» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Přítel všech - přítel nikoho."

Aristoteles

počet přístupů: 2141745

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29010 příspěvků, 4550 autorů a 303546 komentářů :: on-line: 5 ::

:: Praha ::

akaduvia	publikováno: 24.01.2007, 21:59


	Praha, hlavní nádraží. Vycházím z vagónu a nic zvláštního se neděje, nikdo ke mně neběží, stojí tam vlak, ale snad se ani běžet nesnaží. Dívám se na květy lilií, nechápavě přivoním a zvednu oči k nebi. Vůně lilií? Jsem to já? Sedím na polozborcené zdi u východu, u dveří. Exit. Praha, hlavní nádraží. Sedím na studených cihlách, být či nebýt, o to tady neběží. Je to vyšší cíl. Možná kdyby tu někdo byl, někdo, kdo by ...mě zastavil. S kytkou v náruči třeba. Pohled na perón, nevidím dál, stojí tam vlak. Netřeba slov, skutků je míň. Tak učiň a skoč. Padám. Jsem to já? Vůně lilie se nemění. „Zastavte ten vlak, spadnul tam člověk!“ „Pod nápravou ale nikdo není“... Přivoň a pojď dál.


celkové hodnocení autora: 85.0 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 3		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 4.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 16		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 41		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

cattaetmus	14.12.2008, 20:26:30

moc pěkná poezie

čuk	25.01.2007, 13:39:46

Odpověď na příspěvek od uživatele: čuk* ze dne 25.01.2007, 9:35:02* já jsem si taky udělal názor a předestřel ti ho. Tak mi alespoň pošeptej do ouška soukromým vzkazem, jestli jsem se alespoň trochu strefil. Abych se třeba příště nedopustil nějakých omylů, neb učím se stále.


ze dne 25.01.2007, 13:46:13
akaduvia: Myslím, že o omylech nemůže být řeč, přecez každý to vidí a cítí jinak, nebudu napravovat nenapravitelné - na to nemám právo:-).. V mnohých věcech čuk se "strefil" - a udělal mi svým komentářem radost, neboť i já jsem byla nucena zpětně se zamýšlet nad svou vlastní Prahou*

Nancy Lottinger	25.01.2007, 13:39:24

Odpověď na příspěvek od uživatele: Nancy Lottinger* ze dne 25.01.2007, 13:35:10* Hádej, odkud jsem... z Prahy... možná proto to ve mně vystihuje nepopsatelné, ale živé a silné pocity.


ze dne 25.01.2007, 13:44:16
akaduvia: Nancy Lottinger, jste mi blízká:-)

Nancy Lottinger	25.01.2007, 13:35:10

Tak jsem si to přečetla - velmi mě to zaujalo. Nepotřebuji vysvětlovat, o čem to je, protože svůj obraz jsem si udělala sama. Je to takové mystické a otevřené, to je jedno velké plus... Prostě k tomu nemám co dodat. 1


ze dne 25.01.2007, 13:37:18
akaduvia: Nancy, děkuji:-), myslím, že Tebe jsem potřebovala; jsem ráda, že i takto nakonec Praha působí*****

akaduvia	25.01.2007, 13:16:44

Přátelé milí a nejmilejší. Vaše komentáře mi udělaly "radost" - není to "jen radost", ale mnohem víc, ten pocit jsem neznala -- nevím, jak jej pojmenovat:-). A teď si připadám, jako bych měla obhajovat své dílo. Nechci ho zcela vysvětlovat, zbavit závojů tajmena, protože by asi nebylo tím, čím je - tedy zcela a záměrně nebudu rozebírat konec "básně".. Ale vysvětlit "proč a co" je myslím mnohem těžší než celou báseň vůbec vysvětlit!..!. A to jsem netušila. Takže děkuji za tuto zkušenost, a pouštím se do objasnění, alespoň o kousek blíž, abyste byli tomu pražskému nádraží..


ze dne 25.01.2007, 13:18:27
akaduvia: SPRÁVNÁ VERZE, čtěte prosím zde... Přátelé milí a nejmilejší. Vaše komentáře mi udělaly "radost" - není to "jen radost", ale mnohem víc, ten pocit jsem neznala -- nevím, jak jej pojmenovat:-). A teď si připadám, jako bych měla obhajovat své dílo. Nechci ho zcela vysvětlovat, zbavit závojů tajmena, protože by asi nebylo tím, čím je - tedy zcela a záměrně nebudu rozebírat konec "básně".. Ale vysvětlit "proč a co" je myslím mnohem těžší než celou báseň vůbec napsat!..!. A to jsem netušila. Takže děkuji za tuto zkušenost, a pouštím se do objasnění, alespoň o kousek blíž, abyste byli tomu pražskému nádraží..

