| Radši nic... Jen, že z každý lásky něco zůstane, ať už je naplněná, nebo ne....A tím víc, čím víc jí bylo. |
| |
|
|
Střípky
V nás obou jsou střípky starých lásek
z rozbité nádoby zbožňování
občas ozve se
ten jejich jemný hlásek
a nám je chladněji
Jak dávně blízké je
to plané milování!
V nás obou jsou střípky starých lásek
A někdy bodnou
A někdy prostou krásou jejich
Se zachvějem
V nás obou jsou oči starých lásek
A někdy skrz ně vídáme
Uplynulý svět
A také sebe
V nás obou jsou lásky starých lásek
Kvůli nimž ta bolest
Zmítala námi
Teď přišlo spočinutí
Tak nechme spát ty střepy
Ať neroztrhnou naše srdce
Zase ve dvě.
I když nás pořád ještě mrzí
Možná lítost, možná ponížení
A výročí našich bolestí
Nám tiše mluví do štěstí.
Časem otlačí se ostří
A zůstanou jen hrany.
Vzpomínky, co nepálí
Vzpomínky, co nebodají
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
92.8 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 4 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 4 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 19 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
