obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Chceš realizovat své sny? Probuď se!"
Joseph Rudyard Kipling
obr
obr počet přístupů: 2915485 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39721 příspěvků, 5762 autorů a 391373 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Jezírka světla a tmy - konec ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Aratonské povídky
 autor Arvinej publikováno: 23.12.2005, 10:38  
Trošku delší povídka rozdělená na části. Nutnost čtení všech čtyř částí! Doufám, že se vám příběh malého velkého hobita bude líbit. PS:Toho konce jsem se hodně bál a pokud se vám nebude líbit zkuste napsat do komentářů kvůli čemu.
 

Část čtvrtá – Ten, kterým to začalo a ten, kterým to skončí
Konečně byl na konci své cesty. Průchod. Takový, jakým vstoupil do té síně bez měřítek. Zavřený. Jemu by však určitě nedělalo žádné problémy prorazit dovnitř.
Jenže teď si Pegon jasně uvědomoval své původní já a věděl, že Pavel by dál určitě nešel, ať by se nutil sebevíc. Ale kdo tu teď vládne? Co mu ten knihomol udělá? Nic. Záleží jen na něm jak se rozhodne. Hobitem býval a měl šanci dělat co chtěl. Nedělal. Teď je jediným Hadím mužem a ohlíží se na minulost? Proč? Ten kým býval, už tu není. Tak proč? Rozesmál se. Jen tak se rozesmál. He he he he.
Šel dál. Prorazil průchodem a dostal se do liduprázdné obdélníkové místnosti. Uprostřed byl oltář a na druhé straně kamenné křeslo. V pozadí se rýsovala malá dvířka. Popošel dopředu aby viděl do všech koutů té záhadné komnaty ze skály.
Louče v rozích zaplály rudým ohněm. V křesle se začala rýsovat temná horoucí postava rozsáhlých a současně malých rozměrů. V tomtéž okamžiku byste uslyšeli něco jako bouchnutí dveří, což následovalo nevysvětlitelné zmizení vchodu.
„Konečně jsi tady,“ zazněl kovový hlas okolním vzduchem. Zdálo se, že ho vydává to v křesle. „Již mnoho let vyčkávám, svázán Kletbou prostru, než se objevíš ty. Vyvolený, jehož tělo poslouží k mému triumfálnímu znovuzrození. Tělo dávného Hadího muže. Napřed však musím zničit tvoji duši, aby ta moje mohla ovládnout tvojí tělesnou schránku.“
Pavlovo či spíše Pegonovo tělo propuklo v bolest, kterou nemohlo poznat jinak než zevnitř. Vnitřní bolest. Smrtelnou bolest. Bolest, která nemohla zničit jeho tělo, ale mohla zničit duši. A tak se také stalo.

***

Pavel byl konečně volný. Vlastně ne Pavel. Teď ho už nesvazoval žádný pozemský rozměr. Byl duchem, myšlenkovou energií, samostatným svazkem v prázdnu hmoty. Viděl historii světa takovou, jaká byla ze všech možných úhlů pohledu. Poznal smysl celého svého předchozího života. Životem bohatého a zároveň chudého byl vyškolen na toho, jímž se měl stát. Napřed však musel vykonat poslední úkol. A právě proto se musel vrátit tam, kde něco skončilo a něco začalo.

***

Pegonovo tělo padlo na zem. Pak se poslušně zvedlo a uložilo se na oltář připraveno na další cestu osudu. Temná síla v křesle pocítila blízkost úspěchu. Vítězství bylo na dosah. Nebo že by ne?
Čtyři pochodně zhasil silný vítr. U stropu se objevilo jasné denní světlo. Temnota zavrčela. Začali zápasit. Černý a bílý. V obou světech. Ve hmotném i duchovním. Nad bezvládným tělem zuřila bitva o osud světa. Byly slyšet hlasy kovové a silné.
„Zaklínám tě dobrem i zlem, zemí i vzduchem, vodou i ohněm, nebem i peklem. Zaklínám tě silou Jedinou, silou Vítěznou. Budiž zničen ve všech místech, časech, rovinách a světech. Tak se staniž!“
„Vzdej se neboť tento boj nemá smysl. Oba jsme nezničitelní a ty to víš. Odejdi tam odkud jsi přišel a nevracej se! Pryč!“
„Ty nejsi stálý neboť světlo vždy porazí tmu! BUDIŽ ZNIČEN!“
Síla nastalé energie byla tak velká, že vyvolala zemětřesení v celém podzemním komplexu. Celé skryté prostory byly zbořeny. A místnost s oltářem už nebyla. Tělo se nikdy nenašlo. Vlastně ho ani nikdo nehledal.

