obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Hlad a láska určují veškeré lidské dějiny."
Buddha
obr
obr počet přístupů: 2915699 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39814 příspěvků, 5810 autorů a 392512 komentářů :: on-line: 2 ::
obr

:: Vlk ::

 sefredaktor Kev publikováno: 13.02.2007, 13:00  
Fikce, založená na skutečných událostech
 

Následující příběh z nejmenovaných slovenských hor vypovídá o tom, že ne vždy je dobré za každou cenu chránit zvěř na úkor člověka. Je zapsán tak, jak mi byl samotným aktérem vyprávěn.

„Pár dní před Štědrým dnem jsem se vracel z firemní oslavy, kterou uspořádali kolegové po práci dole ve městě, bydlím vysoko nad městem, nad lyžařskými chatami. Auto jsem nechal na parkovišti – moc jsem toho nevypil, ale náhoda je blbec. Cesta ubíhala docela pomalu, ale nějak zvlášť mi to nepřišlo, protože se začínalo stmívat, a to je doba, kterou mám nejradši. Vzduch dostane zvláštní nádech, v oknech se začne rozsvěcet a vánoční nálada se dá doslova chytit rukou. Jenom jedno to celé kazilo – tahle zima je neuvěřitelně teplá, na zemi byl jen poprašek, to za celý svůj život nepamatuju, obvykle je sněhu dva metry.
Ještě jsem si v duchu říkal, že zvířata musí být příšerně zblblá, nemůžou spát, mají hlad a začínají být agresivní. Přemnožují se, přestávají se bát lidí, chodí k chatám a občas už schází i do údolí. A ochranáři i přesto odmítají regulovat stavy povoleným odstřelem.
Zahnal jsem ale takové myšlenky a radši jsem vtáhl hlavu víc do kabátu (přeci jen, trochu foukalo), opřel se o svoji bytelnou hůl, tu s kovovou hlavicí, a vykročil rychleji.
Minul jsem spodní chaty. Čekaly mě nejméně tři kilometry lesem. Bylo před úplňkem, světla dost, odráželo se od té trochy sněhu, co ležel kolem. Po chvíli jsem měl dojem, že jsem kus po pravé straně zahlédl proti svahu přeběhnout stín. Podíval jsem se pořádně, ale nic v dohledu se nehýbalo. Nechal jsem to tak. Asi před sebou vítr metl nějaké roští. Šel jsem dál. Za pár minut jsem zaslechl zvuk, ze stejné strany, jen o něco blíž. Zastavil jsem se a v šeru se snažil rozeznat siluety stromů a keřů. To, co jsem uviděl, mnou pořádně zacloumalo – žádné roští, žádný vítr – vlk. Stál jsem a nemohl se pohnout. Zavřel jsem oči, znovu je otevřel – nikde nic.
Jen tak něčeho se nebojím, v horách žiju celý svůj život a vlků už jsem viděl dost, ale v tu chvíli jsem dostal opravdu strach. Navíc jsem věděl, že jsem nechal doma svůj nůž s pětadvaceticentimetrovou čepelí – asi by mi stejně nepomohl, ale cítil bych se bezpečněji.
Byl jsem uprostřed cesty, nikde žádná chata. Nezbývalo, než dojít až domů. Rychle jsem vykročil. Celé tělo v křeči, uši napjaté, aby zaslechly i sebemenší šramot. Všude kolem klid a naprosté ticho. Už jsem pomalu běžel, když se vlk objevil znova. Kopíroval moji trasu, asi dvacet třicet metrů ode mě. Přidal jsem, běžet nemělo cenu. Pokud chtěl zaútočit, pak ve chvíli, kdy vidí, že mu kořist utíká.
Domů mi zbýval asi kilometr, když jsem uviděl, že se svítí v sousedově chatě. Chtěl jsem se rozběhnout, když v tu chvíli kousíček od cesty zaznělo táhlé zavytí. Strnul jsem. Pomalu se otočil. Stál pár metrů ode mě. Ani se nepohnul, jen se upřeně, věcně díval na svoji kořist. Na mě. Utéct nešlo. V tu chvíli mě veškerý strach přešel. Zuřivost a vztek, to bylo to, co mnou proudilo. Vztek na ty kretény ochránce, hájí zvířata, ale lidi jsou jim volní. Žijí si pěkně ve městě a jen kecají, ví všechno nejlíp, a kvůli nim tady teď umřu. Náhle mě zuřivost přešla. Pocítil jsem smrtelný klid někoho, kdo ví, že nemá téměř žádnou šanci.
Celou tu dobu mě pozoroval. Nechápal jsem, proč tak dlouho váhá, ale právě ten čas mi dovolil zalarmovat veškeré síly. „Ne, nebojím se tě.“ Podíval jsem se mu do očí. „Tak pojď, pojď!“ Sevřel jsem hůl.
V tu chvíli skočil. Překvapeně jsem se pokusil uhnout a zároveň prudce máchl holí. Na něco narazila. Ve stejném okamžiku jsem ucítil ostrou bolest na hlavě a spadl do sněhu. Oči mi zalilo něco teplého. Krev. Zpanikařil jsem. Adrenalin mi dovolil zvednout se a běžet, spíš klopýtat téměř poslepu k chatě, snad i křičet, nevím, nevnímal jsem nic. Hůl jsem ztratil. V očích mě pálila krev, hlava se mi točila. Poslední, co si pamatuju, bylo vytí, ozývalo se ze všech stran. Dostal jsem se k plotu sousedovy chaty, převalil se přes něj a ještě stačil zahlédnout, jak soused vybíhá z chaty s puškou v ruce. Třeskly výstřely. Víc nevím, omdlel jsem.
Až v nemocnici jsem se dozvěděl, co se stalo. Toho vlka jsem zasáhl kovovou rukojetí hole z boku někam ke spánku, pošel prý ještě tu noc. Roztrhl mi drápy kůži na hlavě, proto tolik krve. Měl jsem prostě štěstí. Ale příště si s sebou radši vezmu ten můj nožík:)“

