obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Naděje je sen bdícího."
Aristoteles
obr
obr počet přístupů: 2141745 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 29010 příspěvků, 4550 autorů a 303546 komentářů :: on-line: 5 ::
obr

:: Zlatý drak -2č. ::

 autor Annún publikováno: 02.02.2007, 11:34  
Opravená a upravená verze příběhu Prokletí zlatého draka.
 

Část 2. - Goldirovo prokletí

Po dlouhém čase, který knížecí dcera strávila v Dragoladu ve smaragdových jeskyních, se jednoho krásného dne Goldir s Aranel rozhodli, že si vyjdou na procházku. Mylně se domnívali, že se na zmizelou Aranel už dávno zapomnělo. Spolu zvesela ruku v ruce šli klikatou lesní cestou, poslouchali zpěv ptáků a radovali se ze slunečného dne. Aranel pobíhala od jedné květiny ke druhé a vždy si ke každé přivoněla. Goldir byl šťastný, když viděl, jak jeho milovaná tančí po svěže zelené trávě a šaty se jí ovíjejí kolem nohou při každém zatočení. Dalo se říci, že to byla opravdová idyla.
Když tu nebe nad jejich hlavami náhle potemnělo. Zářící slunce zakryl obrovský nepřirozeně temně šedý mrak. Z oblohy na zem dopadl podivný černý stín. Zpěv ptáků v korunách stromů ustal a teploučký vítr, jenž dosud povíval, rychle zchladl. Něco nedobrého viselo v těžknoucím vzduchu. Pak spatřili, jak se k nim pěšinou blíží temná postava zahalená v dlouhém černém plášti. Goldir přitiskl Aranel k sobě, aby ji chránil před neznámým tajemným tvorem. Srdce milenců najedou tížila strašná úzkost a podivný strach. To sám zlý temný pán Tanron, čaroděj vládnoucí ničivou zlou mocí, stanul před nimi na cestě.
Dlouho čekal na okamžik, kdy obezřetnost dračího krále i jeho milé poleví a oni si vyjdou bez obav ze své skrýše do lesů. Když se uprchlice se svým zachránce vydala na procházku, sledoval je, aby mohl v příhodném okamžiku na milencích vykonat svou pomstu. Oba dva pak mocným kouzlem své čarovné hole uhranul, že zůstali stá jako přimražení k zemi a zároveň je na čas oslepil.
Když zlé kouzlo po několika minutách pominulo, Aranel, čaroděj i vše temné zmizelo. Bylo prapodivné ticho. Zvířata se ještě stále krčila ve svých bezpečných úkrytech a ptáci ani nedutali. Goldir měl prázdnou náruč, stál úplně sám na kamenné pěšině a uvědomil jsi, že má na sobě dračí podobu. Pokoušel se změnit zpět v člověka, ale nedařilo se mu to, ani po mnoha pokusech.
Zlý čaroděj chtěl zabránit jejich štěstí a lásce, a tak dívku unesl do skřetí země Blackgeru a uvěznil ji do temné věže svého hradu skrytého v Černostínových horách. Mocnou kletbou proklel krále draků i jeho lid, že v dračí kůži musí na věky věků žít. Člověčí podobu jim svým kouzlem vzal, jen hlas lidský jim jako vzpomínku na časy dávné ponechal.

Dlouhou dobu Goldir svou lásku Aranel všude hledal. Pátral po ní, jak ve své zemi, tak i ve všech sousedních. Dokonce zaletěl i do Blackgeru a kroužil nad Černostínovým pohořím, jenže Tanronův hrad chránily temné síly a činily jej pro všechny neviditelným.
Nenašel jedinou stopu, která by ho k ní dovedla, zdálo se, že se po ní slehla zem. Ať se vyptával jak, se vyptával, žádný člověk ani drak o ní neměl zpráv a od té doby ji už nikdy nikdo neviděl.
Jako by s čarodějovým krutým prokletím odešlo i veškeré štěstí, neboť poté dolehlo na dračí lid mnoho strastí a bolesti. Lidský národ se začal bát všech draků a lidé je už neměli rádi, protože lidská dívka zapříčinila prokletí Goldira i jeho druhů. Měli strach z jejich pomsty a tak lidé, bez sebemenší záminky ze strany dračího lidu, začali draky nemilosrdně pobíjet.
Do lidský měst a krajů už draci nikdy nezavítali, přebývali v jeskyních mezi horami ve své zemi Dragolad. Nezazlívali nikomu, co se tehdy stalo, přesto je lidé lovili jako škodnou zvěř, proto se uchýlili do ústraní, kde se skrývali před lidmi a jejich nesmyslnou zlobou.

