obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Charakter člověka je jeho osudem."
Hérakleitos
obr
obr počet přístupů: 2141746 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 29010 příspěvků, 4550 autorů a 303546 komentářů :: on-line: 5 ::
obr

:: Pubertou nic nekončí, jen začíná ::

 autor Eve publikováno: 23.02.2007, 8:06  
 

Prázdný pohled prozrazoval dívčinu rezignovanost. Byla právě v době, kdy její tělo dostává tvary ženy a její mysl se dotazuje hlavy a srdce současně, zda to či ono dělat tak či tak. Jenže zrovna v téhle době se stává, že odpovídá hlava i srdce a jsou tak nešťastně nesehrané. Vítězí srdce, někdy bohužel, jako teď u ní. Zvítězilo a zlomilo se.

Šla ulicí, která končila v poli. Tam sešla kus dolů k potoku a sedla si na břeh. Vyndala z kapsy mobil, chvíli si ho prohlížela. Vzpomněla si na mámu, která jí ho s radostí dala k narozeninám, byla tehdy tak pyšná, že jí na něj dokázala ušetřit. Starala se o dívku sama, z práce jí všude vyhodili, protože dávala přednost rodině stůj co stůj. „To nemůžu mámě udělat“ napadlo ji, až když se mobil nořil do bahnitých vod potoka. To byl jen poslední výkřik jejího rozumu, srdce ale zase volalo – ne křičelo – vyhoď ho, zbav se ho, tolik nepříjemného ti přinesl. To čekání, to zklamání – nikdy víc.

Hlava však začínala občas mít své slovo ač ne vždy na tom pravém místě a tak se dívčina zalekla, co řekne máma, vyhrnula si nohavice, sundala boty a vlezla do ledové bahnité vody. Uprostřed potoka jí to ale bude po pás. Nevadí, to za to stojí. Pokračovala až k místu, kde odhadla, že se mobil ponořil. Sehnula se a rukama po dnu pátrala po svém telefonu. Zapomněla však na proud a hluboké bahno na dnu, telefon byl bůh ví kde. Rozbrečela se. Vztekle udeřila pěstí do vody. Nemohla se vzdát, teď, když byla už celá mokrá a od bahna. Znovu se sehnula a propátrávala dno dále po proudu. Něco našla. Ne – jen plechovka. Hledala až se úplně setmělo. Najednou jak si uvědomila tmu, uvědomila si i zimu ze studené vody. Musela to vzdát.
Šla domů bosa a brečela. Když došla domů, vypadala neskutečně. Zmrzlá, zabahněná, mokrá, ubrečená, naprosto zničená. Nesnášela celý svět.

Máma ji spatřila v předsíni. „Panebože, co se ti stalo!“ Vykřikla zděšeně. „Nic.“ Odpověděla zničená dívka. „Zavolám sanitku, co ti je miláčku?“ „Nic mami, to bude dobrý.“ „Tak to ne, to nebude dobrý, vypadáš šíleně, chci vědět, co se ti stalo.“ Čím víc však naléhala, tím víc se dívka zatvrzovala. Nechala ji bez odpovědi a zamkla se ve svém pokoji. Máma bušila, naléhala, ale dívka neodpovídala. Brečela a prosila, ale dívka nic.
Pak už jen máma slyšela celou noc kašlání. K ránu jí vzbudilo otvírání dveří. Usnuli obě beznadějí naplněné na zemi, opřené na své straně dveří. Máma vzhlédla ospalýma očima a spatřila svou dceru. Vypadala ještě hůř, než večer. „Mami…“ zhroutila se přímo na ní.

Nezaváhala, i když měla být dnes poprvé v nové práci.


 celkové hodnocení autora: 84.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 1 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 2.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 3 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 16 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Thomas 24.02.2007, 12:07:17 Odpovědět 
   Celkem zajímavý příběh, i když je to v podstatě jen jeho naznačení. Možná by stálo za to ho rozvést.
 G.P. 23.02.2007, 8:30:13 Odpovědět 
   Souhlasím s Lucienou, možná mi chybí víc akcentovaná pointa příběhu, zdá se mi, že končí trochu "do vytracena" a ještě dodám - podívej se na pravopis - jen v letu - ve čtvrtém odstavci "usnuly obě" je "y"...
 Luciena 23.02.2007, 8:06:15 Odpovědět 
   Je zde vidět, že příběh je psaný se snahou zachytit citlivě děj. Což se v podstatě podařilo. Jen některé věty nezní tak docela přirozeně. Potom je tu ještě směsice přímých řečí, kterou by bylo lepší rozdělit - každá postava by měla dostat při řeči svůj prostor v podobě vlastního odstavce...
obr
Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox.
© 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Blog o hypotékách, Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
OprsklinaPlott
(24.5.2012, 18:02)
Jay
(23.5.2012, 16:28)
Kostka
(22.5.2012, 19:55)
mikhal
(22.5.2012, 18:14)
obr
obr obr obr
obr
S tebou
namenloss
Víra má
Ironick rock
Kapitán Smrt - ...
Siggi
obr
obr obr obr
obr

Staré tradice III. - Cena přát...
Ekyelka
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr
obr
Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci?
obr
obr obr obr