01.2007, 8:35
|
| Starobylý styl psaní tohoto díla je úmyslný. |
| |
|
|
Část 1. - Goldir a Aranel
V dobách již dávno zapomenutých, ve světě Vanion, existoval dračí lid. Mírumilovné bytosti s dobrými srdci a velkou moudrostí. Bájná stvoření z časů mýtů, co byla v době míru od lidí k nerozeznání. Jen v časech válek a ohrožení, se měnila v obludy a brala na sebe své dračí podoby. S lidmi draci v poklidu žili a často se s nimi v dobrém přátelili. Navštěvovali lidská města i vesnice, účastnili se všech jejich oslav, tančili lidské tance a zpívali s nimi i stejné písně. V období bídy a nouze jim byli vždy ku pomoci. Chránili lidi před nepřáteli a učili je moudrostem.
Draci obývali krásné smaragdové jeskyně na úpatí Dračích hor, celé hory a ještě velké území, které k horám patřilo. Tento líbezný kraj nazývali svou zemí a domovem a pojmenovali ho Dragolad.
Draků bylo mnoho druhů, ale jen jediný rod patřil k vládnoucím a byl nadřazený nade všemi ostatními draky- zlatí draci a mezi ně pařil i jejich dračí král, moudrý Zlatý drak. Goldir bylo jeho jméno, vládce srdce šlechetného.
Nejen lidé se v tehdejší době dokázali zamilovat, ale i bytosti dračího lidu cit zvaný láská moc dobře znali, proto se stal tento příběh, o kterém si pak mnozí lidé i draci mezi sebou dlouho vyprávěli.
Jednou se Zlatý drak - král dračího lidu procházel po zelených lukách, které zdobilo mnoho rozkvetlých barevných letních květů a nádhernou dívku tam spatřil stát u vodopádu. Svou krásou se podobala lesní víle, které častokrát vídával tančit ve hvozdech. Nyní byla klidná doba, a tak měl svou člověčí podobu, aby zbytečně neděsil lidi. Ta kráska mu učarovala svou něžnou krásou .Rychle k ní přispěchal přes louku a hned se o její jméno zvědavě zajímal. Dívka se studem zarděla a líbezně se na muže, jenž před ní stál, usmála.
"Aranel je mé jméno," špitl její zvonivý hlásek.
Omámen tónem jejího hlasu, v tu chvíli málem oněměl od úžasu. Na první pohled se do Aranel
zamiloval, bylo to jako by vzduch proťal blesk z čisté oblohy. Goldira, dračího krále, náhle láska k dívce lidské táhne. Děvčeti se muž plavých vlasů, též velice zalíbil a její srdce okouzlil. Dlouho na sebe mlčky hleděli a plamenem lásky k sobě zahořeli.
Denně si dávali dostaveníčka u vodopádu, a pak společně na procházky po lesích a lukách Dragoladu chodili. Dobře se spolu bavili a smáli, vždyť šťastně zamilováni byli. Zlatý drak jí o sobě vše pověděl a dívce svůj domov i kraj ukázal a dokonce se jí i ve své dračí podobě představil. Nechtěl mít před svou láskou žádné tajnosti a přál si, aby o něm vše věděla. Též ona se mu svěřila a vše o sobě mu řekla.
Aranel totiž byla dcera knížete Darianského knížectví zdejší lidské země. Však knížecímu otci se její láska k Zlatému drakovi nelíbila a za jiného muže ji chtěl provdat. Neboť byla hodnou dcerou, tak měla věrně poslouchat otcovy příkazy a dá se říci, že vždy tak i činila. Sám kníže pro ni vybral vhodného manžela, krutého čaroděje Tanrona, jehož také lidé přezdívali Temným pánem, a její poslušnost byla ta tam. Kníže si myslel, že když dá svou jedinou dceru Tanronovi za ženu zamezí tím loupežným v pádům jeho zrůdných skřetů a uchrání svou zem před drancováním nepřátel. Zpráva o svatbě s čarodějem Aranel krutě zasáhla a ona raději bez otálení utekla pryč z domu svého otce. Nechtěla se provdat za někoho tak zlého a odporného. Ať ji otec třeba vydědí a navždy se jí zřekne, ale ona si prostě Tanrona za žádnou cenu nevezme.
Aranel pospíchala ke svému milému a se slzami v očích klopýtala po lesní cestě.
Nešťastná doběhla ke smaragdové jeskyni na úpatí Dračích hor, lapala po dechu, který jí sotva stačil.
U vchodu jeskyně se zastavila, zhluboka se nadechla, a pak zavolala jeho jméno, jež se jí vracelo s ozvěnou zpět.
"Goldire, Goldire, má lásko, kde jsi? Můj otec se na mě velmi zlobí, protože se nechci provdat za nikoho jiného než za tebe. Pomoz mi prosím, já se nechci provdat za krutého čaroděje. Chci být s tebou."
Tu ze stínu skal vyšel muž v královském hávu a pomalu přicházel k plačící dívce v šarlatových šatech.
"Aranel, má drahá, neboj se. Věř mi, já tě nikomu nedám," ujistil ji svým přívětivým hlasem. "Pojď v mou náruč, ať tě v ní mohu něžně sevřít, zahnat tvé chmury a ty se v ní klidně vyplač."
Rozevřel své paže a ona mu jako vánek vlétla do otevřené náruče a na jeho vznešený plášť skanuly Aranelininy slzy. Tiše a jemně ji konejšil, hladil ji po vlasech a krásné bílé šíji.
"Zůstaň u mě v dračí zemi, vždyť víš, že můj lid tě má rád a toto jejich ujištění mi stačí," navrhnul. "Staň se mou ženou, krásnou paní smaragdových jeskyní a královnou všech draků, před kterou budou i jasné hvězdy blednout závistí."
Tuto jeho vřelou nabídku s velkou radostí přijala a zůstala ukryta v bezpečí smaragdových jeskyní.
Aranel, krásná knížecí dcera, kterou otec za ženu zlému čaroději přislíbil, stále ve své duši klidu neměla a kruté pomsty kouzelníka se pořád obávala.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
94.6 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 3 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 10 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 25 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