07.1. 2007 N-Press
Dnes ráno našli turisté tělo Petra K., podle policie ho usmrtil medvěd. Mrtvý měl v ruce střenku nože.

09.01. 2007 N-Press
Myslivec včera v odpoledních hodinách objevil zdechlinu medvěda. S největší pravděpodobností se jedná o medvěda, který před dvěma dny usmrtil Petra K. Pitva odhalila 25cm čepel, která vězela ulomená pod jeho levou tlapou. Dostala se do těsné blízkosti srdce, postupně se s každým dalším pohybem medvěda posouvala a zapříčinila jeho smrt.

Klid Tvojí duši, kamaráde – nezapomeneme!


 celkové hodnocení autora: 98.2 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 21 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: [ - ] tisk příspěvku 
 počet komentářů: 39 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 166 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Ronkar 17.10.2012, 22:32:15 Odpovědět 
   Zdravím,

z níže naspaného mám skoro pocit, jako bych četl jiný příběh :D Příběh je to pěkný, popis boje o život se ti také povedl, ale zejména ze začátku bylo čtení pro mě dost těžké. Používáš zvláštní, strohé (a mnohdy pro mě dost neobratné) věty a souvětí, které mě hrozně nutily soustředit se víc na text, nikoli na jeho obsah. Spoustu vět a souvětích bych rozdělil do kratších vět a naopak některé věty propojil do souvětí.
Ačkoli tam máš atmosféru, prostě se mi to nečetlo dobře. Bohužel...
 Nancy Lottinger 18.09.2012, 22:24:47 Odpovědět 
   Také mě napadla otázka, proč tak málo prózy. Zamrazilo mě.
 Jarda 18.09.2012, 18:40:22 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Liane ze dne 08.11.2007, 19:16:27

   Moc hezky napsané, další lahůdka.
Liane: tento autor není člověk, jenž chce rozšiřovat své území na úkor zvířat, ale je zrcadlem události, kterou se dozvěděl a pro nás zachytil do krásného textu. :))
 Milan Březina 03.11.2008, 22:01:30 Odpovědět 
   Naštěstí u nás v Čechách na moc vlků a medvědů nenatrefíš. Jo, to když jsme přecházeli na Slovensku Roháče a spali pod širákem ve spacáku, vždycky jsem ležel na břiše, aby mě medvěd nezaútočil na obličej (i když by to asi taky moc nepomohlo:-)
Hezký příběh, poutavě sepsáno...
 Svetla 24.11.2007, 13:54:49 Odpovědět 
   Mně se to líbilo. To by mě vážně zajímalo, proč píšeš tak málo prózu. Je to děsná škoda a já dávám jedna, protože si toto dílko nic jiného nezaslouží.
 ze dne 24.11.2007, 14:05:22  
   Kev: Děkuji! S mojí tvorbou je to poněkud komplikovanější, báseň jsem už nenapsal opravdu dlouho a próz mám rozepsaných několik, snažím se je dokončit.. Jediné dvě hotové věci mám tady na SASPI.
 Liane 08.11.2007, 19:16:27 Odpovědět 
   Tak tohle jsem od Tebe četla úplně nakonec.. do té doby jsem byla naprosto přesvědčená o tom, že jsi moc fajn a sympatický člověk.. ovšem tohle mi trochu vehnalo slzy do očí a zarylo nehty do dlaní a tak nějak jsem si řekla: "Kdo si sakra myslí, že je??"
Nejsem žádný fanatický ochránce zvířat.. Ale občas mám chuť jim jen tleskat za to, jak se dokážou ubránit proti nepříteli mnohem lstivějšímu a zákeřnějšímu, proti sobecké, roztahovačné bestii.. proti člověku.
Nenávidím, když si někdo stěžuje, například na to, že žraloci zabíjejí lidi, a že jsou to krvelační zabijáci... Kdo ale lidi hnal do moře? Až budou mít žábry a ploutve, uznám, že tam patří a že mají právo být roztrpčení. Možná to tak nevypadá, ale tohle je v podstatě ten samý případ. Zaberme šelmám všechna území, kde mohou žít. Zlikvidujme jim jejich přirozenou kořist. A nakonec je všechny pěkně postřílejme, za to, že si dovolily hájit ten maličký kousíček, který jim ještě zůstal...
Hodnotila bych to, ale to by bylo nefér. Styl je totiž dobrý. Ale hodně mě to zase jednou zklamalo..
 ze dne 09.11.2007, 0:13:44  
   Kev: Tím nemyslím to, že by se měli snad ti vlci vystřílet, chraň bůh, ale že to prostě nezvládly povolané osoby..
 ze dne 08.11.2007, 22:03:14  
   Kev: É - tohle bylo myšleno úplně jinak. Jsem zásadně proti tomu, aby se něco dělalo zvířatům, a člověk, který přede mnou kdysi kopl do psa, ode mě dostal pěstí, ale tohle je právě psáno přesně z opačného (na pomezí stojícího) pohledu - krom toho, přesně takhle jsem to od onoho člověka slyšel.