Jednoho dne zavítala do Dragoladu velmi stará elfská vědma Calistea. Sice již prožila mnoho dlouhých let, však přitom časem byla netknutá a její spanilý půvab neztrácel na svém jasu. Moc dobře věděla, co se králi přihodilo, protože elfové vždy bývali přáteli všech draků a některým poskytli i útočiště ve svých zemích, když na ně lidé pořádali hony. Jen dračí král zůstával ve své zemi, kterou nechtěl za nic na světě opustit. Byl to jeho domov, a proto trval na tom, že zde setrvá klidně, až do konce svých dní. Vědma vešla do potemnělých chodeb Smaragdových jeskyní, kráčela jimi až do velké síně, která se ve světle loučí třpytila zelenkavým světlem, které se odráželo od drobných kamínků ve zdech jeskyně.
Přišla k Zlatému drakovi a jako přátelský dar mu sebou přinesla své proroctví.
"Nezoufej dračí pane nad svým osudem," utěšovala ho.
„To se ti velmi snadno řekne drahá vědmo, ale můj úděl mi nyní moc naděje nepřináší,“ namítl Goldir na její chlácholivá slova. „Naopak mi přidělává velké starosti. Nemám strach ani tak o sebe, ale o svůj národ jako takový. Vždyť jen kvůli mně na nás dopadl temný stín záhuby,“ dodal dračí král.
"Nepropadej beznaději králi. Dál věř v sílu čisté lásky a též i svým dračím lidem, kteří ti byli vždy věrní. Nenech temnotu vejít do svého srdce, neboť naděje, kterou v sobě budeš udržovat na živu, ti pomůže přežít veškeré utrpení.“ Ujišťovala krále a snažila se pozvednout jeho chmurnou náladu.
„Jak? Řekni mi Calisteo, jak mám žít s vědomím, že díky mé zaslepené lásce, můj národ pomalu, ale jistě vymírá. Proč ta kletba nepadla jen na mě, s tím bych se vyrovnal, ale vědomí, že tím trpí i ostatní mě bolí.“ Pronesl smutně.
„Ach králi,“ povzdechla si vědma. „Slyš! To, co ti nyní povím. Sudba, jež se ti teď zdá být tak zlá, věz, že i takové kruté prokletí se zlomit dá." Řekla Calistea Goldirovi. "Jedině láska lidské ženy může, zakletého draka opět změnit v muže. Jakmile bude kletba zlomena, podoba lidí bude dračímu národu znovu vrácena," pronesla nakonec svou věštbu.


 celkové hodnocení autora: 94.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 2 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.5 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 6 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 34 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Imperial Angel 05.10.2007, 16:56:44 Odpovědět 
   Další sladké pokračování...ale předchozí část se mi přece jen líbila více. Připadá mi jako by tohle pokračování trochu upadalo...
První díl mě více vtáhl dovnitř...Takže tentokrát bez známky, bylo by to mezi ;)...a budu tiše pokračovat dále...
 ze dne 07.10.2007, 19:23:55  
   Annún: Děkuji Anděli, ne vždy se vše povede.
 sirraell 25.04.2007, 18:29:29 Odpovědět 
   Pribeh neni vylozene spatny, jen trosku naivni, same klise. ja vim, ze obcas je tezke se neopakovat, kdyz clovek ma pocit ze uz tu vse bylo a nechava se inspirovat literarnimi velikany. Jen myslim, ze pohadkovy styl se hodi do pohadek ne fantasy. Prosim neber moji kritiku negativne, jen vyjadruji svuj nazor. Zkus si vzit priklad z Aenici nebo Dedka, oba pisi o vecech ktere tu uz byly neotrelym zpusobem. najdi si svuj vlastni styl. Pokud jsou tvym stylem pohadky, tak pis pohadky, v dnesni dobe je dobrych pohadek po malu, pak je ale nutno dej zjednodusit a oprostit od sexu.
 ze dne 25.04.2007, 19:04:20  
   Annún: Ono to sice pohádkově zní, ale není to pohádka. Pro tenhle příběh jsem zvolila tento zvláštní pohádkou laděný styl. Tak si zkus přečíst některé z mých nejnovějších děl a napišmi, co si o nich myslíš. Zajímal by mě tvůj názor. Díky za komentář.
 Annún 02.02.2007, 12:40:45 Odpovědět 
   Děkuji za komentář. Díly budou ještě dva.
 amazonit 02.02.2007, 11:33:42 Odpovědět 
   jednotlivé části objemnějšího dílka se poměrně těžko hodnotí...tvůj pohádkový příběh se vyvíjí opravdu pohádkově, je v něm opět patrný tvůj nezaměnitelný vypravěčský styl/rukopis...takže nyní jen říci, těším se na pokračování
obr
Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox.
© 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Blog o hypotékách, Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
OprsklinaPlott
(24.5.2012, 18:02)
Jay
(23.5.2012, 16:28)
Kostka
(22.5.2012, 19:55)
mikhal
(22.5.2012, 18:14)
obr
obr obr obr
obr
Bomba z rohlíku
Gilbert Cunninghamm
V lese a pod me...
Paulus
Dinodlak (2.čás...
alri
obr
obr obr obr
obr

Staré tradice III. - Cena přát...
Ekyelka
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr
obr
Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci?
obr
obr obr obr