Czanka	25.01.2007, 10:07:41

Strašně se mi to líbí...má to v sobě hodně moc myšlenek...

čuk	25.01.2007, 9:35:02

Odpověď na příspěvek od uživatele: čuk* ze dne 24.01.2007, 23:22:23* Rád bych četl komentář autorky, samozřejmě upřímný, neboť v tom textu něco je, ať to vezmeš tak či tak.

Pavel D. F.	25.01.2007, 0:04:49

Nejsem poeta ani expert, ale mně se tento text taky docela líbí. Je v něm atmosféra, hovoří k člověku, dokážu si to prostředí snadno představit, jen ten konec je zvláštní, ale jakoby se v něm zračila naděje v bolesti života.

čuk	24.01.2007, 23:22:23

Dase, milý Dase, moc mě mrzí, že se rozcházíme v názoru i hodnocení. Mám trochu divnou fantazii, a třeba najdu i něco o čem ani autor textu neví Podle mne je to skrytý básnický obraz maskovaný drsnou relitou. Dívka přeměňující se v lilii nebo naopak. Čeká třeba na přátelskou květinu. A modeluje sebevraždu, která ve skutečnosti není sebevraždiu, neboť tělo se mění v básnický obraz, ten se ztrácí, není vidět. Zbývá po něm jen vůně. Určitá provokace transformující se v memento: nedělej to Je to zvláštně něžné a drsné současně, takové mihotavé. To je věčná otázka postmodernismu. Pokud v tobě dílo vyvolává emoce, je to umění, i když ho nelze pochopit a třeba je to jen tříšť abstraktních znaků a forem? Ve mně to vzbudilo emoce, potěšení i varování. Moc jsem zvědav, zda se autorka vyjádří k věci, nebo je pouze zrcadlem čehosi v ní?


ze dne 25.01.2007, 13:33:46
akaduvia: Tedy.. Báseň, která možná básní není, popisuje momentální chvíli, okamžik, jeho možné ukončení a náladu, kterou při něm můžeme avšak nemusíme mít. Nemá kostru, nemá dějovou kostru, která by dávala smysl. Linie náhody, která vlastně nechá člověka z té zdi spadnout, možná zbytečně.. ta je průvodním jevem; dále dva příběhy, jednoho, možná dvou lidí. Zmatek, dezorientace, mnohé konce (začátky), variace, které nutí mě i vás přemýšlet nad tím, "o čem že to vůbec je" a "dává-li to smysl". ČUKu - mihotavé, postmodernismus, abstrakce Dasi - šmouhy, šmouhy, šmouhy - tak bych charakterizovala Vašimi slovy*i když mě něco takového zpočátku - při psaní, krátce po něm - ani nenapadlo


ze dne 25.01.2007, 9:25:00
Das: No tedy, to mě mrzí taky, zvlášť pokud se rozcházíme o takový kus stupnice. Ale, četl jsem tohle dílko ještě několikrát a je to jasné: buď v tom najdeš takovou konstrukci, jako bylo zmíněno výše, a ohodnotíš to jako vysokou abstrakci a nebo to pro tebe vyzní jako nahodilé a pouze asociací pospojované věty, zůstaneš-li neosloven - těžko pak můžeš hodnotit za 2. Jdu si od autorky přečíst více, snad dostanu odpověď na to, jak si tenhle počin vykládat.

Das	24.01.2007, 21:59:15

Je to poezie, či není? Možná je to jedno, hranice je tenká. Možná pokus o impresionistický text, popis nádraží s určitým dějem ve šmouhách, to bych bral, ale obsah? O co tu jde? Čtenář se od začátku dokonce nic nedozví, nemá jiný pocit než zmatek. Jsou tam některé symboly jako chlad cihel či lilie, ale nezapadají, nevysvětlí naopak zvyšují zmatek. Výrazně více propracovat - vložit popisy, nálady, barvy - klidně ve šmouhách, ale musí z toho dýchnout pocit. Takhle to čtenáři nemá co nabídnout, lituji.