PS: Když mi někdo (povolaná osoba) řekne, že vlci nejsou vůbec žádná hrozba a že jsem paranoik, a dva dny na to pět vlků roztrhá 11 ovcí cca 700 metrů od domu, za kterým se v lesíku procházím se dvěma psy, tak něco v pořádku není - a rozhodně se nejedná o nějakou samotu v lese - o okraj celkem velkého města..
 sirraell 22.10.2007, 21:51:14 Odpovědět 
   Realita je pekne strasidelna, na co by si clovek vymyslel. Povidka pekne zpracovana a 1. osoba dodava na realnosti. Cetla jsem jednim dechem a konec mne prekvapil, to mam rada. Za 1
 Ted 26.08.2007, 13:43:05 Odpovědět 
   Smutné, ale život se holt s nikým nemazlí...
1
 Dani 06.07.2007, 16:57:43 Odpovědět 
   Je to pěkné, napínavé i dojemné. Za jedna.
 ze dne 06.07.2007, 20:48:22  
   Kev: Děkuji!
 m2m 28.06.2007, 10:45:53 Odpovědět 
   Bravo! Perfektní, řemeslně i příběhově. Svým způsobem paradoxní příběh, absurdní, ale krásně zpracovaný.
 ze dne 28.06.2007, 17:19:56  
   Kev: Asi se budu opakovat - moc díky!
 Šíma 26.06.2007, 12:37:59 Odpovědět 
   Dávám za jedna! Konec mě trochu zarazil, ale proti medvědovi nemá člověk asi vůbec žádnou šanci...
 ze dne 27.06.2007, 13:21:15  
   Kev: Díky moc!
 Kateřina Kubásková 15.04.2007, 14:30:19 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Kateřina Kubásková ze dne 14.04.2007, 21:37:02

   A takhle, to mě nenapadlo, přišla mi na mysl tlapa jako lidská dlaň... Díky :)
 Kateřina Kubásková 14.04.2007, 21:37:02 Odpovědět 
   ...vězela ulomená pod jeho levou tlapou. Dostala se do těsné blízkosti srdce... Našli ránu nebo čepel v tlapě? Jak potom mohla poranit jeho srdce? Jen malá jizva na jinak výborném dílku...
 ze dne 14.04.2007, 22:51:02  
   Kev: Je to myšle no tak, že při pohledu na zvíře shora či z boku je jakákoli rána do blízkosti srdce fakticky pod kloubem levé přední tlapy.. Jinak díky!
 Aillistria 17.02.2007, 20:12:30 Odpovědět 
   Je to hodně poutavě napsané, tak aby čtenář prostě nemohl v půli ani odejít na záchod (má osobní zkušenost) :).. Navíc ty pravdivé dodatky na konci tomu dodávají realističnost a zvyšují celou váhu díla..
 Robin Pánek 08.02.2007, 19:09:45 Odpovědět 
   Moc, moc, moc dobré!
 First Girl 04.02.2007, 1:01:30 Odpovědět 
   Tohle uz jsem cetla a z nepochopitelnych duvodu jsem to nekomentovala. Je to napsane poutave a strasne zive - moc se mi to libi!!!
 vecny_krik 03.02.2007, 22:11:23 Odpovědět 
   Myslím, že se mohu s čistým svědomím ztotožnit s předchozími komentáři...děj je srozumitelný, povedný se zajímavým koncem, navíc je napsán dobrými obraty, jasně a čistě, přesto na můj vkus trochu stroze a příliš popisně...což ale na druhou stranu k vyprávění dozajista patří, takže ani pořádně nevím, na co si stěžuji..nehodnotím...
 Havran 02.02.2007, 22:57:37 Odpovědět 
   O brak není nikdy nouze ... taková podprůměrná dílka, s příšernou estetikou, mizerným pravopisem a stylistikou, hroznými obraty a symboly, ta zahlcují dál a dál nejen český internet, ale bohužel i tisk. A právě proto jsem rád, že stále ještě existuje něco málo Kevů, kteří právě takovými povídkami, obsahujicími děj, styl i myšlenku, za které se nemusí stydět, zmírňují všeobecný úpadek. To jsem to zase nakrákal, co? Krá, krá =))
 Maura 02.02.2007, 22:15:50 Odpovědět 
   O obsahu už tady bylo hodně řečeno, ale já bych se chtěla pozastavit nad samotnou formou díla. Je dobře, že se na SASPI dostávají díla, která mapují život a toto dílo vychází z momentálního, hlubokého prožitku, který se zvolna line celým příběhem a nechybí mu i poetičnost i dramatický spád. Vyvolává, resp. má schopnoist vyvolávat u čtenáře konkrétní představu a dát fantazii možnost, aby se rozvinula a čtenář tak mohl spolu s autorem prožívat celý příběh. Povídka je jedna z těch, které mají punc originality a vzácné jednoduchosti. Líbí se mi.
 ze dne 02.02.2007, 22:20:37  
   Kev: Jej..děkuji!
 Jan Urban 02.02.2007, 21:28:54 Odpovědět 
   Jako malý kluk jsem dostal pod stromeček od Stewensona takovou žlutou knížku, myslím že se jmenovala Divoké děti lesů, trochu mi jí tvá povídka připomíná. I ten závěr je vydařený.
 Adrastea 02.02.2007, 12:51:30 Odpovědět 
   Skvělé! Jen je škoda, že na nás svou prózou tak šetříš. :)
 ze dne 02.02.2007, 15:54:31  
   Kev: No, když ona hlavně próza šetří mě...:))
 Krizvi 31.01.2007, 23:11:54 Odpovědět 
   Sice nemám rád vyprávění v 1.osobě, ale toto se mi líbilo, hlavně díky tomu konci. Asi bych dal za 2 nebýt zajímavého závěru, ale takto je to určitě za 1.
 stevenson 31.01.2007, 21:59:57 Odpovědět 
   Dobre napsane i verohodne. Mohu potvrdit i z vlastnich a velice bezprostrednich zkusenosti. -)) a zminka o tech ochranarich sedi nakonec take ..1
 duddits 31.01.2007, 21:41:20 Odpovědět 
   Rozhodně fajn... jen... teď se budu asi trochu víc bát, až půjdu lesem v noci dom :)
Dobře napsaný, poutavě a napínavě. A ten konec tam docela určitě sedí ;)
 Kaay 31.01.2007, 21:30:08 Odpovědět 
   Mně se to líbí, rovnou říkám, že dávám jedna. A s pochopením jsem neměl problém, příště už nepůjdu do lesa bez svého nožíku, kdo ale mohl vědět, že příště tam narazím na medvěda, že jo.
 ze dne 31.01.2007, 21:51:06  
   Kev: Přesně tak, díky!
 Vlaďka 31.01.2007, 21:26:53 Odpovědět 
   Keve, já to asi nepochopila. Pořád vlk, vlk a najednou medvěd?...Asi mi něco uniklo. Jinak napsané je to moc čtivě.
 ze dne 31.01.2007, 21:51:54  
   Kev: Děkuji - s tím koncem se to má tak, jak to napsal Kaay:)
 C.B. 31.01.2007, 20:16:39 Odpovědět 
   Závěr dobrý. Pěkný. Úvod a střed slabší. Celkově, zajímavé. Líbí.
 ze dne 31.01.2007, 20:26:46  
   Kev: Díky!
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
marker.publishers
(27.10.2020, 20:24)
Emmajackson2711#
(23.10.2020, 08:22)
Filion
(14.10.2020, 22:49)
Koala
(14.10.2020, 20:43)
obr
obr obr obr
obr
Posel smrti VII...
Lukaskon
Krajina po bitv...
abeekr
Sestra padlých ...
Marbal Škutin
obr
obr obr obr
obr

JARNÍ 2007
Floridor
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr