obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Slova jdoucí ze srdce, hřejí tři zimy."
K. Čapek
obr
obr počet přístupů: 2915613 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39710 příspěvků, 5787 autorů a 392097 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Díl třetí - Čas hrůz ::

 autor Iteki publikováno: 13.02.2007, 19:32  
 


Svoboda. Nikdy předtím jsem si neuvědomil, jak krásný pocit to je. Tisíc let žaláře mne naučilo vážit si volnosti. Vězení mi dalo tvrdou lekci a já věděl, že tam, do zapomnění, mne již nikdo nikdy nedonutí vrátit se.
Postavil jsem se na okraj propasti, kam jsem byl kdysi svržen a kde jsem strávil svůj trest. Vychutnával jsem si pocit okamžiku, kdy se splnily mé naděje. Byl jsem volný. Mým tělem opět kolovala síla a moc. Měl jsem svoji říši. Byl jsem bohem, jakým jsem toužil vždy být.
Ze své kobky jsem povstal před rokem. Společně se svým prvním následovníkem jsem vyšplhal na místo, kde jsem nyní stál. Nikdo mne nepotrestal. Nebyl tu, aby mne svrhl zpět. A proto jsem nemeškal a ihned začal budovat svou budoucnost. Nesměl jsem přijít o svoji druhou šanci.
Bylo to o mnoho lehčí, než jsem čekal. Ti lidé, které jsem potkal, měli prázdné výrazy a v duši hlad po nové víře. Dokonce se zdálo, že mnozí z nich ještě měli povědomí o mé existenci a navzdory času věřili v můj příchod. Ti mi dali sílu do počátků. Lehce jsem nahradil jejich pozemské vůdce, svrhli je sami, jejich jméno odvál čas, neboť hlásali to samé, ale nebyli schopni své sliby splnit. Já ano.
Procházel jsem zemí a konal zázraky. Propadali mému kouzlu po stovkách, ba po tisících, začali vzývat mé jméno, uctívat svého nového boha. Klekali přede mnou na kolena a líbali zem u mých nohou, ochotně nastavovali pravou ruku a později i čela, abych je označil svým znamením a zahrnul svou přízní. Začali pro mne i umírat. A to vše za věci, které jsem považoval za samozřejmé.
Chtěli bohatství. Ten, kdo se mi poklonil, bohatství získal. Obchody se mu dařily, štěstí se na něj usmívalo, Náhle si k němu našly cestu konkurencí tak skrývané informace, přicházeli k němu ti nejlepší z daných oborů. Jeho bohatství rostlo a mohl si dovolit více a více a jako splátku večer usínal s mým jménem na rtech. Tak jsem získával smetánku národů, ty nejschopnější, nejdravější a nejbezohlednější. Mozek lidstva. Skvělý základ pro novou říši.
Chtěli vášeň. I tu dostali. V orgastických večírcích nádherné ženy mě zasvěcené přinášeli rozkoš mým věřícím, odměňovali víru splněním tužeb. Tím jsem získal lůzu. Svaly, které hýbou dějinami.
Chtěli válku. Dal jsem jim ji.. Protože ne všichni se chtěli poklonit novému bohu. Ne všichni přijali moji vládu. Ti museli být zničeni. Začal jsem pomalu. Šířil jsem pohrdání k těm, kteří mne nepřijali, kdo odmítli být ocejchováni. Do svého kázání jsem vložil nákazu. I mí oddaní, mých deset budoucích králů, tuto epidemii šířili. Ty, kteří mne odmítli, jsem nazval méněcennými. Hloupými a nebezpečnými. Nevěřícími. Vykázal jsem je z měst, která se mi poklonila. Vykázal jsem je ze zemí, kde mne přijali. Posázel jsem jejich těla ošklivými vředy, které ani nejmodernější znalosti medicíny nedokázali odstranit. Lidé se jich štítili. Pohrdali jimi. A od toho byl jen krůček k nenávisti. Jejich první popravy jsem nemusel ani podněcovat. Mí stoupenci se toho ujali sami. Nejprve pár vražd v temných uličkách následované vyšetřováním, které nikam nevedlo. Pak pár trestných výprav, kde teklo již mnohem víc krve. I tentokrát nikdo nebyl dopaden. Média útočníky obhajovala, přesně tak, jak jsem chtěl. O pár měsíců později už probíhali veřejné soudy s nevěřícími. Končily popravou obžalovaných. Tak, jak bylo zvykem v mých dobách, nechával jsem je stít. A jejich hlavy jsem nechal vhazovat do velkých jam, kam pak mí kněží vodili ty, kteří se nemohli rozhodnout.
Mí odpůrci se začali organizovat. Nebylo jich málo. Nás však bylo mnohem víc. Táhli do boje pod Jeho znamením. A já nechal sestoupit oheň z nebe a pohltil jejich armádu v jediném okamžiku, jako kdysi On zničil armádu mojí. Čekal jsem, že přijde. Že se vrátí k lidu, který v něj ztratil víru a postaví se mi. Že jej konečně přemůžu a nanesu tak hojivou mast na ránu na mé duši. Ale nepřišel. Nechal je zemřít a ani se neobtěžoval jim jakkoli pomoci. Ne. Byl to mrtvý bůh. Netečný. Tichý. Slepý. Jejich prosby, jejich křik, když umírali, neslyšel. Byl to čas hrůz, které jsem nastolil.
Já byl živý a mí lidé o tom věděli. Nechal jsem postavit svoji sochu, sochu mé lidské podoby a umístil ji do města, které jsem si vybral jako střed mé nové říše. A dal jsem té soše dar řeči, mluvila jako bych já sám mluvil, její mysl byla mou myslí a lidé před ní klekali tak, jak padali na kolena přede mnou samým. Všichni, bohatí, chudí, chytří i hloupí, ti všichni přicházeli do města vzdát úctu mé podobě a já se svými deseti nejvěrnějšími dál rozšiřoval hranice mé říše.
Teď jsem byl na vrcholu své moci. Po roce od chvíle, kdy jsem znovu povstal, mi patřila skoro celá zem. Miliardy lidí nosili mé znamení. Modlili se za mne a sloužili mi. Já je za to odměňoval naplněním jejich chtíče. Dostávali to, po čem toužili. Ti, kteří chtěli zabíjet, stali se mými bojovníky, strážci mých nově postavených chrámů, kati mých odpůrců. Ti, kteří toužili po moci, stali se mocnými mé říše. Vedli soudy, vedli armády, spravovali města a já dohlížel na to, aby se jim dařilo. Ti, kteří propadli kouzlu peněz, stali se mým bohatstvím. Obchodovali a vydělávali, sami bohatli a pak nešetřili na darech na výstavbu míst mne zasvěcených. A ti, kteří toužili po věcech, po nichž lační tělo, se stali hybnou silou mé říše. Stavěli města, opevňovali je, zásobovali moji armádu zbraněmi i jídlem, pracovali pro mé bohaté a konali rozhodnutí mých mocných. Vše šlo tak, jak jsem si přál.
Jen On nepřicházel. Čekal jsem na něj, každý den jsem toužil po tom, abychom znovu změřily své síly. Abych ho mohl porazit. Pokořit. Provést mu to, co provedl on mě. Cítil jsem jeho přítomnost, ale nebyl tu. Netušil jsem, kde se skrývá, nevěděl jsem, proč se mi vyhýbá v době, kdy jsem nepokrytě vraždil všechny, kteří v něj věřili.
Byl to rok od chvíle, kdy jsem povstal. Rok plný úspěchů. Jediný rok, za který jsem si splnil skoro všechna přání, jež jsem měl. Vládl jsem světu. V této chvíli již zcela bez pochyb. Byl jsem novým bohem a byla mi dána vláda nad vším lidem a celou zemí.


 celkové hodnocení autora: 95.2 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 1 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 2.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 1 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 43 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Pavel D. F. 13.02.2007, 19:32:02 Odpovědět 
   Ano, člověk si dokáže představit vstup takové mocné bytosti do světa, který ztratil víru. Opět velmi pěkně napsáno, pouze bych upozornil na pár případů chyby shody podmětu a přísudku – například: „O pár měsíců později už probíhali veřejné soudy…“ (neživotné, má být „probíhaly“) nebo naopak: „Čekal jsem na něj, každý den jsem toužil po tom, abychom znovu změřily své síly.“ (zde jde o souboj bohů, patrně mužského rodu – životné, má být „změřili“). Ale to jsou jen detaily, kvůli kterým známku tentokrát snižovat nebudu.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Magdaléna Verneová
(5.8.2020, 19:54)
Vopica
(28.7.2020, 10:58)
jeewangarg
(27.7.2020, 13:46)
Bláha
(21.7.2020, 08:19)
obr
obr obr obr
obr
Zomrel mi priat...
Beduín
Loď
Rilian
Příliš divoká z...
Iserbius
obr
obr obr obr
obr

Vzkazy pro anděla
Haisenberg
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr