| Čekání na ortel někdy bývá tou nejhorší noční můrou, a nejistota mívá ty nejděsivější podoby... |
| |
|
|
Slovo vědomím sviští...
ledovec kýlem Titaniku,
loď ještě stále pluje,
pod stínem otazníku
na zádech Smrtihlava...
Lítací dveře k jistotě -
- a motýl křídly mává,
kdesi u žaludku uvězněný.
Houpe se loď,
když zvedají se vlny...
a krysy v podpalubí piští!
Jedna, dvě, tři...
spánek odkapává
zvolna a monotónně
do žil.
Copak bůh nosí brýle...?
Oceán bílé
a zelené
a tušeného ostří...
Několik kuliček počítadla -
- těžší je každá z nich.
Na slzách pluje
dětský smích
pod úsměv klauna
s nabílenou tváří.
Ve dne se daří...
noc brousí
drápy harpyje!
Běžná věc,
rutina každodenní,
čekání v bílém tunelu.
Je světlo na konci?
Anebo není?
Soud proběhl
s vyloučením veřejnosti
nad sklíčky lidských údělů...
Oči s těžkými víčky
za obroučkami brýlí
- rozhodl soud?
Nejde se nadechnout
a v uších srdce zní,
musí je opakovat znova,
v tom neúprosném bušení
tři obyčejná slova
lehce se přeslechnou,
když motýl v zajetí se zmítá...
Na konci tunelu
svítá,
loď může dále plout!
- - - -
Porota byla shovívavá -
- nález je benigní !
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
98.8 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 4 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.3 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
2.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 4 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 15 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