***

Jezírka v lese na stráni byla zase čistá a neporušená. Už nemusela chránit ten nečistý svět dole. Byla volná. Na jejich hladině se odrážely paprsky pozdního letního slunce. Mrazivě čistá voda se třpytila do světa. Kdyby tem teď někdo byl, viděl by šťastnou vodu. Šťastnou jako horská studánka.

***
Část pátá – Otec světla
„Můj synu. On přežil a já již nemám moc. Můj oheň přešel do tebe. Ty jsi teď Jediný. Jen ty teď dokážeš zahnat tmu. Ty jsi teď Otcem světla, jenž je všemocný a vyrovná se jiným Hlavním v jiných světech. Neptej se mně jak to máš udělat. Na to přijdeš sám. Časem. Budiž světlo na tvé straně a tma ti napomáhá. Znič démona mimo chápání svitu a šera. Sbohem!“ tak promluvil a odešel. Trůn osiřel. Ale ne nadlouho.


 celkové hodnocení autora: 88.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 7 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.4 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 13 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 24 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Šíma 15.08.2007, 22:25:46 Odpovědět 
   Šíma křičí: "Kde je zbytek?" ;-) Trochu mě zklamalo, že celé vyprávění končí začátkem dalšího dílu... Uvidíme, zda-li u autora ještě něco vypadne! ;-)
 ze dne 16.08.2007, 10:09:29  
   Arvinej: autor tuto sérii dočasně opustil, i když kdesi v hlavě mu leží pár nápadů. bohužel není takový grafoman jako šíma :-P
 Mandelinka 14.01.2007, 22:27:55 Odpovědět 
   nějak moc rychlý spád... najednou bum a světlo vyhrálo. Vlastně je škoda, že to skončilo tak rychle, začetla jsme se hned. ... 1
 ze dne 14.01.2007, 22:29:42  
   Arvinej: dík za pochyvaly i za známky ;)
časem možná bude i pokračování ale vzhledem k tomu že to semé jsem říkal před rokem tak nevím nevím
 Luciena 30.03.2006, 7:57:30 Odpovědět 
   Ale nemusel být už konec, na to se to příliš dobře četlo...
 Czanka 02.02.2006, 19:05:53 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Czanka ze dne 01.02.2006, 19:07:35

   :)..to bude tou zimou....:0)
 Czanka 01.02.2006, 19:07:35 Odpovědět 
   Moc hezký!!!Člověk když dočte jednu část tak se nemůže dočkat až se načte další...:)
Navíc je to psáno v mém oblíbeném žánru...no prostě se mi to moc líbilo....tak máš dalšího čekatele na pokračování:)
 ze dne 02.02.2006, 7:30:33  
   Arvinej: Autor se snaží ale jeho lenost jaksi nemá mezí.
 fungus2 06.01.2006, 16:03:14 Odpovědět 
   Dobře napsané. Celkem bych rád četl dále.
 ze dne 20.01.2006, 20:04:05  
   Arvinej: Neboj dočkáš se časem...
 Daniel R. 31.12.2005, 14:22:05 Odpovědět 
   Tak to ohodnotím jako celek. Je to pěkné a neschází tomu nějaká ta originalita. Souhlasím s tím, že je to trochu uspěchané Na druhou stranu jeto lepší, než šlapat a kroužit na jednom místě jako to dělá spousty, dokonce profesionálních autorů, aby prodali více svazků nekonečných slintů. Jen tak dál, už se těším na další tvoji prácičku.
 Gandalf 23.12.2005, 10:44:32 Odpovědět 
   To už je koneeeeec? :oP Mno to mě trochu zklamalo, takhle rychle to utnout... ale, mezi námi děvčaty ;o) řekl bych, že to vypadá jako začátek než konec, mno uvidíme :O)
 ze dne 23.12.2005, 11:43:30  
   Arvinej: No, je to něco na způsob otevřeného konce. Uvidíš...
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
kapsymedu
(30.3.2020, 15:36)
Abisek
(26.3.2020, 11:55)
Stargazer
(22.3.2020, 08:44)
GibonFafaust
(11.3.2020, 22:57)
obr
obr obr obr
obr
Ve znamení kord...
Zirvith Snicket
Osud 5
Zirvith Snicket
SCHŮZKA
KlaraViznerova
obr
obr obr obr
obr

Chtěla bych
velvetka
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr