| Zase jedna básnička ze šuplíku (myslím, že z prváku, ale jistá si nejsem) |
| |
|
|
Zimní krajina noční
útěchu mi poskytuje,
když další den se končí,
jen sníh si lehce poletuje.
V Měsíce stříbrné záři
sníh se krásně třpytí.
Na cestu osudu září
v místech, kde v létě bývá kvítí.
Zas slunce zašlo za obzor,
kolem je mráz a chlad.
Dnes nehodí se žádný vzdor,
musí se na pravdu hrát.
Prozraď mi pravdu tvou,
pak na řadě jsem já.
Dnes svatí s námi jsou,
Měsíc kouzelnou moc má.
Jak stříbro háže do kraje,
kde sníh se bělá v záři.
Kde sněhové jsou závěje,
tam najdeš mnoho tváří.
Toť tváře milých lidí,
které jsi měl tak rád.
Dnes v noci jsou s tebou,
Co víc si můžeš přát?
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
93.6 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 2 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.5 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
2.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 2 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 12 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
