| Prostě takové malé vyznání. |
| |
|
|
Zbožňuji úsměv na tvé tváři,
když ležíš s hlavou na polštáři.
Zbožňuji oči, jak zelené jehličí,
tvé odmítání mnou lásku neničí.
Ústa co k prastarému hříchu svádí,
srdce v mé hrudi teď bláznivě řádí.
Krásné hrdlo žádným šperkem nezdobíš,
snad se na mě za ta slova nezlobíš.
Zbožňuji tvé malé pádné dlaně,
chůzi ladnou, jako krůček laně.
Zbožňuji tvojí sametovou kůži,
za nočního šera pohladím růži.
Ňadra co vzdouvají se ve výstřihu,
oku mému dopřejí zřít tvou pihu.
Zastav se prosím, na chvíli maličkou,
podaruj ctitele svého hubičkou.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
94.6 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 1 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 3.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
2.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 4 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 17 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
